dnes je 1.7.2022

Input:

Správa daní u daňových subjektů v úpadku

4.10.2012, Zdroj: Verlag Dashöfer

15.10.6.1
Správa daní u daňových subjektů v úpadku

Správa daní u daňových subjektů v úpadku

 

Dne 1.1. 2011 nabyl účinnosti zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen „DŘ), který nahradil zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků (ZSDP). V tomto zákoně je soustředěna veškerá procesní materie společná pro všechny daňové zákony, což je dáno i tím, že DŘ je považován za obecný procesní předpis. DŘ, coby procesní předpis, upravuje postup správců daní, práva a povinnosti daňových subjektů a třetích osob, které jim vznikají při správě daní.

 

definuje správu daně jako postup, jehož cílem je správné zjištění a stanovení daní a zabezpečení jejich úhrady ( § 1 odst. 2 DŘ). Zastavíme-li se chvíli u pojmu „správa daní“, pak je více než zřejmé, že tato činnost je postavena na principu, že daňový subjekt nese břemeno tvrzení ohledně své vlastní daňové povinnosti, čímž se také parametricky správa daní odlišuje např. od trestního řízení.

 

Položíme-li si otázku, co je předmětem správy daní, odpověď se nabízí sama. Dle definice v § 2 odst. 1 DŘ předmětem správy daně jsou daně, které tvoří příjem veřejného rozpočtu nebo snížení příjmu veřejného rozpočtu (např. v podobě nadměrného odpočtu DPH). Z hlediska používání pojmů v rámci DŘ nutno připomenout, že definice pojmu „daň“ zahrnuje všechny daně, které jsou upraveny zvláštními zákony a jež tvoří daňovou soustavu (např. daň z příjmů, daň z přidané hodnoty, daň dědická, daň silniční apod.). Z hlediska povahy tvoří příjem veřejného rozpočtu pro účely DŘ též clo, byť již není z větší části příjmem národního rozpočtu, ale příjmem rozpočtu EU.

 

Pokud se jedná o poplatky, pak pod definici daně spadají dle DŘ poplatky soudní, místní, správní a další poplatky, jestliže zákon, jenž předmětné poplatky upravuje, výslovně nestanovil, že řízení o nich je vedeno v režimu správního řádu.

 

Z hlediska této materie nelze pominout ani pojem příslušenství daně, které zahrnuje úrok z prodlení, úrok z posečkané částky, penále, pořádkové pokuty, pokuty za opožděné tvrzení daně a náklady řízení. Je třeba též uvést, že úroky, penále a pokuta za opožděné tvrzení daně sledují osud daně - tedy změní-li se v průběhu času výše vyměřené daně (tj. je-li např. daň prominuta), změní se současně s tím i výše naběhlých úroků, penále a pokut za opožděné tvrzení daně.

 

Pro tuto probíranou problematiku je důležitý okamžik vzniku daňové povinnosti. Podle DŘ daňová povinnost vzniká okamžikem, kdy nastaly skutečnosti, které jsou podle zákona předmětem daně, nebo skutečnosti tuto povinnost zakládající, jak ostatně plyne z § 3 DŘ. Nejen pro účely daňového řízení, ale též i pro účely insolvenčního řízení, je proto důležité, že daňová povinnost nevzniká až v momentu jejího přiznání, vyměření či splatnosti, jak může být někdy i účelově různými subjekty tvrzeno.

 

Základní zásady správy daní

Základní zásady správy daní jsou základními interpretačními pravidly - v podstatě prostředkem ke správnému výkladu ustanovení všech daňových zákonů, které tvoří daňovou soustavu ČR. Tyto zásady vyjádřené v DŘ představují obecná pravidla, jež je

Nahrávám...
Nahrávám...