Smlouvy
o vzájemném plnění, o smlouvě budoucí a fixní smlouvy
Odstoupení
od nesplněných smluv o vzájemném plnění
Problematiku
dosud nesplněných smluv o vzájemném plnění řeší § 253 odst. 1 až 4 IZ (a to - s výjimkou níže vyslovených výhrad k úpravě odstavce 4 - zjevně
propracovanějším způsobem, než tomu bylo v předchozí úpravě obsažené v § 14 odst.4 ZKV). Odstavec 1 stanoví, že nebyla-li smlouva o vzájemném plnění (včetně
smlouvy o smlouvě budoucí) v době prohlášení konkursu ještě zcela splněna ani
dlužníkem ani druhým účastníkem smlouvy (žádným z nich nebyla ani jen zčásti
splněna), je insolvenční správce oprávněn:
a) smlouvu splnit namísto
dlužníka a žádat její splnění od druhého účastníka smlouvy, nebo
b) od smlouvy odstoupit.
Pokud insolvenční správce nechce od smlouvy odstoupit, a naopak má v úmyslu ji
splnit, musí se tak vyjádřit (druhému účastníku smlouvy to sdělit) do 15
dnů od prohlášení konkursu. Neučiní-li tak v uvedené lhůtě, platí,
že od smlouvy odstupuje. Do této doby druhá strana nemůže od smlouvy odstoupit, není-li v ní ujednáno jinak (odstavec 2).
Judikát
Pro
problematiku podmínek odstoupení insolvenčního správce od nesplněných
vzájemných smluv se přiměřeně uplatní závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne
6.12.2007, sp. zn. 29 Odo 1170/2006, formulované ve vztahu k úpravě § 14 odst. 4 ZKV (ve znění účinném do 31. 12. 2007). Podle těchto závěrů možnost
odstoupit od vzájemně podmíněné smlouvy podle § 14 odst. 4 ZKV mají účastníci
této smlouvy jen za předpokladu, že ke dni prohlášení konkursu na majetek účastníka takovou smlouvu dosud vůbec nebo zčásti nesplnily obě smluvní strany. Úprava obsažená v § 14 odst. 4 ZKV nahrazuje za trvání konkursu na majetek účastníka
smlouvy o vzájemném plnění ta ustanovení hmotného práva, jež smluvním stranám
dovolovala odstoupit od takové smlouvy pro její neplnění v době před prohlášením
konkursu.
K režimu
odstoupení od smlouvy o vzájemném plnění v insolvenčním řízení viz
dále níže citovaný rozsudek Vrchního
soudu v Praze sp. zn. 36 ICm 1217/2011, 101 VSPH 5/2012 (KSPH 36 INS
12899/2010) ze dne 23. 2. 2012.
Nároky
z pokračující smlouvy
Pro
případ pokračování smlouvy po prohlášení konkursu jsou práva druhého účastníka
smlouvy chráněna § 253 odst. 3 IZ, podle nějž je-li druhý účastník smlouvy povinen plnit ze smlouvy jako první a nejde-li o smlouvu uzavřenou druhým účastníkem po zveřejnění
rozhodnutí o úpadku, může své plnění odepřít až do té doby, než
bude poskytnuto nebo zabezpečeno plnění vzájemné, tedy plnění, jež je za
dlužníka povinen poskytnout insolvenční správce. Pohledávky druhého účastníka
smlouvy vzniklé po prohlášení konkursu z pokračování smlouvy jsou pohledávkami za podstatou ( § 253 odst. 4 IZ).
K prohlášení
konkursu ovšem může dojít později, než je rozhodnuto o dlužníkově úpadku (viz § 149 odst. 1 IZ a část 4/6.1), a pro ten případ podle našeho názoru není rozumného důvodu,
aby nároky druhého účastníka z pokračující smlouvy měly povahu pohledávek
za podstatou jen pokud vznikly po prohlášení konkursu, a neměly ji tytéž
pohledávky vzniklé v době od rozhodnutí do úpadku do prohlášení konkursu.
Domníváme se tedy, že všechny pohledávky druhého účastníka z pokračující smlouvy o vzájemném plnění,
jež vznikly po rozhodnutí o úpadku, jsou pohledávkami za majetkovou podstatou,
a to nejen v logice výše zmíněné poslední věty § 253 odst.
4 IZ, ale i z hlediska výčtu pohledávek za podstatou uvedeného v § 168 odst. 2 IZ (v úvahu přichází zřejmě nejspíše aplikace písmene g), event. písm.
f).
Nároky
při odstoupení od smlouvy
Jestliže
insolvenční správce od smlouvy odstoupí (buď výslovně ve lhůtě 15
dnů od prohlášení konkursu anebo tak, že v této lhůtě druhému účastníku smlouvy
nesdělí, že ji splní), druhý účastník smlouvy má právo:
a) na vrácení plnění, které již dle smlouvy
poskytnul - pohledávky věřitelů odpovídající právu na vrácení plnění ze smluv,
od nichž bylo odstoupeno, jsou dle § 168 odst. 2
písm. h) IZ pohledávkami za majetkovou podstatou,
b) na náhradu škody způsobené odstoupením od
smlouvy, již musí uplatnit přihláškou této pohledávky ( § 253 odst. 4 IZ).
Poznámka
k přihlášení náhrady škody
Způsob
uplatnění náhrady škody vzniklé správcovým odstoupením od smlouvy v konkursu
stanovený v § 253 odst. 4 IZ (tj. vždy přihláškou pohledávky) vzbuzuje ovšem podle našeho názoru
jisté interpretační rozpaky. Předně nutno uvést, že
pokud zákon stran tohoto nároku stanoví jeho uplatnění výhradně přihláškou, implikuje tím závěr, že nejde o pohledávku, jež má charakter
pohledávky za majetkovou podstatou, neboť takové nároky se v insolvenčním
řízení nepřihlašují (viz § 203 IZ a část 5/2.6). Přitom jde o nárok na náhradu škody, jenž vzniká třetí
osobě až po rozhodnutí o úpadku (resp. po prohlášení konkursu),
v důsledku odstoupení insolvenčního správce od smlouvy, a není patrný
rozumný důvod, proč by takový nárok neměl mít charakter pohledávky za
majetkovou podstatou. Předmětný nárok ovšem dost dobře nelze podřadit pod žádný
z typů nároků uvedených v § 168 a 169 IZ
ve výčtu pohledávek za majetkovou podstatou a pohledávek postavených jim na roveň,
a jak řečeno, ani § 253 odst. 4 IZ mu takový charakter nepřiznává, naopak ho podřizuje režimu přihlášení,
jemuž pohledávky za majetkovou podstatou nepodléhají. Nutno však připomenout, že
podobná situace nastávala v režimu konkursního řízení v případě
nájemného či jiné úhrady zaplaceného předem na základě smlouvy, již konkursní
správce vypověděl dle § 14 odst. 5 ZKV. I s nárokem na vrácení (úhradu) tohoto plnění poskytnutého předem
na základě právního důvodu, jenž po prohlášení konkursu odpadl (tj práva na
vrácení platby za budoucí užívání předmětu nájmu, ke kterému již v důsledku
výpovědi smlouvy nedojde), odkazoval ZKV nájemce na přihlášku dle § 20 , a
rovněž tak ve výčtu pohledávek za podstatou (v § 31 odst. 2 ZKV) nebyl podobný nárok předvídán. Přesto JUDr. Z. Krčmář v „Poznámkovém
vydání k ZKV s judikaturou k novele zák. č. 105/2000 Sb.“ k § 14 odst. 5 vyslovil názor, že pohledávka nájemného vyplaceného předem, která
vznikla po prohlášení konkursu předčasným ukončením nájemní smlouvy, je ve
skutečnosti pohledávkou za podstatou dle § 31 odst. 2 ZKV.
Je
tedy otázkou, zda nárok na náhradu škody vzniklé správcovým odstoupením od
smlouvy v konkursu dle § 253 odst. 4 IZ lze pokládat za pohledávku za majetkovou podstatou či nikoli (což má
samozřejmě zásadní význam z hlediska pořadí a rozsahu jejího uspokojení
v insolvenčním řízení - viz část 7/8.1), a pokud by jí takový charakter
bylo možno přiznat, zda její povinná přihláška znamená jen výjimku ze způsobu
uplatnění takového nároku stanoveného v § 203 IZ.
V každém
případě (ať již předmětný nárok náhrady škody má charakter pohledávky za
podstatou anebo patří mezi ostatní nepřednostní pohledávky uspokojované
rozvrhem), musí-li být uplatněn jedině přihláškou (tj. může-li být
v insolvenčním řízení uspokojen jen pokud byl řádně přihlášen), může
nastat situace, kdy věřitel tohoto nároku (druhý účastník smlouvy) objektivně
vzato nebude moci přihlášku této pohledávky včas podat. Nutno vyjít
z toho, že podle § 248 odst. 1 IZ i po prohlášení konkursu mohou dlužníkovi věřitelé uplatnit svá
práva jen způsobem stanoveným v tomto zákoně, tj. v případě přihlášky
pohledávky způsobem uvedeným v § 173 a
násl. IZ, a tedy nejpozději do uplynutí propadné lhůty stanovené rozhodnutím o
úpadku v rozmezí od 30 dnů do 2 měsíců (viz § 136 odst. 3 IZ). K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží,
a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují ( § 173 odst. 1 IZ). Nebyl-li ovšem konkurs prohlášen současně s rozhodnutím o úpadku,
ale až později (dle § 149 odst. 1 IZ se tak musí stát do 3 měsíců po rozhodnutí o úpadku, ne však dříve
než po skončení schůze věřitelů svolané rozhodnutím o úpadku, jež se dle § 137 odst. 1 IZ musí konat do 3 měsíců od tohoto rozhodnutí - ze 2 měsíců na
měsíce 3 byla tato lhůta prodloužena novelou IZ provedenou zákonem č. 69/2011
Sb. s účinností od 31. 3. 2011), může nastat situace, kdy konkurs bude
prohlášen poté, co uplyne propadná přihlašovací lhůta, a druhý účastník smlouvy
(bez své viny) nebude moci přihlášku uvedené pohledávky ve stanovené lhůtě (a
tedy včas) podat. Přitom nutno zdůraznit, že IZ vždy důsledně (výslovně) rozlišuje,
zda určitou pohledávku vzniklou v souvislosti s dopadem účinků prohlášení
konkursu je třeba přihlásit, zda je třeba tak učinit předem její přihláškou
jako pohledávky podmíněné (tj. jako pohledávky jež vznikne, nastane-li právní…
