Porušení povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku

13.3.6

Porušení povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku

JUDr. František Púry, Ph.D.

A) Zákonné znaky trestného činu

Trestný čin porušení povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku podle § 227 TZ spáchá a trestem odnětí svobody na 6 měsíců až 3 roky, peněžitým trestem nebo trestem zákazu činnosti bude potrestán, kdo v řízení před soudem nebo jiným orgánem veřejné moci

1. odmítne splnit zákonnou povinnost učinit prohlášení o majetku,
2. kdo se takové povinnosti vyhýbá nebo
3. kdo v takovém prohlášení uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje.

B) Výklad zákonných znaků

I když trestný čin podle § 227 TZ lze spáchat i v jiných řízeních, v souvislosti s řešením úpadku přichází v úvahu zejména při nesplnění povinnosti učinit prohlášení o majetku ve vykonávacím řízení podle OSŘ a v insolvenčním řízení podle IZ (resp. v řízení o konkursu a vyrovnání podle ZKV). Zákonnou povinnost učinit prohlášení o majetku ve smyslu § 227 TZ ukládají povinnému především ustanovení § 260a až § 260h OSŘ, která se uplatňují v souvislosti se soudním výkonem rozhodnutí. Podle citovaných ustanovení lze před vlastním nařízením výkonu rozhodnutí na návrh oprávněné osoby předvolat k soudu povinnou osobu, aby učinila prohlášení o svém majetku, nepostačuje-li k provedení výkonu rozhodnutí součinnost soudu poskytnutá věřiteli podle § 260 OSŘ. Podobná možnost platí i v exekučním řízení, v němž podle § 50 odst. 2 EŘ, platí, že považuje-li to exekutor za účelné, může předvolat povinného a vyzvat ho k dobrovolnému splnění povinnosti, kterou mu ukládá exekuční titul, a k prohlášení o majetku povinného. Ve smyslu § 52 odst. 1, 2 EŘ se v dalším postupuje podle § 260a až § 260h OSŘ, tj. jako kdyby byl povinný předvolán soudem k tomu, aby učinil prohlášení o majetku v soudním řízení o výkonu rozhodnutí. Dalším případem povinnosti učinit prohlášení o majetku jsou ustanovení § 38zc až § 38ze ZDP.

Zákonnou povinnost učinit prohlášení o majetku v insolvenčním řízení ukládají § 214 až § 216 IZ. Podle nich zde platí, že insolvenční soud může na návrh insolvenčního správce nebo věřitelského výboru předvolat dlužníka nebo osoby jednající za dlužníka k výslechu a vyzvat je k prohlášení o majetku. Předvolání k prohlášení o majetku musí obsahovat účel výslechu a poučení o následcích odmítnutí prohlášení nebo uvedení nepravdivých, neúplných nebo hrubě zkreslujících údajů. Předvolání se doručuje předvolanému do vlastních rukou, a to nejméně 10 dnů před výslechem. Předvolaný je povinen dostavit se k insolvenčnímu soudu osobně. Jestliže se nedostaví bez včasné a důvodné omluvy, bude předveden; o tom musí být předvolaný poučen. Před zahájením výslechu zopakuje insolvenční soud poučení podle § 214 odst. 1 IZ, tj. včetně poučení o následcích vyplývajících z ustanovení § 227 TZ. V prohlášení o majetku musí předvolaný uvést, který majetek náleží do majetkové podstaty.

Ustanovení § 227 TZ trestně postihuje tři způsoby nesplnění či nikoli řádného splnění povinnosti pachatele učinit prohlášení o svém majetku:

1. pachatel zcela odmítne učinit prohlášení o majetku, a to např. již tím, že se k soudu či k jinému orgánu veřejné moci nedostaví bez řádné omluvy, nebo se sice dostaví, ale vůbec zde neučiní prohlášení o majetku; jde o trestní odpovědnost za opomenutí ve smyslu § 112 TZ,
2. pachatel se vyhýbá splnění své povinnosti učinit prohlášení o majetku zejména tím, že znemožňuje řádné a včasné doručení zásilky s předvoláním soudu nebo jiného orgánu veřejné moci k podání prohlášení, anebo se sice dostaví k tomuto orgánu, ale poskytuje zde vyhýbavá tvrzení (např. s výmluvou, že nemá dostatečné podklady nebo znalosti o majetku a jeho rozsahu),
3. pachatel sice neodmítne učinit prohlášení o majetku ani se mu nevyhýbá, ale uvede v něm nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje. Údaje budou nepravdivé, jestliže jejich obsah vůbec neodpovídá skutečnému stavu dlužníkova majetku (např. pachatel učiní prohlášení o tom, že jako dlužník nemá žádný majetek, přestože tomu tak není a má dostatek majetku); hrubě zkreslenými údaji nutno rozumět takové, které mylně nebo neúplně informují o podstatných okolnostech sloužících ke zjištění majetkových poměrů pachatele nebo právnické osoby, za niž činí prohlášení (např. prohlášení neodpovídá skutečné výši majetku povinné osoby nebo jeho struktuře, jde o zkreslené prohlášení o tom, kde se majetek nachází, do jaké míry je dostupný apod.).

Dodatečné splnění povinnosti učinit prohlášení o majetku samo o sobě není důvodem k zániku trestní odpovědnosti pachatele z důvodu účinné lítosti podle § 33 TZ, ale podle okolností může vést k tomu, že s ohledem na zásadu subsidiarity trestní represe ve smyslu § 12 odst. 2 TZ se využije postih podle…