Účinky
prohlášení konkursu na společné jmění manželů
Účinky
prohlášení konkursu na společné jmění dlužníka a jeho manžela dle § 143 až 151 ObčZ upravuje insolvenční zákon v § 268 až 276 s tím, že v zásadě navazuje na předchozí úpravu založenou v § 14 odst. 1 písm.
k) a § 26 až 26b ZKV, již drobnými změnami zpřesňuje a doplňuje.
SJM
součástí majetkové podstaty
Předně
nutno zdůraznit, že dle § 205 odst. 3 IZ náleží do majetkové podstaty i majetek, který je ve společném jmění
dlužníka a jeho manžela (viz § 143 odst. 1 písm. a) ObčZ a část 7/3.9. a 7/3.9.1), a to
- v
případě zahájení insolvenčního na základě dlužníkova návrhu ten společný
majetek, který do společného jmění patřil k okamžiku zahájení insolvenčního řízení
(§ 205 odst. 1 IZ), a
- v
případě zahájení insolvenčního řízení k návrhu dlužníkova věřitele ten
společný majetek, který do společného jmění patřil v době vydání rozhodnutí o
dlužníkově úpadku a který dlužník v dalším průběhu insolvenčního řízení nabyl,
a bylo-li před rozhodnutím o úpadku nařízeno předběžné opatření, jímž insolvenční
soud dlužníka (zcela nebo zčásti) omezil v nakládání s jeho majetkem, náleží do
majetkové podstaty společný majetek,
který patřil do společného jmění dlužníka a jeho manžela v době, kdy bylo předběžné
opatření nařízeno (§ 205 odst. 2 IZ).
Účinky
spojené již se zahájením insolvenčního řízení
Dlužník
je ovšem (nerozhodne-li insolvenční soud jinak) dle § 111 odst. 1 IZ povinen již od okamžiku zahájení insolvenční řízení zdržet se (pod
sankcí zákonné neúčinnosti právního úkonu) takového nakládání se majetkovou
podstatou či s majetkem, který do ní může náležet (tedy i s majetkem náležejícím
do SJM), jež by způsobilo podstatné změny v jeho skladbě, určení, využití anebo
jeho nikoli zanedbatelné zmenšení, ledaže by šlo o úkony uvedené v § 111 odst.
2 IZ. Již od zahájení insolvenčního řízení je také dle § 109 odst. 1 písm. c) IZ nepřípustné provedení výkonu rozhodnutí či exekuce, která
by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka či jiný majetek, který náleží do
majetkové podstaty (tedy i majetek náležející do SJM dlužníka a jeho manžela).
Účinky zahájení insolvenčního řízení ohledně majetku jednoho z manželů však
nechrání před výkonem rozhodnutí či exekucí příjmy druhého manžela, neboť nárok
na mzdu nepatří do společného jmění manželů (viz komentáře a judikatura § 276 OSŘ).
Pro úplnost na tomto místě
poznamenáváme, že v insolvenčním řízení vedeném na majetek jednoho z manželů
nemůže věřitel úspěšně uplatnit pohledávku, jež mu vznikla jen vůči druhému manželovi
(přihlásit může pohledávky, jež má vůči dlužníku nebo jež dle § 143 odst. 1 písm. b) ObčZ náležejí do SJM dlužníka a jeho manžela, kteří jsou tak
povinni plnit je společně a nerozdílně -
k tomu viz též rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. 31 Cdo 677/2005, SJ sešit
11/2007, poř.č. 155).
Zánik
SJM prohlášením konkursu
Podle § 268 odst. 1 IZ prohlášením konkursu zaniká společné jmění dlužníka a jeho manžela.
Byl-li jeho vznik vyhrazen až ke dni zániku manželství dle § 143a odst. 2 ObčZ, má prohlášení konkursu stejné majetkoprávní účinky jako zánik manželství.
Překážka
vzniku nového SJM po dobu konkursu
Po
dobu trvání účinků prohlášení konkursu nemůže vzniknout nové společné jmění manželů.
Uzavře-li dlužník nové manželství, odkládá se vznik nového společného jmění manželů
ke dni zániku účinků prohlášení konkursu. Smlouvy o rozšíření společného jmění
manželů, které tomuto ustanovení odporují nebo jej obcházejí, jsou neplatné ( § 276 odst. 1 a 2 IZ).
Kdy
je třeba vypořádat SJM
Po
prohlášení konkursu se provede vypořádání společného jmění manželů,
které
a) zaniklo
prohlášením konkursu (dle § 268 odst. 1 IZ),
b) zaniklo
před prohlášením konkursu, ale nebylo dosud vypořádáno, nebo
c) bylo
zúženo smlouvou ( § 143a odst. 1 ObčZ) nebo rozhodnutím soudu ( § 148 ObčZ) a do prohlášení konkursu nebylo vypořádáno ( § 268 odst. 2 IZ).
Ke způsobu vypořádání SJM v
insolvenčním řízení viz následující část 7/3.9.1..
Kdy
se SJM nevypořádává
Z § 274 IZplyne podstatná změna oproti předchozí úpravě, a sice že pokud závazky dlužníka (včetně společných závazků dlužníka a jeho manžela), které mohou být ze
společného jmění manželů uspokojeny, jsou vyšší než majetek, který do něj
náleží, a vypořádání společného jmění manželů proto nelze provést,
insolvenční správce všechen majetek do něj náležející zahrne do
majetkové podstaty. Jde o případ předluženého společného jmění manželů, kdy
společné závazky manželů převyšují hodnotu majetku, který náleží do jejich
společného jmění, z nějž mohou být tyto závazky uspokojovány. (Pohledávky, jež
ze SJM uspokojit nelze, vymezuje § 267 odst. 2 OSŘ - toto ustanovení představuje
odraz hmotněprávní úpravy společného jmění manželů obsažené v ObčZ v procesních
ustanoveních OSŘ vymezujících důvody vylučovací žaloby, a zároveň poskytuje
obecně vodítko pro vypořádání závazků). Z dikce cit. ustanovení IZ však dovozujeme, že i v případě předluženého
společného jmění manželů by bylo možno provést jeho vypořádání dohodou insolvenčního
správce a dlužníkova manžela, pokud by tato dohoda konvenovala pravidlům vypořádání
společného jmění manželů a požadavku na ochranu práv jejich věřitelů. Pro ten případ
jsou dle našeho názoru použitelné závěry rozhodnutí rozhodnutí Nejvyššího soudu
sp.zn. 22 Cdo 1725/2006, podle nichž by v případě předluženého společného jmění
měla být aktiva a pasiva rozdělena mezi manžely stejným dílem.
K tématu
viz rozsudek Vrchního soudu v Praze č.j. 57 ICm 419/2010, 103 VSPH
39/2011-58 (KSLB 57 INS 5513/2010) ze dne 22.6.2011 citovaný v části
7/3.9.1.
Stavení
lhůty pro nastolení zákonné právní domněnky vypořádání zaniklého SJM
V případech uvedených
výše ad b) a c) - tj. kdy společné jmění manželů zaniklo před
prohlášením konkursu nebo bylo zůženo dohodou nebo rozhodnutím soudu a je obecně
třeba provést jeho vypořádání - se prohlášením konkursu staví lhůta
stanovená podle zvláštního předpisu ( § 150 odst. 4 ObčZ) k vypořádání společného jmění manželů, jestliže má skončit nejpozději
6 měsíců od prohlášení konkursu ( § 268 odst. 3 IZ). Tato úprava navazuje na § 150 odst. 4 ObčZ, který stanoví: „Pokud do 3 let od zániku společného jmění manželů nedošlo
k jeho vypořádání dohodou manželů či nebyl v této lhůtě podán návrh na jeho
vypořádání soudem, dochází k jeho vypořádání ze zákona nastolením zákonné
právní domněnky, podle níž ohledně movitých věcí platí, že se manželé vypořádali
podle stavu, v jakém každý z nich věci ze společného jmění manželů pro potřebu
svou, své rodiny a domácnosti výlučně jako vlastník užívá; o ostatních movitých
a nemovitých věcech platí, že jsou v podílovém spoluvlastnictví a že podíly
obou spoluvlastníků jsou stejné, přiměřeně to platí i o ostatních majetkových
právech, pohledávkách a závazcích manželům společných.“ V návaznosti na
tuto úpravu § 269 odst. 2 IZ stanoví, že pokud v době prohlášení konkursu již uplynula shora uvedená
lhůta k vypořádání společného jmění manželů, aniž byla dohoda o jeho vypořádání
uzavřena, nastanou účinky spojené podle zvláštního předpisu s uplynutím
této lhůty (tj. právní domněnka vypořádání zaniklého společného jmění
manželů dle § 150 odst. 4 ObčZ) až po 6 měsících od prohlášení konkursu. Do té doby lze uzavřít
novou dohodu o vypořádání společného jmění manželů nebo podat návrh na
jeho vypořádání rozhodnutím soudu. Práva třetích osob nabytá v dobré víře
(míněna práva nabytá v důsledku nastolené právní…
