dnes je 14.8.2022

Input:

Poškození věřitele

4.10.2012, Zdroj: Verlag Dashöfer

15.12.3.1
Poškození věřitele

Poškození věřitele

 

A) Zákonné znaky trestného činu

Trestný čin poškození věřitele podle § 222 odst. 1 TrZ spáchá a trestem odnětím svobody až na 2 roky nebo trestem zákazu činnosti bude potrestán, kdo, byť i jen částečně, zmaří uspokojení svého věřitele tím, že

a) zničí, poškodí, zatají, zcizí, učiní neupotřebitelnou nebo odstraní, byť i jen část svého majetku,

b) postoupí svou pohledávku, anebo převezme dluh jiného,

c) zatíží věc, která je předmětem závazku, nebo ji pronajme,

d) předstírá nebo uzná neexistující právo nebo závazek,

e) předstírá nebo uzná právo nebo závazek ve větším rozsahu, než odpovídá skutečnosti,

f) předstírá splnění závazku, nebo

g) předstírá úpadek nebo svůj majetek jinak zdánlivě zmenšuje nebo předstírá jeho zánik,

a způsobí tím na cizím majetku škodu nikoli malou.

 

Trestný čin poškození věřitele podle § 222 odst. 2 TrZ spáchá a trestem odnětím svobody až na 2 roky nebo trestem zákazu činnosti bude potrestán, kdo, byť i jen částečně, zmaří uspokojení věřitele jiné osoby tím, že

a) zničí, poškodí, zatají, zcizí, učiní neupotřebitelnou nebo odstraní, byť i jen část majetku dlužníka, nebo

b) k majetku dlužníka uplatní neexistující právo nebo pohledávku nebo existující právo nebo pohledávku ve vyšší hodnotě či lepším pořadí, než jaké má,

a způsobí tím na cizím majetku škodu nikoli malou.

 

Přísnější trest v podobě odnětí svobody na 6 měsíců až 5 let hrozí podle § 222 odst. 3 TrZ pachateli, který

a) způsobí činem uvedeným v § 222 odst. 1 nebo 2 TrZ značnou škodu, nebo

b) získá takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch.

 

Ještě přísnějším trestem v podobě odnětí svobody na 3 roky až 8 let může být podle § 222 odst. 4 TrZ potrestán pachatel, pokud

a) způsobí činem uvedeným v § 222 odst. 1 nebo 2 TrZ škodu velkého rozsahu,

b) získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu, nebo

c) způsobí-li takovým činem jinému úpadek.

 

Ustanovení § 222 TrZ do značné míry odpovídá dřívější právní úpravě trestného činu poškozování věřitele podle § 256 tr. zák. z r. 1961. Změny spočívají v tom, že alternativa podle § 256 odst. 1 písm. d) tr. zák. z r. 1961 byla vyčleněna do samostatné a obecněji pojaté skutkové podstaty podle § 227 TrZ, ale naproti tomu byly v § 222 odst. 1 TrZ doplněny další alternativy poškození věřitele, přičemž trestní postih je již v této základní skutkové podstatě (a podobně v § 222 odst. 2 TrZ) vázán na způsobení škody nikoli malé. Okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby pak byly rozšířeny o získání značného prospěchu a prospěchu velkého rozsahu ( § 222 odst. 3 písm. b), odst. 4 písm. b) TrZ) a o způsobení úpadku jinému ( § 222 odst. 4 písm. c) TrZ).

 

B) Výklad zákonných znaků

Podstatou trestného činu poškození věřitele podle § 222 TrZ je poškozovací jednání směřující sice vůči majetku dlužníka, ale v konečném důsledku poškozující majetek věřitelů, do něhož se nedostane odpovídajícího plnění od dlužníka.

 

Dvě skutkové podstaty

Trestný čin může být spáchán dvěma formami jednání, které jsou samostatnými skutkovými podstatami:

a) poškození vlastního věřitele ( § 222 odst. 1 TrZ) - trestného činu se dopouští sám dlužník, resp. osoba za něj jednající ( § 114 odst. 1, 2 TrZ) a

b) poškození cizího věřitele ( § 222 odst. 2 TrZ) - pachatelem trestného činu je jiná osoba než dlužník.

 

Zákonným znakem zde není mnohost věřitelů ani stav předlužení či platební neschopnost dlužníka ( § 3 odst. 1 a 3 IZ, § 1 odst. 2 a 3 ZKV) - na tyto případy však může dopadat trestní odpovědnost za zvýhodnění věřitele podle § 223 TrZ nebo za způsobení úpadku podle § 224 TrZ.

 

Závazkový právní vztah mezi dlužníkem a věřitelem

Důležitým předpokladem trestní odpovědnosti za trestný čin poškození věřitele podle § 222 TrZ je závazkový právní vztah mezi dlužníkem a věřitelem, jehož důsledkem je pohledávka na straně věřitele a dluh na straně dlužníka. Jednání pachatele tedy směřuje proti pohledávce věřitele. Trestní odpovědnost za trestný čin poškození věřitele podle § 222 TrZ - a podobně za trestné činy zvýhodnění věřitele podle § 223 TrZ a způsobení úpadku podle § 224 TrZ - však není omezena jen na občanskoprávní, obchodní a jiné závazkové právní vztahy. Skutkové podstaty těchto trestných činů používají obecných pojmů věřitel, popřípadě dlužník, které se vyskytují i v právních normách veřejného práva (viz např. ustanovení § 176 odst. 2 písm. c), § 180 a další zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, ve znění zákona č. 30/2011 Sb. ).

 

Osoba věřitele

Věřitelem je osoba, která má vůči pachateli, popřípadě vůči jiné osobě pohledávku, tj. právo na plnění zejména na základě existujícího závazkového právního vztahu, bez ohledu na to, zda důvodem vzniku takového vztahu je smlouva (občanskoprávní, obchodní, pracovní) nebo jiná v zákoně uvedená skutečnost, např. způsobení škody, daňová či celní povinnost ( § 488 a násl. ObčZ, § 261 a násl. ObchZ, § 325 a násl. ZP, § 176 odst. 2 písm. c), § 180 a další zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, ve znění zákona č. 30/2011 Sb.) Věřitelem je v tomto smyslu i zástavní věřitel ( § 152 a násl. ObčZ). Závazkový právní vztah může vzniknout i z obchodování s cennými papíry (viz § 13 a násl. zákona České národní rady č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů), z dluhopisů (zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů), ze směnky nebo šeku (podle zákona směnečného a šekového č. 191/1950 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Z hlediska trestní odpovědnosti podle § 222 TrZ nezáleží na tom, zda jde o závazkový právní vztah vzniklý v souvislosti s podnikáním ( § 2 odst. 1, 2 ObchZ), resp. živnostenským podnikáním (§ 2 ŽZ), nebo jinak. Věřitelem může být osoba fyzická (§ 7 a násl. ObčZ), osoba právnická ( § 18 a násl. ObčZ, § 56 a násl. ObchZ) i stát ( § 21 ObčZ), a to podnikatel (§ 2 odst. 2 ObchZ) nebo jiná osoba, která není podnikatelem.

 

Osoba dlužníka

Existence věřitele předpokládá zároveň i existenci dlužníka ( § 488 ObčZ), který má vůči věřiteli dluh. Dlužníkem může být rovněž osoba fyzická i právnická a dlužník může být též podnikatelem nebo jím být nemusí. Osoba dlužníka je tedy určena tím, kdo je v daném případě věřitelem, proto může jít o dlužníka z právního vztahu založeného smlouvou (občanskoprávní, obchodní, pracovněprávní), způsobením škody, daňovou, celní či jinou zákonnou povinností atd.

 

a) Poškození vlastního věřitele

 

Zmaření uspokojení pohledávky svého věřitele

Pachatel (dlužník) zmaří uspokojení svého věřitele tím, že jednáním vůči svému majetku některou z forem podle § 222 odst. 1 TrZ způsobí stav, v němž věřitel nemůže ani částečně dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku dlužníka. Uspokojení je částečně zmařeno, jestliže dlužník takovým jednáním jen omezí tuto možnost, a věřitel v důsledku toho nedosáhne úplného uspokojení své pohledávky, kterého by jinak dosáhl, kdyby zde nebylo mařícího jednání pachatele. Uspokojením pohledávky věřitele se rozumí poskytnutí takového plnění ve prospěch věřitele, které je obsahem závazkového právního vztahu mezi ním a dlužníkem podle důvodu vzniku tohoto vztahu, např. zaplacení kupní ceny, vrácení půjčených peněz nebo cenných papírů, poskytnutí náhrady škody, vyplacení vkladu z účtu u banky, zaplacení směnečné sumy (viz § 494 ObčZ). Předpokladem tedy je, že je pohledávka věřitele již splatná ( § 563 a násl. ObčZ, § 340 a násl. ObchZ); jednání způsobem uvedeným v § 222 odst. 1 TrZ před splatností pohledávky může být pokusem tohoto trestného činu ( § 21 odst. 1 TrZ).

 

Dispozice pachatele (dlužníka) podle § 222 odst. 1 TrZ se týkají jeho majetku, který je použitelný k uspokojení pohledávky věřitele. Majetkem se tu rozumí souhrn všech majetkových hodnot, tj. věcí, pohledávek a jiných práv a penězi ocenitelných hodnot (viz § 6 odst. 1 ObchZ), z nichž lze dosáhnout uspokojení pohledávky věřitele. Přitom jde o majetek patřící dlužníkovi, který je vlastníkem věcí náležejících do tohoto majetku, resp. oprávněným z pohledávek, jiných práv a penězi ocenitelných jiných hodnot. V tomto smyslu se za majetek dlužníka považuje s ohledem na ustanovení § 114 odst. 2 TrZ i majetek právnické osoby (např. obchodní společnosti, družstva), která je dlužníkem, pokud s tímto majetkem nakládá pachatel jako fyzická osoba jednající jménem takové právnické osoby (např. jako její statutární orgán, resp. člen kolektivního statutárního orgánu).

 

Zmenšení hodnoty aktiv dlužníkova majetku

Jednání pachatele uvedená v § 222 odst. 1 písm. a) až c) TrZ představují zmenšení hodnoty aktiv dlužníkova majetku, z něhož by mohl věřitel uspokojit svou pohledávku. Jde o snížení skutečné (nikoli jen účetní) hodnoty majetku, tedy o reálné zmenšení jeho rozsahu o ty majetkové hodnoty, jimiž by bylo možné dosáhnout uspokojení pohledávky věřitele, a to i jejich případným převodem, darováním, prodejem bez získání odpovídající protihodnoty apod. Způsoby, jimiž se pachatel jako dlužník zbavuje majetku nebo ho zatěžuje na úkor uspokojení pohledávky věřitele, nemusejí být samy o sobě trestnými činy; trestným činem podle § 222 odst. 1 TrZ se stávají vzhledem k nepříznivým důsledkům, které mají pro uspokojení pohledávky věřitele.

 

Fingování pasiv a předstírání splnění závazku

Jednání pachatele uvedená v § 222 odst. 1 písm. d), e) a g) TrZ jsou fingováním pasiv, která mají fiktivně snížit hodnotu dlužníkova majetku oproti skutečnému stavu. Může toho být dosaženo i machinacemi v účetnictví, jestliže je záměrně vykazována nižší než skutečná hodnota majetku použitelného k uspokojení pohledávky věřitele. Konečně jednání uvedené v § 222 odst. 1 písm. f) TrZ znamená fingování splnění věřitelovy pohledávky, tj. předstírání, že zanikl dluh dlužníka vůči věřiteli.

 

Škodlivý následek

Důsledkem jednání pachatele trestného činu poškození věřitele je způsobení škody nikoli malé na cizím majetku, tj. škody dosahující částky nejméně 25 000 Kč ( § 138 odst. 1 TrZ). Zpravidla půjde o škodu na majetku dotčeného věřitele spočívající v tom, že neobdržel od dlužníka plnění k uspokojení své pohledávky, takže nedošlo k důvodně očekávanému přírůstku na majetku věřitele, kterého by bylo možno dosáhnout, kdyby si pachatel nepočínal způsobem uvedeným v § 222 odst. 1 TrZ. Dosáhne-li výše škody částky nejméně 500 000 Kč, resp. 5 000 000 Kč, jde o značnou škodu, resp. škodu velkého rozsahu (§ 138 odst. 1 TrZ), což je důvodem přísnějšího trestního postihu podle § 222 odst. 3 písm. a), odst. 4 písm. a) TrZ. Získá-li pachatel pro sebe nebo pro jiného prospěch ve výši nejméně 500 000 Kč, resp. 5 000 000 Kč, jde o značný prospěch, resp. prospěch velkého rozsahu ( § 138 odst. 2 TrZ), což je důvodem přísnějšího trestního postihu podle § 222 odst. 3 písm. b), odst. 4 písm. b) TrZ.

 

Pachatel

Pachatelem trestného činu poškození věřitele podle § 222 odst. 1 TrZ může být jen dlužník, resp. fyzická osoba jednající za takového dlužníka, který je právnickou osobou. Jde o tzv. konkrétní subjekt se zvláštní vlastností ve smyslu § 114 odst. 1, 2 TrZ. . K možnosti spáchat tento trestný čin ve spolupachatelství s jinou osobou, která naplní alternativu podle § 222 odst. 2 TrZ, viz níže pod písm. b) této části.

 

 

b) Poškození cizího věřitele

 

Jednání ke škodě věřitele jiné osoby

Trestný čin spočívající v poškození cizího věřitele podle § 222 odst. 2 TrZ má dvě alternativní podoby, jejichž následkem je byť jen částečné zmaření uspokojení pohledávky věřitele jiné osoby než pachatele:

 

? první spočívá podle písm. a) ve skutečném zmenšení aktiv dlužníkova majetku, z nichž by mohl věřitel dosáhnout uspokojení své pohledávky,

? ve druhé jde podle písm. b) o fingování pasiv, která mají fiktivně snížit skutečnou hodnotu majetku dlužníka, nebo o nadhodnocování výše těchto pasiv či jejich kvality.

 

V § 222 odst. 2 TrZ jde sice rovněž o skutečné nebo fiktivní dispozice činěné ve vztahu k majetku dlužníka, ten je ovšem z hlediska pachatele tohoto trestného činu majetkem cizím.

 

Ohledně ostatních znaků tohoto trestného činu se pak uplatní to, co bylo uvedeno u poškození vlastního věřitele výše pod písmenem a) této části.

 

Pachatel

Pachatelem trestného činu poškození věřitele podle § 222 odst. 2 TrZ může být jen jiná osoba než dlužník, resp. jiná fyzická osoba, než která jednala za dlužníka - právnickou osobu ve smyslu § 114 odst. 2 TrZ. Kdyby se jiný věřitel přičinil o to, aby dlužník, který je v úpadku, přednostně uspokojil jeho pohledávku na úkor ostatních věřitelů, jejichž uspokojení by tím zmařil, jednalo by se o návodce k trestnému činu zvýhodnění věřitele podle § 24 odst. 1 písm. b) a § 223 TrZ. . Jiná osoba než dlužník může spáchat trestný čin poškození věřitele podle § 222 odst. 2 TrZ i ve spolupachatelství ve smyslu § 23 TrZ s dlužníkem, který je pachatelem trestného činu poškození věřitele podle alternativy uvedené v § 222 odst. 1 TrZ; to má význam z hlediska skutečnosti, že oba spolupachatelé odpovídají za celou škodu způsobenou společným jednáním věřiteli (např. pro účely přísnější právní kvalifikace podle § 222 odst. 3 písm. a), odst. 4 písm. a) TrZ).

 

 

JUDIKÁTY

a) K podstatě trestného činu poškození věřitele podle § 222 TrZ jsou použitelné následující judikáty vydané k výkladu a aplikaci ustanovení § 256 tr. zák. z roku 1961 o trestném činu poškozování věřitele:

 

1) Podle rozhodnutí č. 12/2002 Sb. rozh. tr. za zcizení části vlastního majetku dlužníkem ve smyslu ustanovení § 256 odst. 1 písm. a) tr. zák. z roku 1961 (nyní ve smyslu § 222 odst.

Nahrávám...
Nahrávám...