dnes je 30.6.2022

Input:

Účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení

20.6.2013, Zdroj: Verlag Dashöfer

15.3.3
Účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení

Účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení

 

IZ připíná již k okamžiku zahájení insolvenčního řízení ( § 97 odst. 1 IZ) - viz část 4/1 - řadu nových hmotněprávních a procesních účinků, které předchozí úprava spojovala až s okamžikem prohlášení konkursu. Smyslem tohoto rozšíření je docílit toho, aby po celou dobu insolvenčního řízení existoval právní režim umožňující co nejefektivnější uspokojení věřitelů. Podle § 109 odst. 1 IZ jsou se zahájením insolvenčního řízení spojeny následující účinky:

a) pohledávky a jiná práva týkající se majetkové podstaty (nároky, jež s majetkem podstaty přímo či nepřímo souvisejí) nemohou být uplatněny žalobou (tj. individuálně mimo režim insolvenčního řízení), lze-li je uplatnit přihláškou (je-li taková žaloba podána, nelze než řízení o ní zastavit);

b) právo na uspokojení ze zajištění, které se týká majetku ve vlastnictví dlužníka nebo majetku náležejícího do majetkové podstaty, lze uplatnit (realizovat) a nově nabýt jen za podmínek stanovených insolvenčním zákonem (např. při zajištění pohledávek z úvěrového financování podle § 41 IZ nebo při zajištění podle § 366 odst. 1 IZ), to platí i pro zřízení soudcovského zástavního práva na nemovitostech, které bylo navrženo po zahájení insolvenčního řízení ( § 338b OSŘ) - k tomu viz i úpravu § 248 odst. 2 IZ pro případ konkursu (část 7/3.2);

c) výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, lze nařídit, nelze jej však provést (použít k uspokojení jediného oprávněného věřitele na úkor ostatních insolvenčních věřitelů); k úkonům a rozhodnutím, které tomu odporují, se nepřihlíží - k tomu viz speciální úpravu § 267 IZ pro případ konkursu (část 7/3.8.2.1).

 

Doba trvání účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení

Účinky zahájení insolvenčního řízení nastávají podle § 109 odst. 4 IZ okamžikem (dnem, hodinou a minutou) zveřejnění oznámení o zahájení insolvenčního řízení v insolvenčním rejstříku ( § 101 odst. 1 IZ) - viz část 4/1.2 - a zásadně trvají do skončení insolvenčního řízení (např. v konkursu do právní moci rozhodnutí o zrušení konkursu podle § 309 odst. 4 IZ - viz část 7/9), a jde-li o reorganizaci, do schválení reorganizačního plánu ( § 348 IZ - viz část 8/6.7). Dlužno dodat, že v průběhu legislativního procesu bylo bezúspěšně navrhováno, aby se účinky vyjmenované v § 109 odst. 1 IZ u věřitelských insolvenčních návrhů připínaly až k době rozhodnutí o úpadku, s odůvodněním, že jinak bude tato úprava zneužívána k účelovým insolvenčním návrhům.

 

Předběžné opatření

K úpravě § 82 odst. 2 písm. b) IZ (účinné od 1. 11. 2012), jež insolvenčnímu soudu umožňuje, aby do rozhodnutí o insolvenčním návrhu i bez návrhu nařídil předběžné opatření, jímž omezí některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení uvedených výše pod písm. b) a c) - viz podrobný výklad /3.2.2, ad B).

 

 

Běh lhůt pro promlčení a zánik práva

Ustanovení § 109 odst. 3 IZ chrání věřitele před promlčením či zánikem jejich pohledávek vůči dlužníkovi úpravou, podle níž zahájením insolvenčního řízení dochází ke stavění promlčecích a prekluzivních lhůt ohledně pohledávek, jež mají být uplatněny (přihláškou) v insolvenčním řízení. To znamená, že pokud tyto lhůty měly začít běžet až po zahájení insolvenčního řízení, jejich běh nezačne, a pokud začaly běžet dříve, od zahájení insolvenčního řízení již dál neběží. Nutno podotknout, že obdobné účinky spojuje § 173 odst. 4 IZ - viz část 5/2.2 - se samotným podáním přihlášené pohledávky u insolvenčního soudu.

 

Lhůta pro přihlášení pohledávek

Ustanovení § 110 odst. 1 IZ [ve spojení s § 109 odst. 1 písm. a) IZ] určuje počátek lhůty pro přihlášení pohledávek již od zahájení insolvenčního řízení, a nikoli (jako předchozí úprava) až od rozhodnutí o úpadku. Tomu odpovídá i § 110 odst. 2 IZ ukládající insolvenčnímu soudu povinnost vyzvat insolvenční věřitele k podání přihlášky nejenom v rozhodnutí o úpadku (podle § 136 odst. 2 písm. d) IZ) - viz část 4/5.3 -, ale také již před rozhodnutím o úpadku, a to buď

a) v rámci oznámení o zahájení insolvenčního řízení, nebo

b) samostatně vyvěšením výzvy na úřední desce insolvenčního soudu se současným zveřejněním v insolvenčním rejstříku.

 

Náležitosti výzvy k podávání přihlášek pohledávek stanoví vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 311/2007 Sb., o jednacím řádu pro insolvenční řízení (viz část 5/2.2).

 

 

Lhůta pro přihlášení pohledávek u věřitelů z EU

Dlužno dodat, že známým věřitelům dlužníka, kteří mají své obvyklé místo pobytu, bydliště nebo sídlo v některém z členských států EU s výjimkou Dánska - jimž je insolvenční soud povinen doručit výzvu k podávání přihlášek pohledávek zvlášť postupem dle § 430 odst.3 IZ (k tomu podrobněji viz část 2/3.7) - začíná v souladu s ustanovením § 74 odst. 2 IZ lhůta k podání přihlášek běžet ode dne, kdy jim výzva k podávání přihlášek bude doručena zvlášť (k tomu viz část 4/5.3 a 5/2.2).

 

Procesněprávní charakter lhůty

Podle § 173 odst. 1 IZ mohou věřitelé podávat přihlášky pohledávek až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují (viz část 5/2.2.). Z těchto důvodů je právně významné, zda lhůta k přihlášení pohledávek je lhůtou hmotněprávní či procesněprávní. Odlišnost v počítání těchto lhůt přitom tkví v tom, že na rozdíl od hmotněprávní lhůty, jež je zachována jen pokud je podání, jímž je právo uplatňováno (např. přihláška pohledávky do insolvenčního řízení), podáno nejpozději v poslední den lhůty u soudu, k zachování procesněprávní lhůty dle § 57 odst. 3 OSŘ postačí, je-li podání posledního dne lhůty odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit. Judikatura vrchních soudů dovodila, že lhůta stanovená dle § 136 odst. 2 písm. d) IZ k přihlášení pohledávek je lhůtou procesněprávní (viz následující judikát), a přihláška je proto podána včas, je-li posledního dne lhůty odevzdána orgánu, který má povinnost podání doručit. Jak uzavřel Vrchní soud v Praze v rozhodnutí z 15. 7. 2008, sp.zn. KSUL 45 INS 442/2008, 1 VSPH 101/2008, na běhu lhůty stanovené k podání přihlášek v rozhodnutí o úpadku nic nemění skutečnost, že insolvenční soud v tříměsíční lhůtě po rozhodnutí o úpadku rozhodl postupem podle § 149 odst. 1 IZ o způsobu řešení úpadku, např. o prohlášení konkursu.

 

Judikatura

1) Usnesení Městského soudu v Praze sp.zn. 36 Co 13/2011 ze dne 13. 6. 2011 uveřejněné pod č. 4/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek s právní větou:

Řízení o žalobě podané věřitelem po zahájení insolvenčního řízení soud zastaví po právní moci rozhodnutí o úpadku, je-li předmětem žaloby pohledávka, kterou věřitel mohl přihlásit do insolvenčního řízení ( § 104 odst. 1 OSŘ., § 109 odst. 1 písm. a) IZ); to platí i tehdy, byl-li již prohlášen konkurs na majetek dlužníka.

 

2) Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 3963/2011 ze dne 26. 1. 2012 uveřejněný pod č. 70/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a

Nahrávám...
Nahrávám...