Prominutí daně

11.1.11

Prominutí daně

Ing. Romana Nováková

Řízení o prominutí daně nebo příslušenství daně upravuje § 259 DŘ. Jeho účelem není náprava nesprávných rozhodnutí, nýbrž odstranění, resp. zmírnění důsledků rozhodnutí, která by měla být teprve vydána, případně která již byla vydána a jsou správná i zákonná. Nejde tedy o další z opravných prostředků. DŘ přitom oproti předchozí právní úpravě (ZSDP) opustil instrument prominutí nedoplatku. Na prominutí není právní nárok, jde o rozhodnutí vydávané ve sféře správního uvážení. K tomu viz rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 8 Afs 85/2007 ze dne 21. 7. 2009, jehož závěry se uplatní i v poměrech DŘ.

Prominout lze zcela nebo částečně daň nebo příslušenství daně, a to ovšem jen v případě, že zákon orgánu veřejné moci takovouto pravomoc stanoví. Pravomoc k tomuto prominutí tedy zakládají buď jednotlivé hmotněprávní normy v jiných právních předpisech (např. zákon o rozpočtových pravidlech) nebo přímo DŘ.

Rozhodnutí o prominutí daně nebo jejího příslušenství lze učinit:

−na základě žádosti daňového subjektu, nebo

−z moci úřední.

K tomuto prominutí daně i jejího příslušenství může dojít od vzniku daňové povinnosti až do doby uplynutí lhůty pro placení daně. K prominutí daně či jejího příslušenství ale může dojít i dodatečně poté, kdy došlo k její úhradě. Instrument prominutí lze tedy uplatnit od vzniku daňové povinnosti až do jejího zániku. Skutečnost, že daň nebo její příslušenství budou v době řízení o jejich prominutí již uhrazeny, není na překážku. Prominutá již zaplacená daň se v takovém případě stane přeplatkem ve smyslu § 154 DŘ.

V případě zamítnutí žádosti o promítnutí daně lze novou žádost podat nejdříve po 60 dnech ode dne oznámení zamítavého rozhodnutí. V nové žádosti musejí být uvedeny jiné (nové) důvody než ty, které již obsahovala žádost původní, tedy ta, která byla správcem daně zamítnuta, jinak bude tato nová žádost odložena. O odložení je pak žadatel správcem daně vždy vyrozuměn.

Proti rozhodnutí ve věci prominutí daně nebo jejího příslušenství nelze uplatnit opravné prostředky. Nic však nebrání tomu, aby byly uplatněny dozorčí prostředky (viz část Opravné prostředky).

Rozhodnutí o prominutí daně nebo příslušenství daně je na základě žaloby proti rozhodnutí správního orgánu přezkoumatelné správním soudem. K tomu viz např. usnesení Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 103/06, ze dne 23. 1. 2007 (citace z odůvodnění):

"Někdejší soudní praxe, že rozhodnutí o prominutí daně, jež jsou založena na absolutní volné úvaze správního orgánu, a zákonem není založen nárok na poskytnutí této výhody (úlevy), soudnímu přezkumu nepodléhají (jelikož zde není veřejného subjektivního práva, na kterém by mohl být účastník zamítavým rozhodnutím správního orgánu zkrácen), byla již překonána. (...) I rozhodnutí závisející pouze na volné úvaze správního orgánu lze přezkoumat ve správním soudnictví. Kdyby tomu tak nebylo, nemohl by soud přezkoumat, zda správní orgán nepřekročil meze správního uvážení (každá diskrece má své meze, neboť jinak by šlo o libovůli) či zda je nezneužil, a zda rozhodnutí předcházel řádný a spravedlivý proces."

Obdobně judikoval Ústavní soud i ve svém usnesení sp. zn. IV. ÚS 2323/07 ze dne 13. 11. 2007.

Daňový subjekt je podle § 259a DŘ oprávněn požádat správce daně o prominutí části penále, pokud byla uhrazena daň, v důsledku které vznikla povinnost uhradit penále. Správce daně je oprávněn, s přihlédnutím ke všem okolnostem - z moci úřední - prominout až 75 % penále, přičemž není vázán návrhy daňového subjektu. Žádost o prominutí penále lze podat nejpozději do 3 měsíců ode dne právní moci platebního výměru, kterým bylo o povinnosti uhradit penále rozhodnuto. Lhůta pro podání žádosti neběží po dobu řízení o povolení posečkání úhrady daně a po dobu povoleného posečkání úhrady daně.

Novelou DŘ účinnou od 1.1.2021 bude podle § 259aa umožněno požádat o prominutí pokuty za opožděné tvrzení daně, a to v případě, že daňový subjekt již podal daňové tvrzení, v důsledku jehož včasného nepodání tato pokuta vznikla. Správce daně v těchto případech přihlédne k okolnostem, kvůli kterým nebylo daňové přiznání včas podáno, a shledá-li, že se jedná o okolnosti, které lze ospravedlnit, přistoupí k prominutí pokuty. Při tom zohlední i skutečnosti, zda ekonomické nebo sociální poměry daňového subjektu zakládají tvrdost vzniklé pokuty. Správce daně při promíjení pokuty není vázán návrhem daňového subjektu a pokutu může prominout zcela nebo zčásti.

Správce daně může podle § 259b DŘzcela nebo zčásti prominout úrok z prodlení nebo úrok z posečkané částky, pokud k prodlení s úhradou daně došlo z důvodu, který lze s přihlédnutím k okolnostem daného případu ospravedlnit, a byla přitom uhrazena daň, v  důsledku které neuhrazený úrok vznikl. Ani v tomto případě není správce daně vázán návrhy daňového subjektu. Při posuzování rozsahu, ve kterém lze úrok prominout, zohlední správce…