Rozsah majetkové podstaty

Rozsah majetkové podstaty

 

Majetkovou podstatu definuje § 2 písm. e) IZ jako majetek určený k uspokojení dlužníkových věřitelů. Rozsah majetkové podstaty je pak vymezen v § 205 IZ v závislosti na tom, zda bylo insolvenční řízení zahájeno na návrh podaný dlužníkem či na návrh věřitelský.

 

 NahoruRozsah majetkové podstaty v případě dlužnického návrhu

Podá-li návrh na zahájení insolvenčního řízení dlužník, do majetkové podstaty náleží majetek, který patřil dlužníkovi ke dni zahájení insolvenčního řízení ; jakož i majetek, který dlužník v průběhu insolvenčního řízení nabyl. Poněkud odlišná však bude situace, kdy úpadek dlužníka bude řešen oddlužením formou zpeněžení majetkové podstaty. V tomto případě podle § 398 odst. 2 IZ do majetkové podstaty nenáleží majetek, který dlužník nabyl v průběhu insolvenčního řízení poté, co nastaly účinky schválení oddlužení formou zpeněžení majetkové podstaty, tedy poté, co soud zveřejní usnesení o schválení oddlužení v insolvenčním rejstříku ( § 407 odst. 1 IZ) - k tomu viz část 9/5.1.1.

 

Rozsah majetkové podstaty v případě věřitelského návrhu

Podal-li insolvenční návrh věřitel, náleží do majetkové podstaty majetek, který dlužníkovi patřil v době, kdy insolvenční soud nařídil předběžné opatření, jímž omezil právo dlužníka s majetkem nakládat ( § 113 IZ), a majetek, který dlužník nabyl po nařízení tohoto předběžného opatření. Pokud nebude po zahájení insolvenčního řízení takové předběžné opatření vydáno, patří do majetkové podstaty majetek, který dlužníkovi patřil v době, kdy bylo vydáno rozhodnutí o úpadku dlužníka, a majetek, který dlužník nabyl v průběhu insolvenčního řízení po vydání rozhodnutí o úpadku.

 

 NahoruSJM

Podle § 205 odst. 3 IZ náleží do majetkové podstaty i majetek, který je ve společném jmění dlužníka a jeho manžela. Účinkem prohlášení konkursu na majetek dlužníka je pak zánik společného jmění manželů ( § 268 IZ) a nezbytnost zaniklé společné jmění manželů vypořádat postupem a podle pravidel uvedených v § 269 až 276 IZ. Pouze v případě, kdy závazky dlužníka jsou vyšší než majetek, který náleží do společného jmění manželů, vypořádání se neprovede a podle § 274 IZ se veškerý majetek zahrne do majetkové podstaty (podrobněji viz část 7/3.9).

 

 NahoruMajetek třetích osob

Pokud jde o majetek jiných osob, připadá v úvahu jeho soupis do majetkové podstaty pouze v případě, půjde-li o plnění z právních úkonů, jež jsou neúčinné přímo ze zákona (viz část 6/3.2.1) nebo z právních úkonů, jejichž neúčinnosti se insolvenční správce žalobou úspěšně dovolal postupem podle § 235 IZ (viz část 6.3.2).

 

Majetek, který je předmětem zajišťovacího převodu práva

Podle závěrů usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. KSPH 37 INS 7184/2010, 2 VSPH 1024/2011-A ze dne 19. 9. 2011 je třeba po zahájení insolvenčního řízení považovat dosud nezpeněžený majetek dlužníka, který byl převeden na základě smlouvy o zajišťovacím převodu práva, za majetek, který bude v případě rozhodnutí o úpadku dlužníka majetkem náležejícím do majetkové podstaty. Věřitel je povinen strpět prodej zástavy insolvenčním správcem a uspokojení jeho pohledávky bude probíhat podle zásad zakotvených v § 299 odst. 1 IZ. Věřitel se tak práva na uspokojení pohledávky ze zajištění může domáhat standardním přihlášením pohledávky jako pohledávky zajištěné dle § 166 IZ a jeho pohledávka bude přezkoumána postupem dle § 188 a § 190 a násl. IZ. Uspokojení jeho pohledávky mimo insolvenční řízení prodejem nemovitosti připustit nelze, neboť by to mělo za následek změnu rozsahu majetkové podstaty v neprospěch ostatních věřitelů, přičemž jim by kromě toho byla odepřena možnost popřít takovou pohledávku na přezkumném jednání. K obdobným závěrům dospěl Nejvyšší soud ve svém rozsudku sp. zn. 29 Cdo 2129/2009 ze dne 30. 6. 2011 v případě, kdy předmětem zajišťovacího převodu byla pohledávka.

 

Upozornění!!!

Insolvenční zákon nezná úpravu obdobnou § 27 odst. 5 ZKV a věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty ve vlastnictví třetích osob, jimiž jsou zajištěny pohledávky věřitelů za dlužníkem, se do majetkové podstaty nesepisují, resp. insolvenční správce nemá možnost plnění ze zajištění po třetích osobách vymáhat, a věřitel je oprávněn uplatnit práva z tohoto zajištění mimo insolvenční řízení. Tedy zajištěný věřitel jednak přihlásí svoji pohledávku za dlužníkem v insolvenčním řízení, jednak mimo insolvenční řízení realizuje svá oprávnění ze zástavy, např. v nedobrovolné dražbě podle ZVD. Zajišťující osoby mohou do insolvenčního řízení přihlásit podmíněně pohledávku, která jim proti dlužníkovi vznikne, pokud budou plnit místo něho (viz § 183 ).

 

Majetkovou podstatu může v některých případech tvořit výlučně majetek ve vlastnictví třetích osob. V tomto směru jsou zcela použitelnými závěry obsažené v čl. XVII Stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne 17. 6. 1998, sp. zn. Cpjn 19/98 (Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek, sešit 7/98).

Judikát:

„Není vyloučeno, aby majetek konkursní podstaty (majetek, na který bude prohlášen konkurs) tvořily jen věci ve vlastnictví třetích osob, které patří do podstaty v důsledku neúčinných úkonů dlužníka (úpadce).“

 

 NahoruVýčet aktiv tvořících majetkovou podstatu

Ustanovení § 206 IZ obsahuje příkladmý výčet aktiv, která tvoří majetkovou podstatu, tak že se jedná zejména o

a) peněžní prostředky,

b) věci movité a nemovité,

c) podnik,

d) soubor věcí a věci hromadné,

e) vkladní knížky, vkladní listy a jiné formy vkladů,

f) akcie, směnky, šeky nebo jiné cenné papíry anebo jiné listiny, jejichž předložení je nutné k uplatnění práva,

g) obchodní podíl,

h) dlužníkovy peněžité i nepeněžité pohledávky, včetně pohledávek podmíněných a pohledávek, které dosud nejsou splatné,

i) dlužníkova…