dnes je 12.9.2024

Input:

Přihlašování pohledávek věřitelů

4.10.2012, Zdroj: Verlag Dashöfer

15.1.3.7
Přihlašování pohledávek věřitelů

Přihlašování pohledávek věřitelů

 

Nařízení garantuje věřitelům s bydlištěm (obvyklým místem pobytu) nebo sídlem v Evropské unii možnost přihlásit své pohledávky do jakéhokoli (hlavního nebo některého vedlejšího) insolvenčního řízení.

 

Informování věřitelů

Realizaci tohoto práva usnadňuje čl. 40 Nařízení tím, že zakotvuje povinnost příslušného insolvenčního soudu, popř. insolvenčního správce, informovat o řízení jim známé věřitele z jiných členských států. Tyto informace týkající se např. lhůt k přihlášení pohledávek se poskytují každému z věřitelů zvlášť, a to - jak rozvedeno níže - v úředním jazyce státu, který řízení zahájil. Reflexe tohoto článku Nařízení v českém právu je obsažena v § 430 IZ, dle něhož český insolvenční soud zvlášť doručí každému z věřitelů:

a) rozhodnutí o oznámení zahájení insolvenčního řízení,

b) rozhodnutí o úpadku (popř. jeho zkrácené znění),

c) výzvu k podávání přihlášek pohledávek.

 

Judikatura

K výkladu § 430 IZ se vyjádřil Nejvyšší soud v řadě rozhodnutí, viz např.:

1) usnesení sp.zn. KSBR 38 INS 735/2008, 29 NSČR 4/2008-P ze dne 4. 9. 2008 uveřejněné pod č. 25/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek s právní větou:

Nejde-li o známé věřitele dlužníka, kteří mají své obvyklé místo pobytu, bydliště nebo sídlo v některém z členských států Evropské unie s výjimkou Dánska ( § 430 IZ) nedoručuje insolvenční soud známým věřitelům dlužníka zvlášť (jinak než vyhláškou podle § 71 a násl. uvedeného zákona) ani vyhlášku, kterou se oznamuje zahájení insolvenčního řízení ani rozhodnutí o úpadku.

 

2) usnesení sp.zn. KSBR 31 INS 5344/2008, 29 NSČR 27/2009-P ze dne 22.10.2009, uveřejněné pod č. 63/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek s právní větou:

Věřitel, který přihlásil svou pohledávku vůči dlužníku do likvidace a o jehož pohledávce IZ neurčuje v souladu s § 165 odst. 2 IZ podle povahy jinak, může být v insolvenčním řízení poměrně uspokojen z dlužníkova majetku, jen jestliže přihlásí svou pohledávku do insolvenčního řízení postupem dle § 173 a násl. IZ. Totéž platí pro věřitele, jehož pohledávka nebyla sporná a pro věřitele s vykonatelnou pohledávkou.

 

V těchto rozhodnutích dovolací soud dále vysvětlil (citace z odůvodnění):

„Úprava obsažená v § 430 IZ počítá s tím, že známí věřitelé dlužníka, kteří mají své obvyklé místo pobytu, bydliště nebo sídlo v některém z členských států Evropské unie s výjimkou Dánska, budou insolvenčním soudem vyrozuměni o zahájení insolvenčního řízení a o vydání rozhodnutí o úpadku zvláštním doručením těchto rozhodnutí (§ 430 odst. 1 a 2 IZ) a že jim bude zvlášť doručena i výzva k podávání přihlášek (těmto známým věřitelům tedy v souladu s ustanovením § 74 odst. 2 IZ začíná běžet lhůta k podání přihlášek až ode dne, kdy jim výzva k podávání přihlášek bude doručena zvlášť). Potud jde o přizpůsobení IZ i jinak přímo aplikovatelnému Nařízení, jehož česká verze byla uveřejněna ve Zvláštním vydání úředního věstníku EU (Kapitola 19, Svazek 01, str. 191-208) dne 20. srpna 2004 (srov. článek 40 tohoto Nařízení) a o respektování zjevného faktu přirozené jazykové bariéry, která věřitelům s místem obvyklého pobytu, bydlištěm nebo sídlem v některém z členských států Evropské unie zpravidla brání v účinném využití insolvenčního rejstříku coby zdroje informací o insolvenčním řízení.

 

Okruh subjektů, které mají být o zahájení insolvenčního řízení vyrozuměny zvlášť podle § 102 IZ, se s postavením věřitele (či dokonce známého věřitele) dlužníka nepojí. Jak v této souvislosti vysvětluje i důvodová zpráva k vládnímu návrhu IZ pro jejich výběr byla klíčovou snaha s co nejmenší administrativní zátěží kladenou na splnění této informační povinnosti především zajistit, aby nedocházelo ke zmenšení majetkové podstaty neúmyslnými a obtížně reparovatelnými zásahy provedenými orgány stojícími mimo insolvenční řízení. Tutéž funkci plní (jak opět plyne i z důvodové zprávy k vládnímu návrhu insolvenčního zákona) ve vztahu k tam vyznačeným subjektům také vyrozumění o vydání rozhodnutí o úpadku podle § 139 IZ“.

 

3) usnesení sp. zn. MSPH 60 INS 3731/2008, 29 NSČR 21/2009-P ze dne 27. 7. 2011, uveřejněné pod č. 150/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek s právní větou:

I. Ustanovení § 430 IZ ukládá insolvenčnímu soudu povinnost vyrozumět o zahájení insolvenčního řízení a o vydání rozhodnutí o úpadku a doručit zvlášť i výzvu k podávání přihlášek pohledávek jen vůči známým věřitelům z jiných členských států Evropské unie s výjimkou Dánska; ve vztahu ke „známým věřitelům z České republiky“ a k „neznámým věřitelům z členských států Evropské unie s výjimkou Dánska“ insolvenční soud takovou povinnost nemá.

 

II. Výzvu k podávání přihlášek pohledávek dle § 430 odst. 3 IZ má insolvenční soud formulovat tak, že ji adresuje „známým věřitelům z ostatních (jiných) členských států Evropské Unie s výjimkou Dánska“ a doplní poučení, že tato výzva neplatí pro věřitele z České republiky.

 

4) usnesení sp. zn. MSPH 59 INS 3730/2008, 29 NSČR 35/2009-P ze dne 27. 7. 2011, uveřejněné pod č. 151/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek s právní větou:

Nahrávám...
Nahrávám...