Účtování o majetku třetích osob zahrnutém do majetkové podstaty

Účtování o majetku třetích osob zahrnutém do majetkové podstaty

Podle § 224 odst. 1 IZ se do soupisu majetkové zapisují i věci, práva, pohledávky a jiné majetkové hodnoty, které nenáležejí dlužníku nebo jejichž zahrnutí do majetkové podstaty je sporné zejména proto, že k nim třetí osoba uplatňuje práva, která to vylučují (podrobnosti viz 6/1.3). Do majetkové podstaty není tedy zahrnován pouze majetek dlužníka, ale za splnění zákonných podmínek daných zejména ustanovením § 231 až 243 IZ (podrobný výklad viz kapitola 6/3) je možno do soupisu majetkové podstaty pojmout i věci, práva a pohledávky či jiné majetkové hodnoty, které patří třetím osobám, pokud byl nabyt na základě neplatného nebo neúčinného úkonu. Otázce, zda vůbec či jak a kdy účtovat o tomto majetku v účetnictví dlužníka, se zcela vyhnul i ČÚS č. 021, přestože tento problém byl řešen již podle předchozí právní úpravy úpadkového práva. Praxe pak zastávala dva základní názory - podle prvního z nich měl být majetek zahrnut do rozvahy již v okamžiku jeho sepsání do majetkové podstaty. Podle druhého až v okamžiku nabytí vlastnického práva. V okamžiku soupisu do podstaty se o tomto majetku má účtovat pouze v podrozvahové evidenci. Spor pomohl vyřešit ve prospěch druhého názoru rozsudek NSS čj. 5 Afs 91/2008-75 ze dne 21. 5. 2009.

Rozsudek sice řešil daň z příjmů právnických osob u třetí osoby, ale dle něj zásadní pro stanovení základu daně bylo určit, kdy a jak mělo být o předmětném vyřazení majetku účtováno ve smyslu účetních předpisů. Podle rozsudku soupis majetku není způsobilým nabývacím titulem pro vznik vlastnictví. V…