dnes je 3.12.2022

Input:

Smlouvy o vzájemném plnění, o smlouvě budoucí a fixní smlouvy

20.6.2013, Zdroj: Verlag Dashöfer

15.6.3.5
Smlouvy o vzájemném plnění, o smlouvě budoucí a fixní smlouvy

Smlouvy o vzájemném plnění, o smlouvě budoucí a fixní smlouvy

 

Odstoupení od nesplněných smluv o vzájemném plnění

Problematiku dosud nesplněných smluv o vzájemném plnění řeší § 253 odst. 1 až 4 IZ (a to - s výjimkou níže vyslovených výhrad k úpravě odstavce 4 - zjevně propracovanějším způsobem, než tomu bylo v předchozí úpravě obsažené v § 14 odst.4 ZKV). Odstavec 1 stanoví, že nebyla-li smlouva o vzájemném plnění (včetně smlouvy o smlouvě budoucí) v době prohlášení konkursu ještě zcela splněna ani dlužníkem ani druhým účastníkem smlouvy (žádným z nich nebyla ani jen zčásti splněna), je insolvenční správce oprávněn:

a) smlouvu splnit namísto dlužníka a žádat její splnění od druhého účastníka smlouvy, nebo

b) od smlouvy odstoupit.

 

Pokud insolvenční správce nechce od smlouvy odstoupit, a naopak má v úmyslu ji splnit, musí se tak vyjádřit (druhému účastníku smlouvy to sdělit) do 15 dnů od prohlášení konkursu. Neučiní-li tak v uvedené lhůtě, platí, že od smlouvy odstupuje. Do této doby druhá strana nemůže od smlouvy odstoupit, není-li v ní ujednáno jinak (odstavec 2).

 

Judikát

Pro problematiku podmínek odstoupení insolvenčního správce od nesplněných vzájemných smluv se přiměřeně uplatní závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 6.12.2007, sp. zn. 29 Odo 1170/2006, formulované ve vztahu k úpravě § 14 odst. 4 ZKV (ve znění účinném do 31. 12. 2007). Podle těchto závěrů možnost odstoupit od vzájemně podmíněné smlouvy podle § 14 odst. 4 ZKV mají účastníci této smlouvy jen za předpokladu, že ke dni prohlášení konkursu na majetek účastníka takovou smlouvu dosud vůbec nebo zčásti nesplnily obě smluvní strany. Úprava obsažená v § 14 odst. 4 ZKV nahrazuje za trvání konkursu na majetek účastníka smlouvy o vzájemném plnění ta ustanovení hmotného práva, jež smluvním stranám dovolovala odstoupit od takové smlouvy pro její neplnění v době před prohlášením konkursu.

 

K režimu odstoupení od smlouvy o vzájemném plnění v insolvenčním řízení viz dále níže citovaný rozsudek Vrchního soudu v Praze sp. zn. 36 ICm 1217/2011, 101 VSPH 5/2012 (KSPH 36 INS 12899/2010) ze dne 23. 2. 2012.

 

Nároky z pokračující smlouvy

Pro případ pokračování smlouvy po prohlášení konkursu jsou práva druhého účastníka smlouvy chráněna § 253 odst. 3 IZ, podle nějž je-li druhý účastník smlouvy povinen plnit ze smlouvy jako první a nejde-li o smlouvu uzavřenou druhým účastníkem po zveřejnění rozhodnutí o úpadku, může své plnění odepřít až do té doby, než bude poskytnuto nebo zabezpečeno plnění vzájemné, tedy plnění, jež je za dlužníka povinen poskytnout insolvenční správce. Pohledávky druhého účastníka smlouvy vzniklé po prohlášení konkursu z pokračování smlouvy jsou pohledávkami za podstatou ( § 253 odst. 4 IZ).

 

K prohlášení konkursu ovšem může dojít později, než je rozhodnuto o dlužníkově úpadku (viz § 149 odst. 1 IZ a část 4/6.1), a pro ten případ podle našeho názoru není rozumného důvodu, aby nároky druhého účastníka z pokračující smlouvy měly povahu pohledávek za podstatou jen pokud vznikly po prohlášení konkursu, a neměly ji tytéž pohledávky vzniklé v době od rozhodnutí do úpadku do prohlášení konkursu. Domníváme se tedy, že všechny pohledávky druhého účastníka z pokračující smlouvy o vzájemném plnění, jež vznikly po rozhodnutí o úpadku, jsou pohledávkami za majetkovou podstatou, a to nejen v logice výše zmíněné poslední věty § 253 odst. 4 IZ, ale i z hlediska výčtu pohledávek za podstatou uvedeného v § 168 odst. 2 IZ (v úvahu přichází zřejmě nejspíše aplikace písmene g), event. písm. f).

 

 

Nároky při odstoupení od smlouvy

Jestliže insolvenční správce od smlouvy odstoupí (buď výslovně ve lhůtě 15 dnů od prohlášení konkursu anebo tak, že v této lhůtě druhému účastníku smlouvy nesdělí, že ji splní), druhý účastník smlouvy právo:

a) na vrácení plnění, které již dle smlouvy poskytnul - pohledávky věřitelů odpovídající právu na vrácení plnění ze smluv, od nichž bylo odstoupeno, jsou dle § 168 odst. 2 písm. h) IZ pohledávkami za majetkovou podstatou,

b) na náhradu škody způsobené odstoupením od smlouvy, již musí uplatnit přihláškou této pohledávky ( § 253 odst. 4 IZ).

Poznámka k přihlášení náhrady škody

Způsob uplatnění náhrady škody vzniklé správcovým odstoupením od smlouvy v konkursu stanovený v § 253 odst. 4 IZ (tj. vždy přihláškou pohledávky) vzbuzuje ovšem podle našeho názoru jisté interpretační rozpaky. Předně nutno uvést, že pokud zákon stran tohoto nároku stanoví jeho uplatnění výhradně přihláškou, implikuje tím závěr, že nejde o pohledávku, jež má charakter pohledávky za majetkovou podstatou, neboť takové nároky se v insolvenčním řízení nepřihlašují (viz § 203 IZ a část 5/2.6). Přitom jde o nárok na náhradu škody, jenž vzniká třetí osobě až po rozhodnutí o úpadku (resp. po prohlášení konkursu), v důsledku odstoupení insolvenčního správce od smlouvy, a není patrný rozumný důvod, proč by takový nárok neměl mít charakter pohledávky za majetkovou podstatou. Předmětný nárok ovšem dost dobře nelze podřadit pod žádný z typů nároků uvedených v § 168 a 169 IZ ve výčtu pohledávek za majetkovou podstatou a pohledávek postavených jim na roveň, a jak řečeno, ani § 253 odst. 4 IZ mu takový charakter nepřiznává, naopak ho podřizuje režimu přihlášení, jemuž pohledávky za majetkovou podstatou nepodléhají. Nutno však připomenout, že podobná situace nastávala v režimu konkursního řízení v případě nájemného či jiné úhrady zaplaceného předem na základě smlouvy, již konkursní správce vypověděl dle § 14 odst. 5 ZKV. I s nárokem na vrácení (úhradu) tohoto plnění poskytnutého předem na základě právního důvodu, jenž po prohlášení konkursu odpadl (tj práva na vrácení platby za budoucí užívání předmětu nájmu, ke kterému již v důsledku výpovědi smlouvy nedojde), odkazoval ZKV nájemce na přihlášku dle § 20 , a rovněž tak ve výčtu pohledávek za podstatou (v § 31 odst. 2 ZKV) nebyl podobný nárok předvídán. Přesto JUDr. Z. Krčmář v „Poznámkovém vydání k ZKV s judikaturou k novele zák. č. 105/2000 Sb.“ k § 14 odst. 5 vyslovil názor, že pohledávka nájemného vyplaceného předem, která vznikla po prohlášení konkursu předčasným ukončením nájemní smlouvy, je ve skutečnosti pohledávkou za podstatou dle § 31 odst. 2 ZKV.

Je tedy otázkou, zda nárok na náhradu škody vzniklé správcovým odstoupením od smlouvy v konkursu dle § 253 odst. 4 IZ lze pokládat za pohledávku za majetkovou podstatou či nikoli (což má samozřejmě zásadní význam z hlediska pořadí a rozsahu jejího uspokojení v insolvenčním řízení - viz část 7/8.1), a pokud by jí takový charakter bylo možno přiznat, zda její povinná přihláška znamená jen výjimku ze způsobu uplatnění takového nároku stanoveného v § 203 IZ.

 

V každém případě (ať již předmětný nárok náhrady škody má charakter pohledávky za podstatou anebo patří mezi ostatní nepřednostní pohledávky uspokojované rozvrhem), musí-li být uplatněn jedině přihláškou (tj. může-li být v insolvenčním řízení uspokojen jen pokud byl řádně přihlášen), může nastat situace, kdy věřitel tohoto nároku (druhý účastník smlouvy) objektivně vzato nebude moci přihlášku této pohledávky včas podat. Nutno vyjít z toho, že podle § 248 odst. 1 IZ i po prohlášení konkursu mohou dlužníkovi věřitelé uplatnit svá práva jen způsobem stanoveným v tomto zákoně, tj. v případě přihlášky pohledávky způsobem uvedeným v § 173 a násl. IZ, a tedy nejpozději do uplynutí propadné lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku v rozmezí od 30 dnů do 2 měsíců (viz § 136 odst. 3 IZ). K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží, a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují ( § 173 odst. 1 IZ). Nebyl-li ovšem konkurs prohlášen současně s rozhodnutím o úpadku, ale až později (dle § 149 odst. 1 IZ se tak musí stát do 3 měsíců po rozhodnutí o úpadku, ne však dříve než po skončení schůze věřitelů svolané rozhodnutím o úpadku, jež se dle § 137 odst. 1 IZ musí konat do 3 měsíců od tohoto rozhodnutí - ze 2 měsíců na měsíce 3 byla tato lhůta prodloužena novelou IZ provedenou zákonem č. 69/2011 Sb. s účinností od 31. 3. 2011), může nastat situace, kdy konkurs bude prohlášen poté, co uplyne propadná přihlašovací lhůta, a druhý účastník smlouvy (bez své viny) nebude moci přihlášku uvedené pohledávky ve stanovené lhůtě (a tedy včas) podat. Přitom nutno zdůraznit, že IZ vždy důsledně (výslovně) rozlišuje, zda určitou pohledávku vzniklou v souvislosti s dopadem účinků prohlášení konkursu je třeba přihlásit, zda je třeba tak učinit předem její přihláškou jako pohledávky podmíněné (tj. jako pohledávky jež vznikne, nastane-li právní

Nahrávám...
Nahrávám...