Rozhodnutí
Správce daně ukládá povinnosti nebo přiznává práva anebo prohlašuje práva a povinnosti stanovené zákonem rozhodnutím ( § 101 DŘ).
Jde tedy o individuální akt, kterým správce daně ukládá povinnosti a přiznává
práva (konstitutivní charakter rozhodnutí), popřípadě autoritativně
prohlašuje již existující práva a povinnosti (deklaratorní charakter
rozhodnutí).
Rozhodnutí je vydané okamžikem,
kdy byl učiněn úkon k jeho doručení; rozhodnutí, které se nedoručuje, je
vydané okamžikem, kdy bylo podepsáno úřední osobou. Oznámením rozhodnutí
se pro účely tohoto zákona rozumí doručení rozhodnutí nebo jiný zaprotokolovaný
způsob seznámení příjemce s obsahem rozhodnutí. Povinnost lze v téže
věci stejnému účastníku řízení uložit jen jednou. Jde o vyjádření zásady ne
bis in idem známé i z jiných právních odvětví.
Obsah rozhodnutí
Rozhodnutí má dle DŘ obsahovat
následující ( § 102 DŘ):
a) označení správce daně, který rozhodnutí vydal,
b) číslo jednací, popřípadě číslo platebního výměru,
c) označení příjemce rozhodnutí,
d) výrok s uvedením právního předpisu, podle něhož bylo
rozhodováno, a jde-li o platební povinnost, také částku a číslo účtu příslušného
poskytovatele platebních služeb, na který má být částka uhrazena,
e) lhůtu k plnění, je-li nutné ji stanovit,
f) poučení, zda je možné proti rozhodnutí podat odvolání, v
jaké lhůtě je tak možno učinit, u kterého správce daně se odvolání podává, spolu
s upozorněním na případné vyloučení odkladného účinku,
g) podpis úřední osoby s uvedením jména, příjmení a pracovního
zařazení a otisk úředního razítka; tuto náležitost lze nahradit uznávaným
elektronickým podpisem úřední osoby,
h) datum, kdy bylo rozhodnutí podepsáno.
Z výše uvedeného plyne, že
rozhodnutí musí mít určité kvalitativní náležitosti. Výslovně je v DŘ
zakotvena povinnost rozhodnutí odůvodnit. Jde jistě o přínosné
ustanovení.
V
odůvodnění rozhodnutí, které bylo vydáno na základě dokazování, správce
daně…
