dnes je 3.7.2022

Input:

Prohlídka kancelářských prostor orgány činnými v trestním řízení

7.6.2013, , Zdroj: Verlag Dashöfer

9.1.4.2 Prohlídka kancelářských prostor orgány činnými v trestním řízení

JUDr. Lucie Kolářová

Výklad právní věty
Na prohlídku kancelářských prostor, která by byla provedena např. v sídle společnosti, se použijí ustanovení trestního řádu upravující prohlídky jiných prostor dle § 82 a násl. TŘ. Statutární orgány společnosti, v jejímž sídle bude prohlídka prováděna, by měly znát základní ustanovení o prohlídce jiných prostor, zejména v jakých případech a z jakých důvodů lze prohlídku jiných prostor uskutečnit, tedy kdy jsou statutární orgány či jiní zaměstnanci společnosti povinni pustit orgány činné v trestním řízení do prostor společnosti a poskytnout jim součinnost, jaký musí orgány činné v trestním řízení zachovávat postup a konečně, v jakém zákonném rámci musí jednat, tedy jaká ustanovení trestního řádu respektovat.

Domovní prohlídka

Kromě prohlídky kancelářských prostor musí být členové statutárního orgánu připraveni rovněž na možnost prohlídky domovní, jež je upravena stejně jako prohlídka jiných prostor v § 82 a násl. TŘ, neboť důkazní materiál se může nacházet přirozeně i v obydlí samotných členů statutárního orgánu. Obecně lze říci, že podmínky a omezení v případě domovní prohlídky jsou přísnější, než je tomu u prohlídky jiných prostor, čímž je reflektováno základní lidské právo člověka na ochranu soukromí a obydlí.

Důvody prohlídky kancelářských prostor

Prohlídku kancelářských prostor lze provést jen pro účely trestního řízení a pouze na základě písemného a odůvodněného příkazu soudce. V případě advokáta při provádění prohlídky v prostorách, v nichž advokát vykonává advokacii, musí být dále vyžádána součinnost České advokátní komory.

Za prostory nesloužící k bydlení (jiné prostory) považujeme zejména nebytové prostory upravené v zákoně o nájmu a podnájmu nebytových prostor za podmínky, že nejsou veřejně přístupné. Definice nebytového prostoru je obsažena v zákoně č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor, podle kterého se nebytovým prostorem rozumí místnosti, nebo soubory místností, které jsou podle rozhodnutí stavebního úřadu určeny k jinému účelu než k bydlení. Nebytovými prostory nejsou příslušenství bytu ani společné prostory domu. Nebytovými prostory jsou rovněž byty, u kterých byl udělen souhlas k jejich užívání k nebytovým účelům. Za takové prostory lze kromě kanceláří označit i dílny, skladiště, živnostenské provozovny, samostatně stojící garáže, které nejsou součástí bytu, automobily, lodě atd. Pokud jde o automobily, lze v případě členů představenstva uvažovat o situaci, kdy by se věc důležitá pro trestní řízení nacházela v takovém automobilu (nesmí jít o obytný vůz, pak by se použila ustanovení o domovní prohlídce). I v případě automobilu je však nutné dodržet zákonné postupy a představitele akciové společnosti je nutno o oprávněních orgánů policie informovat, tedy musí být splněny stejné podmínky a dodrženy stejné postupy, jako v případě prohlídky kanceláří společnosti. Příkaz k prohlídce je třeba pouze v případě, že kancelářské objekty nejsou veřejně přístupné, neboť veřejně přístupné objekty lze přirozeně prohlížet i bez příkazu.

Neodkladné a neopakovatelné úkony

Pokud by šlo o neodkladný (tj. dle trestního řádu takový úkon, který vzhledem k nebezpečí jeho zmaření, zničení nebo ztráty důkazu nesnese z hlediska účelu trestního řízení odkladu na dobu, než bude zahájeno trestní stíhání) nebo neopakovatelný (tj. je dle trestního řádu takový úkon, který nebude možno před soudem provést) úkon, je možné provést prohlídku jiných prostor i před zahájením trestního stíhání. Provedení neodkladného úkonu může být úzce spjato právě s prohlídkou kancelářských prostor akciové společnosti, neboť v praxi hrozí nebezpečí, že listiny, resp. věci důležité pro trestní řízení, zde uložené, budou zničeny a nebude je tak možné použít jako důkaz.


Rozhodnutí Ústavního soudu ČR sp. zn. ÚS 62/1998-n: I když za jistých okolností může mít domovní prohlídka v konkrétní věci charakter neodkladného úkonu a jako taková je ex lege přípustná, jde v takovém případě o zvlášť závažný zásah do ústavně zaručeného základního práva na domovní svobodu, a proto také rozhodnutí, na jehož základě má být takový úkon proveden, musí být i z tohoto hlediska zvláštní závažnosti přiměřeně a dostatečně odůvodněno.

Věc důležitá pro trestní řízení

Věcí důležitou pro trestní řízení jsou zejména předměty, které mohou být věcnými důkazy, nebo listiny, které mohou být listinnými důkazy, věci, ohledně nichž může být uložen trest propadnutí věci nebo vysloveno jejich zabrání, nebo listinné cenné papíry, neboť i na ty se vztahují ustanovení o věcech.

Věcné důkazy

V případě akciových společností mohou věcné důkazy představovat zejména záznamová média (nosiče dat a informací) nebo počítačová technika. Tato média však často obsahují rovněž informace o skutečnostech netýkajících se probíhajícího trestního řízení, které společnost ke svému fungování potřebuje, nebo se na ně vztahuje povinnost mlčenlivosti. Pokud je však dáno důvodné podezření, že tyto nosiče obsahují důležité informace pro trestní řízení, nemůže tento fakt tvrzený představiteli společnosti zabránit zajištění takových nosičů. Není-li možné nosiče obsahující informace důležité pro trestní řízení oddělit od těch, které tyto informace dle tvrzení představitelů akciové společnosti neobsahují a jsou chráněny státem uloženou povinností mlčenlivosti, je třeba všechny postupy nakládání s takovými nosiči pečlivě zdokumentovat a postupovat s největší obezřetností, v souladu s právními předpisy. Pokud je prohlídka kancelářských prostor prováděna s úmyslem nalézt a zajistit předměty, které se teprve mohou stát věcnými důkazy, je nutné obzvláště v tomto případě postupovat v souladu se zákonnými předpisy, pokud se tomu tak děje, nejde o porušování předpisů o zákonem uložené povinnosti mlčenlivosti. V praxi bohužel nebývá výše uvedené respektováno a orgány činné v trestním řízení prohlášení osob o povinnosti mlčenlivosti nerespektují a často se tak stává, že se s věcnými důkazy, na které se povinnost mlčenlivosti vztahuje, seznamuje i soba, která k tomu není oprávněna.


Dle výkladového stanoviska Nejvyššího soudu ČR č. 9/2001-I Sb., „při výkonu domovní prohlídky a prohlídky jiných prostor a pozemků, pro jejichž nařízení byly splněny zákonné podmínky, lze jako věci důležité pro trestní řízení zajistit i výpočetní techniku a záznamová média (nosiče informací), i když existuje možnost, že zajištěné nosiče informací obsahují vedle záznamů o skutečnostech důležitých pro trestní řízení i informace o skutečnostech, které se netýkají probíhajícího trestního řízení a ke kterým se váže státem uložená povinnost mlčenlivosti.

Listiny

V případě akciových společností lze hovořit o listinách, které svým obsahem prokazují nebo vyvracejí dokazovanou skutečnost a vztahují se buď k trestnému činu, nebo k obviněnému. Listinou může být listina soukromá (např. korespondence člena představenstva) nebo veřejná (např. občanský průkaz, rodný list, listiny vydané soudem ČR nebo jinými státními orgány atd.). U listin orgány činné v trestném řízení zkoumají jejich pravost popřípadě neporušenost.

Akciové společnosti - bankovní domy

V případě bankovních domů má státní zástupce nebo předseda senátu v zákonem vymezených případech právo požadovat i ty údaje, které jsou předmětem bankovního tajemství, a údaje z evidence cenných papírů, byť takové dokumenty obsahují řadu citlivých údajů. V praxi by měl orgán činný v trestním řízení předem vyslechnout statutárního zástupce banky a s předloženým příkazem k prohlídce jiných prostor se žádostí o dobrovolné vydání hledaných listin. Pokud tyto listiny budou dobrovolně vydány, sepíše se o tom protokol a od dalšího provádění prohlídky se upustí. Orgán činný v trestním řízení poté předloží státnímu zástupci podnět k sepsání žádosti o vydání potřebné listiny. Státní zástupce by měl na žádosti vyznačit údaj, že policejní orgán, který prohlídku provádí, je pověřen k převzetí příslušných listin. Není-li listina vydána dobrovolně a policejní orgán musí provést v bankovním domě prohlídku, lze chránit zásah do bankovního tajemství přizváním osob pověřených výkonem bankovního dohledu k samotné prohlídce. Prohlídka se provádí až do doby, kdy je nalezena požadovaná listina. Následně je nutné učinit veškeré potřebné úkony nezbytné k zamezení ztráty, zničení, poškození nebo dočasné ztrátě listiny. Osoby pověřené výkonem bankovního dohledu se podílejí na úkonech spojených s vyhledáváním potřebných listin a snaží se omezit porušení mlčenlivosti ohledně bankovních informací, týkajících se klientů banky, které nesouvisejí s trestním řízením.

Věci, ohledně kterých může být vysloven trest propadnutí

Jedná se o věci, kterých bylo užito ke spáchání trestného činu, které byly ke spáchání trestného činu určeny, trestným činem získány nebo nabyty za věc získanou trestným činem.

Věci, o kterých může být vysloveno zabrání

Jedná se o věci, které náleží pachateli, kterého nelze odsoudit nebo stíhat nebo od jehož potrestání soud upustil anebo to vyžaduje bezpečnost lidí, majetku, nebo jiný obecný zájem.

Zaknihované cenné papíry

Osoba oprávněná k vedení evidence investičních nástrojů podle zvláštního zákona nebo Česká národní banka zřídí majiteli zaknihovaných cenných papírů zvláštní účet, na kterém je vede, a to v případě, že předseda senátu, v přípravném řízení soudce, rozhodne o jejich zajištění. V naléhavých případech může rozhodnout o zajištění též policejní orgán, který je povinen do 48 hodin předložit své rozhodnutí státnímu zástupci, který s ním vysloví souhlas nebo ho zruší. Okamžikem doručení rozhodnutí o zajištění se zakazuje nakládání s cennými papíry, na které se zajištění vztahuje. Podle povahy a okolností trestného činu může soudce nebo předseda senátu v rozhodnutí stanovit, že v důsledku zajištění zaknihovaných cenných papírů nelze vykonávat i další práva. Podstatou zajištění zaknihovaných cenných papírů je fakt, že jejich majitel se o jejich zajištění nedozví s předstihem, ale až následně. Usnesení o jejich zajištění se doručuje nejprve Středisku cenných papírů, právnické osobě oprávněné k vedení části evidence a výkonu ostatních činností nebo České národní bance. Až po provedení zajištění se toto usnesení doručuje majiteli účtu a teprve poté ostatním osobám. O zrušení zajištění rozhoduje policejní orgán. O zajištění zaknihovaných cenných papírů pojednává celá samostatná kapitola.

Příkaz k prohlídce jiných prostor a pozemků

Nařídit prohlídku jiných prostor je oprávněn předseda senátu a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce. V neodkladných případech tak může místo shora jmenovaných učinit i soudce nebo předseda senátu, v jehož obvodu má být prohlídka vykonána. Příkaz k prohlídce jiných prostor, který musí být písemný a musí být odůvodněn, se doručuje osobě, u níž se prohlídka koná, při prohlídce a není-li to možné nejpozději do 24 hodin po odpadnutí překážky, která brání doručení. Na příkaz předsedy senátu nebo soudce vykoná prohlídku jiných prostor policejní orgán.

Příkaz k prohlídce jiných prostor má formu rozhodnutí svého druhu, proti kterému není přípustná stížnost, neboť se nejedná o usnesení. V trestním příkazu musí být vedle obecných náležitostí uloženo provedení prohlídky jiných prostor nebo pozemků, popsána jiná prostora nesloužící k bydlení, včetně prostor k ní náležejících (tj. uvedení plné adresy včetně poschodí nebo podlaží, číselné označení kanceláře atd.) tak, aby nemohlo dojít k záměně a rovněž aby byl určen rozsah provádění prohlídky. Dále musí být v příkazu uveden účel prohlídky a poukázáno na povinnost majitele nebo nájemce nebo jiného uživatele jiných prostor strpět prohlídku, včetně poučení o možnosti překonat odpor nebo vytvořenou překážku. Konečně musí být v příkazu uvedena povinnost vydat věci důležité pro trestní řízení, případně nalezené při prohlídce s pohrůžkou, že takové věci budou odňaty, nebudou-li dobrovolně vydány.

Uživatel dotčené prostory

Dotčené prostory jsou v případě akciových společností zejména kanceláře, ve kterých se nachází sídlo společnosti, popřípadě jednotlivé

Nahrávám...
Nahrávám...