Povinnosti insolvenčního správce

3.3.7

Povinnosti insolvenčního správce

Mgr. Tomáš Braun

Insolvenční správce má v insolvenčním řízení zcela nezastupitelnou úlohu subjektu povolaného k tomu, aby v rámci svých povinností stanovených zákonem nebo uložených mu insolvenčním soudem vykonával činnost směřující k naplnění účelu insolvenčního řízení ve fázi po zjištění úpadku dlužníka. Tomu odpovídá i rozsah jeho práv a povinností v insolvenčním řízení, jejichž konkrétní obsah IZ ve svých ustanoveních jednotlivě vymezuje.

Výkon funkce svědomitě a s odbornou péčí

Ustanovení § 36 odst. 1 IZ obecně stanoví, že insolvenční (příp. další) správce je při výkonu funkce povinen:

a) postupovat svědomitě a s odbornou péčí (obdobně jako např. příkazník podle § 2432 NOZ)

• v zásadě jde o odborný výkon svěřené činnosti, s níž by nepochybně bylo v rozporu např. jednání, kdy insolvenční správce neučiní úkony potřebné k tomu, aby zabránil promlčení bonitní pohledávky dlužníka, nebo zpeněží majetkovou podstatu mimo dražbu bez souhlasu insolvenčního soudu a věřitelského orgánu;

• povinnost postupovat při výkonu funkce "s odbornou péčí" je přitom povinností vyššího stupně než povinnost postupovat při výkonu funkce "s péčí řádného hospodáře" - viz např. důvody rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 5194/2009 ze dne 31. 3. 2011,

• důraz na odbornou způsobilost akcentuje i § 23 ZIS ukládající insolvenčním správcům povinnost se soustavně vzdělávat a prohlubovat své odborné znalosti pro řádný výkon činnosti insolvenčního správce (ke vzdělávání insolvenčních správců viz část Vzdělávání insolvenčních správců);

b) vyvinout veškeré úsilí, které lze po něm spravedlivě požadovat, aby věřitelé byli uspokojeni v co nejvyšší míře

• tato zásada koresponduje se zásadou maximálního uspokojení věřitelů vyjádřenou v § 5 písm. a) IZ (viz část Zásady insolvenčního řízení) a s cílem insolvenčního řízení formulovaném v § 1 IZ (viz část Vymezení předmětu insolvenčního zákona);

c) společnému zájmu věřitelů dát při výkonu funkce přednost před zájmy vlastními i před zájmy jiných osob

• k této zásadě viz výklad pojmu společný zájem věřitelů viz Zásady insolvenčního řízení.

Usnesení velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu sp. zn. 15 Tdo 885/2013 ze dne 13. 8. 2014 uveřejněné pod č. 2/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (citace z odůvodnění):

"Jak je patrné z obsahu, rozsahu a významu povinností uložených IZ, které je insolvenční správce povinen zachovávat, jejich účelem je nepochybně – kromě jiného – zajistit, aby v obchodních vztazích nedocházelo k poškozování nebo bezdůvodnému zvýhodňování účastníků těchto vztahů nebo osob, které jednají jejich jménem. Kdyby totiž insolvenční správce porušil tyto povinnosti, s ohledem na protichůdné zájmy prosazované v insolvenčním řízení jednotlivými věřiteli, z nichž každý chce dosáhnout uspokojení své pohledávky v co nejvyšší míře, ale též při respektování zájmu dlužníka a postavení insolvenčního správce, snadno by hrozilo, že některý z věřitelů bude zvýhodněn na úkor jiného věřitele, anebo že bude preferován dlužník před věřiteli či naopak. Tím by byly porušeny již zmíněné stěžejní zásady insolvenčního řízení obsažené v ustanoveních § 5 písm. a) a b) IZ, podle nichž je třeba vést insolvenční řízení tak, aby žádný z účastníků nebyl nespravedlivě poškozen nebo nedovoleně zvýhodněn a aby se dosáhlo rychlého, hospodárného a co nejvyššího uspokojení věřitelů, s tím, že věřitelé, kteří mají podle IZ zásadně stejné nebo obdobné postavení, mají v insolvenčním řízení rovné možnosti. Insolvenční správce je tedy klíčovou osobou insolvenčního řízení a bez toho, aby náležitě plnil své povinnosti, nelze dosáhnout nejen dodržení citovaných zásad insolvenčního řízení, ale ani splnění jeho účelu podle § 1 IZ. To na druhé straně znamená, že aktivní i pasivní úplatkářství ve vztahu k insolvenčnímu správci může mít negativní dopad na řádný průběh insolvenčního řízení, na možnost dosažení jeho účelu a na dodržení jeho základních zásad, včetně zákazu bezdůvodného zvýhodnění nebo poškození účastníků insolvenčního řízení. Proto činnost insolvenčního správce v insolvenčním řízení je třeba považovat za obstarávání věcí obecného zájmu ve smyslu § 334 odst. 3 TZ, neboť řádný výkon jeho funkce je nepochybně v zájmu celé společnosti i všech subjektů insolvenčního řízení a je primární povinností insolvenčního správce, aby zabránil bezdůvodnému zvýhodňování nebo poškozování kteréhokoli účastníka insolvenčního řízení. Přitom jde o zachovávání takových povinností insolvenčního správce, které jsou mu uloženy přímo IZ."

Obsah požadavků na plnění povinností insolvenčního správce dle některých ustanovení IZ, a to povinností podle § 36 odst. 1 a 2 (viz výklad níže), § 31 odst. 6, § 136 odst. 5, § 246 odst. 1, § 313 odst. 2, § 371, § 373 odst. 2, § 383 odst. 1, § 385 odst. 2 a § 430a odst. 1 IZ, stanoví podle ustanovení § 36 odst. 6 IZ a zmocňovacího ustanovení § 431 písm. g) IZ prováděcí vyhláška č. 121/2019 Sb., účinná od 1. 6. 2019 (dále jen "vyhláška").

Tato vyhláška v § 7 až § 21 vymezuje též standardy výkonu funkce insolvenčního správce, jimž ve smyslu § 6 vyhlášky musí dostát k naplnění jeho povinnosti postupovat při výkonu funkce svědomitě a s odbornou péčí

Správce nemusí dostát těmto standardům formulovaným vyhláškou, pokud mu insolvenční soud dal odlišné pokyny, nebo pokud doloží důvody, pro které i jiný jeho postup při výkonu funkce lze považovat za svědomitý a s odbornou péčí (§ 6 vyhlášky).

Standardy ohledně plnění povinností insolvenčního správce postupovat při výkonu funkce svědomitě a s odbornou péčí, vyvinout veškeré úsilí, které lze po něm spravedlivě požadovat, aby věřitelé byli uspokojeni v co nejvyšší míře, a dát při výkonu funkce přednost společnému zájmu věřitelů před zájmy vlastními i před zájmy jiných osob, vymezuje vyhláška v § 7 požadavky, dle kterých má insolvenční správce

a) bez zbytečného odkladu oznamovat insolvenčnímu soudu skutečnosti, které mohou zakládat pochybnost o jeho odbornosti, nezávislosti nebo výkonnosti v určitém insolvenčním řízení, pro které byl ustanoven insolvenčním správcem,

b) zajišťovat přítomnost způsobilých zaměstnanců v prostorách svého sídla a v prostorách všech provozoven v úředních hodinách po dobu své nepřítomnosti pro všechny oblasti své činnosti,

c) zajišťovat za sebe odpovídající náhradu po dobu své dočasné nepřítomnosti z důvodu čerpání osobního volna nebo z jiných obdobných důvodů, a to zejména pověřením způsobilého zaměstnance,

d) zajistit, že všechny osoby jednající jeho jménem jednají zdvořile, šetří práva a oprávněné zájmy účastníků insolvenčního řízení a dalších osob, jednají s nimi ohleduplně, podle možností jim vycházejí vstříc a postupují tak, aby je co možná nejméně zatěžovaly a aby nikomu nevznikaly nedůvodné náklady,

e) předcházet střetu zájmů,

f) nejednat ve prospěch určitého věřitele nebo omezeného okruhu věřitelů,

g) nakládat transparentně s majetkovou podstatou a spravovat ji a nakládat s ní způsobem, který nevede ke snížení uspokojení věřitelů nebo k poškození oprávněných zájmů dlužníka,

h) podle nezbytných podkladů prověřovat možnou neplatnost a neúčinnost právních úkonů dlužníka a případně se bez zbytečného odkladu dovolat neplatnosti právních úkonů nebo odporovat neúčinným právním úkonům,

i) vést vlastní majetek odděleně od cizího majetku, zejména majetku dlužníka, a odděleně spravovat majetek v různých insolvenčních řízeních,

j) provádět pravidelně kontrolu účetnictví a daňové evidence vedené dlužníkem,

k) informovat účastníky řízení o jejich právech a povinnostech v insolvenčním řízení včas a v dostatečné míře, aby nedošlo k nedůvodné újmě na jejich právech, a na žádost je informovat o průběhu a stavu insolvenčního řízení,

l) udělovat souhlas s právními úkony dlužníka ve stanovené formě v přiměřené době, se zřetelem k právům a oprávněným zájmům dlužníka a věřitelů, a odepře-li udělení souhlasu, odůvodnit takový postup a

m) činit potřebná opatření, aby nedocházelo k maření účelu insolvenčního řízení, zejména vykonávat dohled nad činností svých zaměstnanců, případně dalších osob jednajících jeho jménem.

Vyhláška stanoví v § 8 až 16další standardy postupu insolvenčního správce při jednotlivých jeho vybraných činnostech, o nichž je pojednáno v příslušných částech tohoto díla.

Právu insolvenčního správce na součinnost dlužníka a třetích osob při výkonu jeho funkce odpovídá i povinnost insolvenčního správce poskytnout součinnost věřitelskému orgánu. IZ v ustanovení § 36 odst. 2 část věty první před středníkem formuluje obecný požadavek na míru této součinnosti tak, že jde o součinnost nezbytnou k řádnému výkonu funkce věřitelského orgánu. V zásadě jde o to, aby věřitelský výbor či zástupce věřitelů (popř. schůze věřitelů) měli k dispozici veškeré informace potřebné k tomu, aby mohli řádně dohlížet na činnost insolvenčního správce [ § 58 odst. 2 písm. a) IZ], průběžně schvalovat výši a správnost hotových výdajů insolvenčního správce a nákladů spojených s udržováním a správou majetkové podstaty [ § 58 odst. 2 písm. d) IZ] a udělovat mu k jeho postupu zákonem předpokládaná stanoviska. Za tím účelem insolvenční správce je zejména povinen zúčastnit se na žádost věřitelského orgánu jeho jednání.

Informační povinnost správce

Ustanovení § 36 odst. 2 část věty druhé před středníkem IZ (ve znění účinném od 1.6.2019) ukládá insolvenčnímu správci informační povinnost předkládat věřitelskému orgánu a insolvenčnímu soudu písemnou zprávu o stavu insolvenčního řízení, a to ve lhůtě nejméně jednou za 3 měsíce, neurčí-li insolvenční soud jinak; to znamená, že v závislosti na stavu (charakteru) insolvenčního řízení je insolvenční soud oprávněn stanovit správci jinou (kratší nebo delší) frekvenci těchto zpráv.

Odkazujeme na výklad v závěru části Povinnosti dlužníka a insolvenčního správce , kde je vysvětleno, že insolvenční správce v průběhu oddlužení

• obecně povinen (jako při každém způsobu řešení úpadku) podávat insolvenčnímu soudu a věřitelskému orgánu shora uvedené pravidelné písemné zprávy o stavu insolvenčního řízení – zde o stavu o plnění oddlužení – dle § 36 odst. 2 IZ), kdy pro dobu trvání účinků schválení oddlužení plnění splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty § 412 odst. 2 IZ zvlášť ukládá insolvenčnímu správci, aby v rámci dohledu nad činností dlužníka informoval insolvenční soud a věřitelský výbor o výsledcích této své dohledové činnosti,

• v rámci schváleného oddlužení je insolvenční správce povinen podle § 36 odst. 3 IZ (ve znění účinném od 1.6.20109) příslušnou mimořádnou písemnou zprávou vždy neprodleně signalizovat insolvenčnímu soudu zprávou poznatek o důvodech pro zrušení schváleného oddlužení dle § 418 odst. 1 až 3 IZ (ve znění účinném od 1.6.2019), či poznatek o jiných skutečnostech rozhodných pro průběh insolvenčního řízení, zejména o skutečnostech vynucujících změnu schváleného oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty dle § 407 odst. 3 IZ,

• jakmile ve schváleném oddlužení (které nebylo dříve zrušeno dle § 418 IZ) dojde k jeho splnění podle § 412a IZ (ve znění účinném d 1.6.2019), insolvenční správce je povinen podat o tom insolvenčnímu soudu (a věřitelskému orgánu) bezodkladně písemnou zprávu dle § 36 odst. 2 poslední věta za středníkem a odst. 4 IZ (ve znění účinném od 1.6.2019) – viz výklad v části 9.6 pasáž ad [B];

[Důvodová zpráva k tomu mimo jiné uvádí, že neprodlené informování insolvenčního soudu o splnění oddlužení je zásadním předpokladem vydání rozhodnutí, jímž insolvenční soud bere na vědomí splnění oddlužení a přiznává osvobození od placení zbývajících pohledávek. Proto se navrhuje stanovit povinnost předkládat písemnou zprávu o splnění oddlužení vždy při splnění zákonných podmínek, a to nezávisle na dosavadním znění odstavce 2, které umožňuje insolvenčnímu soudu stanovit odlišnou frekvenci zasílání zpráv o stavu insolvenčního řízení. Navrhovaná změna reaguje na zaváděnou flexibilní délku oddlužení (oproti dosavadním pevně stanoveným 5 letům) a stanoví povinnost insolvenčnímu správci informovat o splnění oddlužení v okamžiku naplnění příslušných podmínek].

Protože insolvenční správce je osobou, jež má podle zákona č. 300/2008 Sb. povinně - bez žádosti - zřízenou datovou schránku, je podle § 80a IZ (zavedeného s účinností od 1.7.2017) povinen činit vůči insolvenčnímu soudu všechna svoje písemná podání včetně jejich příloh jen elektronickým způsobem předepsaným v § 80a odst. 1 první větě IZ, tj. podáním učiněným

• do datové schránky soudu, anebo

• v elektronické podobě podepsané svým uznávaným elektronickým podpisem,

ledaže by u některého jeho podání ad hoc insolvenční soud shledal výjimečné důvody pro akceptaci listinného podání, pokud by o to správce spolu s předmětným podáním požádal a pokud to povaha podání umožňuje (§ 80a odst. 1 věta druhá IZ – k tomu srovnej např. výklad v části Způsob podání, forma a náležitosti návrhu ad A).

Současně insolvenční správce je povinen použít pro své podání příslušný elektronický formulář (jež tu představuje povinnou formu jeho podání). Je povinen tak učinit nejen tehdy, kdy takový formulář IZ výslovně předpokládá jako povinný (jako je tomu ohledně formuláře pro seznam přihlášených pohledávek dle § 189 odst. 4 IZ, pro soupis majetkové podstaty dle § 222 odst. 1 IZ, pro konečnou zprávu dle § 302 odst. 5 IZ a pro zprávu o plnění reorganizačního plánu dle § 364 odst. 2 IZ), nýbrž je povinen tak činit – ve smyslu ust. § 80a odst. 2 IZ (doplněného s účinností od 1.6.2019, novelou provedenou zákonem č. 31/2019 Sb., jež se uplatní v insolvenčních řízeních, v nichž bylo vydáno rozhodnuto o úpadku dlužníka od účinnosti této novely) ve všech případech, kdy náležitosti správcova podání stanoví prováděcí právní předpis, totiž příslušná vyhláška č. 191/2017 Sb, kdy takový formulář je současně uveřejněn na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti – viz www.justice.cz v sekci Formuláře ke stažení, konkrétně pod URL adresou https://isir.justice.cz/isir/common/stat.do?kodStranky=FORMULAR . Výjimkou z povinnosti učinit podání a jeho přílohy na uveřejněném elektronickém formuláři je případ, kdy dané správcovo podání nebo jeho přílohu je třeba opatřit vlastnoručním podpisem dlužníka

Tehdy - nejde-li o uvedenou výjimku - insolvenční správce je povinen použít zveřejněný formulář, a to v jeho elektronické podobě. K tomu nutno dodat, že požadavek podání učiněného na elektronickém formuláři je splněn, jen pokud formulář byl v jeho elektronické podobě vyplněn, uložen a zaslán insolvenčnímu soudu, a to elektronickým způsobem předepsaným v § 80a odst. 1 první větě IZ (v opačném případě není zachována elektronická podoba podání – formuláře - a s tím související vnitřní datová struktura dokumentu). Vzhledem k tomu pak v podání, které je správce povinen učinit na příslušném elektronickém formuláři, fakticky nepřichází v úvahu užití výjimky o případné akceptaci listinného podání (namísto elektronického) podle § 80a odst. 1 věty druhé IZ.

Pokud by insolvenční správce svoje podání neučinil předepsaným elektronickým způsobem nebo na předepsaném elektronickém formuláři, jde o vadu podání (viz § 80a odst. 3 IZ, do 31.5.2019 odst. 2), již insolvenční soud – jestliže ohledně daného podání nestanoví-li IZ výslovně jinak (tj. pokud to výslovně nevylučuje) - odstraňuje postupem podle § 43 OSŘ, kdy následek spojený s neodstraněním této vady v určené lhůtě závisí dle § 43 odst. 2 věty druhé OSŘ na povaze daného podání tak, že jde-li o podání, který se zahajuje řízení (jímž je např. též správcovo odvolání, dovolání), soud je odmítne, a v ostatních případech se k takto vadnému podání nepřihlíží, dokud nebude jeho vytčená vady odstraněna (což je též případ všech zpráv insolvenčního správce /průběžných, mimořádných/ i zprávy o splnění oddlužení či konečné zprávy).

Ustanovení § 36 odst. 5 IZ (účinné od 1. 6. 2019) ukládá insolvenčnímu správci povinnost zřídit v každém insolvenčním řízení (pro danou insolvenční věc) zvláštní účet u banky nebo spořitelního a úvěrního družstva za účelem odděleného vedení majetku náležícího do majetkové podstaty.

Tento zvláštní účet využívá insolvenční správce zejména v případě schváleného oddlužení plnění splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty, kdy na tento účet dle § 38 odst. 6 IZpostupně odkládá rezervu na úhradu jeho odměny a náhrady hotových výdajů v rozsahu 6ti násobku paušální měsíční výše těchto nároků stanovené OdmV, částky připadající z měsíčních splátek na popřené pohledávky podle poměru určeného v usnesení o schválení oddlužení do doby ukončení jejich přezkumu, nebo (do doby uzavřením příslušného procesu) částky odpovídající změně v poměru uspokojení nezajištěných věřitelů zahrnutých do splátkového kalendáře dle § 398a odst. 7 IZ, anebo měsíční splátky od doby podání jeho "mylné" zprávy o splnění oddlužení do právní moci rozhodnutí insolvenčního soudu o obnovení dlužníkových splátek dle § 413 odst. 2 IZ (ve znění účinném od 1.6.2019.

Ustanovení § 45 IZ ukládá insolvenčnímu správci (obdobně jako jiné zákony ukládají např. soudci, advokátovi, znalci, tlumočníkovi nebo zaměstnanci správce daně) povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých zvláštní právní předpis stanoví povinnost mlčenlivosti, pokud se o nich dozvěděl při výkonu své funkce, a to i po jejím skončení.

Jedná se např. o

- obchodní tajemství podle § 504 NOZ,

- bankovní tajemství podle § 38 zákona o bankách,

- utajovanou informaci podle zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti,

- osobní údaj podle zákona o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů.

Této mlčenlivosti může insolvenčního správce zprostit

a) ten, v jehož zájmu ji má – tj. zpravidla ten z účastníků insolvenčního řízení (dlužník nebo věřitel), který by mohl být sdělením konkrétní skutečnosti poškozen či jinak dotčen,

b) insolvenční soud (při výkonu své dohlédací činnosti).

Povinnost mlčenlivosti se v tomto rozsahu vztahuje i na osoby, prostřednictvím kterých insolvenční správce vykonává svou funkci.

Usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. KSCB 28 INS 1350/2014, 1 VSPH 1168/2015-B ze dne 24. 5. 2016 (citace z odůvodnění):

"Odvolací soud konstatuje, že rozhodnutí zbavit…