Uplatnění vykonatelnosti u daňových pohledávek v insolvenčním řízení

 NahoruUplatnění vykonatelnosti u daňových pohledávek v insolvenčním řízení

Náležité uplatnění a doložení vykonatelnosti přihlášených pohledávek

Správce daně by měl dbát jako kterýkoli jiný insolvenční věřitel na náležité uplatnění a doložení vykonatelnosti jím přihlášených pohledávek. V případě, že je přihlašovaná pohledávka vykonatelná, uvede (a doloží) tuto skutečnost v přihlášce, a přihlásí-li správce daně pohledávku, která v době podání přihlášky nebyla dosud vykonatelná, může nejpozději při přezkumném jednání osvědčit (např. předložením vykonatelného rozhodnutí), že se tato pohledávka stala v mezidobí vykonatelnou. Ideálním řešením se též jeví možnost, aby správce daně dokládal vykonatelnost jednotlivých daňových pohledávek přiložením vykonatelného výkazu nedoplatků, který má taktéž parametry exekučního titulu podle § 73 odst. 4 ZSDP, a s tímto jeho využitím nemá problém ani civilní judikatura Nejvyššího soudu.

Přezkumné jednání

Správce daně ve lhůtě stanovené v rozhodnutí o úpadku (viz část 4/5.3) přihlásí všechny daňové pohledávky podléhající přezkumu (bez ohledu na jejich splatnost, vykonatelnost a pravomocnost spolu s vyměřením) a dále pokračuje v daňovém řízení týkajícím se těchto pohledávek až do dne přezkumného jednání. Podle § 266 odst. 1 IZ platí, že prohlášením konkursu se daňové řízení (za předpokladu, že bylo zahájeno před prohlášením konkursu) nepřerušuje. Dnem následujícím po dni konání přezkumného jednání se v důsledku pravidla zakotveného nově v § 40a odst. 4 ZSDP řízení o vyměření přihlášené daňové pohledávky (včetně např. řízení o odvolání proti platebním výměrům na daň) ex lege přerušuje, a to až do…