Povinnost
podat insolvenční návrh
Určitým průlomem do dispoziční zásady jsou ustanovení IZ o
povinnosti dlužníka podat insolvenční návrh. Zákonodárce totiž nenechává jenom
na vůli dlužníka, jestli dojde k zahájení insolvenčního řízení, ale v § 98 odst. 1 IZ stanoví, který dlužník a za jakých podmínek je povinen svoji úpadkovou
situaci řešit podáním insolvenčního návrhu. Toto ustanovení doznalo (v rámci
opatření proti ekonomické krizi) s účinností novely IZ provedené zákonem č.
217/2009 Sb. jistých, zčásti jen dočasných, změn.
Dlužníkova povinnost podat insolvenční návrh
Povinnost podat insolvenční návrh má dlužník, který je
a) právnickou
osobou (samozřejmě kromě osob vyňatých z působnosti insolvenčního
zákona dle § 6 -
viz část 2/1.1),
b) fyzickou
osobou - podnikatelem.
(tj. povinnost podat insolvenční návrh se netýká toliko fyzických
osob, jež nejsou podnikateli)
a musí tak učinit bez zbytečného odkladu poté, co se
dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku, což
se týká úpadku ve formě předlužení tak ve formě platební neschopnosti (k
povinnosti podat insolvenční návrh u dlužníka v likvidaci podrobněji viz
text níže pod heslem „ Likvidátor dlužníka“),
Předchozí
dočasná změna právní úpravy
S účinností
od 20. 7. 2009 do 31. 12. 2011 došlo k dočasné změně § 98 odst. 1 IZ, a to tak, že dlužník (nebyl-li v likvidaci) nebyl
povinen podat na sebe insolvenční návrh při předlužení ( § 3 odst. 3 IZ).
Zastavení
výkonu rozhodnutí/exekuce
Za
výše uvedených předpokladů má dlužník povinnost podat insolvenční návrh i
v případě, že byl pravomocně zastaven
- výkon
rozhodnutí prodejem dlužníkova podniku, nebo
- exekuce podle zvláštního právního předpisu (jímž je dle § 71 exekučního řádu OSŘ)
a to proto, že cena majetku náležejícího k podniku dlužníka nepřevyšuje
výši závazků náležejících k podniku (srov. úpravu obsaženou v § 338n odst. 6 a § 338w odst. 3 OSŘ); to neplatí, má-li dlužník ještě jiný podnik.
Nutno poznamenat, že pro insolvenční řízení nebyla převzata předchozí
konkursní právní úprava obsažená v § 4b ZKV, která ve výše uvedených případech ukládala povinnost podat návrh
na prohlášení konkursu na majetek dlužníka správci podniku (jakožto
samostatnému navrhovateli, který není povinen dokládat dle § 4 odst. 2 ZKV svoji splatnou pohledávku za dlužníkem).
Oprávnění správce podniku jednat za dlužníka v insolvenčním řízení
Nutno předeslat, že dle § 338k odst. 1 OSŘ je úkolem správce podniku dlužníka především dbát o to, aby po nařízení
výkonu rozhodnutí (či exekuce) nedošlo bezdůvodně ke zmenšení majetku
prodávaného podniku, přičemž k řádnému zajištění majetku podniku činí vhodná
opatření, zejména vyrozumí peněžní ústav, že s prostředky na účtu povinného,
které slouží k provozování podniku, může povinný nakládat jen s jeho souhlasem.
Vyžadují-li to okolnosti případu, může správce vyzvat dlužníky povinného, aby
plnění svých peněžitých dluhů skládali na účet povinného, který za tím účelem zřídil.
Zjistí-li správce, že součástí podniku je nemovitost, vyrozumí bez zbytečného
odkladu příslušný katastrální úřad, že byl nařízen výkon rozhodnutí prodejem
podniku a že povinný nesmí bez jeho souhlasu nemovitost převést na jiného, zatížit
ji nebo s ní jinak nakládat. Z odst. 6 téhož ustanovení dále vyplývá, že
ve sporech a v jiných řízeních, v nichž je povinný účastníkem a které se týkají
podniku, je správce oprávněn povinného zastupovat i bez jeho souhlasu; má přitom
obdobné postavení jako zástupce účastníka na základě procesní plné moci ( § 28a odst. 1 ).
Po dobu, po kterou správce podniku zastupuje povinného, nesmí jiné osoby
povinného zastupovat nebo za něj jednat.
Již pro poměry konkursního řízení vzbuzovala rozpaky otázka
aplikace § 338k odst. 6 OSŘ, tj. otázka oprávnění správce podniku zastupovat dlužníka
v takovém řízení (tedy jednat namísto něj jako jeho zástupce, což je
situace odlišná od případů jeho speciální legitimace k podání návrhu dle § 4b ZKV zmíněných výše). Ohledně práva správce podniku podat za dlužníka
návrh na prohlášení konkursu, disponovat s ním anebo podávat řádné či mimořádné
opravné prostředky, se v soudní praxi bylo možno setkat jak s názorem, že
správce podniku, má-li dlužník pouze tento podnik, je minimálně do rozhodnutí o
prohlášení konkursu oprávněn za dlužníka jednat, tak i s názorem, že správce
podniku není oprávněn zastupovat dlužníka v konkursním řízení vůbec, tj. v
žádné jeho fázi. Posledně uvedené stanovisko posléze zaujal i Nejvyšší soud
v níže citovaném rozhodnutí ze dne 22.5.2008, sp.zn. 29 Cdo
699/2008, přičemž s ohledem na jeho závěry i na skutečnost, že oproti
konkursnímu řízení je v insolvenčním řízení účinek zákazu provedení
exekuce (jenž nutně vylučuje výkon funkce správce podniku) spojen dokonce již s jeho zahájením (viz § 109 odst. 1
písm. c) IZ), je podle našeho názoru namístě dovodit, že
správce podniku není oprávněn zastupovat dlužníka v žádné fázi insolvenčního
řízení (a nemá ani zvláštní legitimaci k podání insolvenčního návrhu,
jakou zakotvoval § 4b ZKV, jak vysvětleno výše pod heslem „Zastavení výkonu rozhodnutí/exekuce“)
Judikát
Z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 22.5.2008,
sp.zn. 29 Cdo 699/2008, jehož závěry jsou podle našeho názoru, jak
uvedeno výše, použitelné i pro insolvenční řízení, citujeme následující:
“Zákonná úprava (v § 338k odst. 6 OSŘ) nepřiznává správci podniku postavení zástupce povinného v žádné fázi
konkursního řízení.
V
té fázi konkursního řízení (řízení podle zákona o konkursu a vyrovnání), která
předchází rozhodnutí o návrhu na prohlášení konkursu, se tento závěr podává již
z toho, že v takovém případě nejde o řízení, které by se týkalo pouze podniku
povinného, který správce podniku spravuje a ze kterého jedině své postavení
zástupce povinného odvozuje.Konkursní řízení se i v té fázi, jež začíná podáním
návrhu na prohlášení konkursu na majetek dlužníka (povinného) a končí
rozhodnutím soudu o tomto návrhu, týká jakéhokoli dalšího majetku dlužníka
(povinného), včetně jiného podniku dlužníka (povinného) předjímaného v § 4b ZKV, Vzhledem k tomu, že zastavením výkonu rozhodnutí nebo exekuce prodejem
podniku zaniká působnost ustanovení § 338k OSŘ, je zjevné, že v takovém případě podává správce podniku návrh na…
