Právní
úkony dlužníka neúčinné přímo ze zákona
Výše
bylo uvedeno, že předpokladem zařazení majetku, kterého dlužník pozbyl neúčinným
právním úkonem, zpět do majetkové podstaty dlužníka, je dovolání se neúčinnosti
úkonu u insolvenčního soudu cestou odpůrčí žaloby.
Insolvenční
zákon vymezuje několik případů, kdy považuje úkony dlužníka, případně jiných
osob za splnění stanovených podmínek za neúčinné přímo ze zákona, aniž by se
insolvenční správce musel neúčinnosti dovolávat.
Jedná
se o níže uvedené případy :
- Podle § 111 IZ je dlužník povinen zdržet se od okamžiku, kdy nastaly účinky spojené se
zahájením insolvenčního řízení, nakládání s majetkovou podstatou a s majetkem,
který do ní může náležet, pokud by mělo jít o podstatné změny ve skladbě, využití
nebo určení tohoto majetku anebo o jeho nikoli zanedbatelné zmenšení. Právní
úkony, které dlužník učinil v rozporu s těmito omezeními jsou vůči věřitelům
neúčinné. Insolvenční správce je tedy bez dalšího oprávněn majetek, se kterým
dlužník po zahájení insolvenčního řízení nakládal v rozporu s § 111 IZ sepsat
do majetkové podstaty a následně zpeněžit.
- Podle § 246 IZ prohlášením konkursu přechází na insolvenčního správce oprávnění nakládat s
majetkovou podstatou, jakož i výkon práv a plnění povinností, které příslušejí
dlužníku, pokud souvisejí s majetkovou podstatou. Insolvenční správce vykonává
zejména akcionářská práva spojená s akciemi zahrnutými do majetkové podstaty,
rozhoduje o obchodním tajemství a jiné mlčenlivosti, vystupuje vůči dlužníkovým
zaměstnancům jako zaměstnavatel, zajišťuje provoz dlužníkova podniku, vedení účetnictví
a plnění daňových povinností. Právní úkony, které dlužník učinil poté, co
oprávnění nakládat s majetkovou podstatou přešlo na insolvenčního správce, jsou
proti jeho věřitelům neúčinné. Pro postup insolvenčního správce platí vše, co
je shora uvedeno (podrobněji viz část 7/3.1).
- Podle § 248 odst. 2 IZ platí, že byl-li na majetek dlužníka prohlášen konkurs, stávají se neúčinnými
práva na uspokojení ze zajištění, která se týkají majetkové podstaty a která
dlužníkovi věřitelé získali poté, co nastaly účinky spojené se zahájením
insolvenčního řízení; to platí i pro zřízení soudcovského zástavního práva na
nemovitostech. Byl-li majetek sloužící k zajištění v této době také zpeněžen,
náleží do majetkové podstaty výtěžek získaný zpeněžením a jeho nabyvatel je
povinen jej do ní vydat na výzvu insolvenčního správce. Toto neplatí v případě,
kdy se jedná o zajištění poskytnuté podle § 41 IZ
(podrobněji viz část 7/3.2).
- Podle § 248 odst. 3
IZ platí, že věcná břemena zatěžující majetkovou podstatu, která vznikla za
nápadně nevýhodných podmínek poté, co nastaly účinky spojené se zahájením
insolvenčního řízení, se prohlášením konkursu stávají v insolvenčním řízení neúčinnými
(podrobněji…
