dnes je 30.6.2022

Input:

Účetní závěrka

4.10.2012, Zdroj: Verlag Dashöfer

15.11.3.1
Účetní závěrka

Účetní závěrka

 

Otevírání a uzavírání účetních knih

Insolvenční zákon přímo zasahuje do zákona o účetnictví v § 17 , ve kterém je upraveno otevírání a uzavírání účetních knih, a to od 1. 1. 2008 hned v několika případech týkajících se výhradně insolvenčního řízení. Den, kterým se uzavírají účetní knihy, se nazývá rozvahový den. K tomuto dni účetní jednotka sestavuje účetní závěrku.

 

Uzavírání účetních knih

Byť je v zákoně o účetnictví uvedeno opačně, začněme tím, co v těchto případech nastává dříve, tj. uzavíráním účetních knih. Podle § 17 odst. 2 účetní jednotky uzavírají v průběhu insolvenčního řízení účetní knihy:

- ke dni zániku povinnosti vést účetnictví,

- k poslednímu dni účetního období,

- ke dni předcházejícímu dni, kterým nastanou účinky rozhodnutí o úpadku nebo ke kterému nastanou účinky rozhodnutí soudu o přeměně reorganizace v konkurs,

- ke dni, kterým nastanou účinky zrušení konkursu,

- ke dni předcházejícímu dni, kterým nastanou účinky schválení reorganizačního plánu,

- ke dni, kterým nastanou účinky splnění reorganizačního plánu,

- ke dni, kterým nastanou účinky splnění plánu oddlužení, nebo

- ke dni, ke kterému stanoví povinnost uzavřít účetní knihy nebo sestavit účetní závěrku zvláštní právní předpis.

 

Otevírání účetních knih

Podle § 17 odst. 2 účetní jednotky otevírají v průběhu insolvenčního řízení účetní knihy:

- k prvnímu dni účetního období,

- ke dni vstupu do likvidace,

- ke dni, kterým nastanou účinky rozhodnutí o úpadku nebo ke kterému nastanou účinky rozhodnutí soudu o přeměně reorganizace v konkurs,

- ke dni následujícímu po dni, kterým nastanou účinky zrušení konkursu,

- ke dni, kterým nastanou účinky schválení reorganizačního plánu,

- ke dni následujícímu po dni, kterým nastanou účinky splnění reorganizačního plánu,

- ke dni následujícímu po dni, kterým nastanou účinky splnění plánu oddlužení,

- ke dni, který pro sestavení zahajovací rozvahy stanoví zvláštní právní předpis.

 

Jak je uvedeno výše, účetní závěrky v případě oddlužení vzhledem k tomu, že dlužník bude účetní jednotkou pouze v případě, že se v předchozích obdobích dobrovolně rozhodl vést účetnictví, téměř nepřipadají v úvahu. Účetními závěrkami při reorganizaci se budeme zabývat samostatně /7.

 

Účty hlavní knihy se uzavírají účetními zápisy. Konečné stavy účtů nákladů se přeúčtují na vrub účtu 710 - Účet zisků a ztrát, konečné stavy účtů výnosů se přeúčtují ve prospěch tohoto účtu. Výsledný zůstatek účtu 710, kterým je účetní výsledek hospodaření, se podle své povahy přeúčtuje ve prospěch (v případě zisku), případně na vrub (v případě ztráty) účtu 702 - Konečný účet rozvažný.

Konečné zůstatky aktivních účtů se přeúčtují na vrub účtu 702 - Konečný účet rozvažný, konečné zůstatky pasivních účtů se přeúčtují ve prospěch tohoto účtu.

 

Účetní závěrka

Na podkladě údajů účtu 702 - Konečný účet rozvažný a účtu 710 - Účet zisků a ztrát se podle prováděcí vyhlášky sestaví účetní závěrka. Účetní závěrka tedy není činnost, ale výstup činností, které se dohromady nazývají účetní uzávěrka a které budou dále rozebrány. Podle § 18 odst. 1 ZoÚ je účetní závěrka nedílný celek a tvoří ho:

l rozvaha (bilance);

l výkaz zisku a ztráty;

l příloha.

 

Náležitosti účetní závěrky

Účetní závěrka musí obsahovat:

a) jméno a příjmení, obchodní firmu nebo název účetní jednotky; u účetních jednotek - právnických osob - sídlo, u účetních jednotek - fyzických osob - bydliště a místo podnikání, liší-li se od bydliště,

b) identifikační číslo, pokud je má účetní jednotka přiděleno,

c) právní formu účetní jednotky,

d) předmět podnikání nebo jiné činnosti, případně účel, pro který byla zřízena,

e) rozvahový den nebo jiný okamžik, k němuž se účetní závěrka sestavuje,

f) okamžik sestavení účetní závěrky,

a musí k ní být připojen podpisový záznam účetní jednotky nebo statutárního orgánu účetní jednotky. Připojením uvedeného podpisového záznamu se považuje účetní závěrka za sestavenou podle písmene f).

To znamená, že datum závěrečného podpisu se považuje za datum sestavení účetní závěrky.

 

Jak již bylo předesláno v úvodním odstavci části 12/2.2, účetní jednotky sestavují účetní závěrku v plném nebo zjednodušeném rozsahu. Akciové společnosti sestavují vždy účetní závěrku v plném rozsahu, a to i tehdy, když nemají povinnost ji mít ověřenu auditorem. Ostatní účetní jednotky, které nejsou povinny mít účetní závěrku ověřenu auditorem, mohou sestavit závěrku ve zjednodušeném rozsahu. Mohou tak učinit i v případě, že se pro audit rozhodnou dobrovolně. Zjednodušeným rozsahem se rozumí rozvaha (bilance) v rozsahu, která obsahuje pouze položky označené velkými písmeny latinské abecedy a římskými číslicemi, výkaz zisku a ztráty, který

Nahrávám...
Nahrávám...