Volba věřitelského výboru
Volba
věřitelského výboru spočívající v rozhodnutí o tom, jaký bude počet
jeho členů a jaké bude jeho konkrétní složení (tj. výběr konkrétních osob), je
ve výlučné působnosti schůze věřitelů. Tato volba je povinným předmětem
jednání první schůze věřitelů (viz část. 3/6.1).
Hlasování po skupinách
Při určování způsobu (průběhu) volby je
insolvenční soud (jenž řídí schůzi věřitelů) povinen (kromě výjimek)
respektovat výše zmíněný princip ochrany nezajištěných věřitelů postupem dle § 57 odst. 3 IZ, dle něhož se členové a náhradníci věřitelského výboru navržení nezajištěnými
věřiteli volí hlasy nezajištěných věřitelů a členové a náhradníci věřitelského
výboru navržení zajištěnými věřiteli se volí hlasy zajištěných věřitelů. O
obsazení věřitelského výboru a jeho náhradníků tedy hlasují insolvenční věřitelé
(rozdělení pro ten účel mezi zajištěné a nezajištěné) po skupinách, přičemž k přijetí
návrhu uvnitř obou skupin postačí prostá většina hlasů přítomných nebo řádně
zastoupených insolvenčních věřitelů počítaná podle výše jejich pohledávek.
Jinak řečeno, zajištění věřitelé nemají vliv na obsazení věřitelského výboru co
do členů navržených nezajištěnými věřiteli, to platí i naopak. Schůze může
hlasovat o každém členu nebo náhradníku zvlášť nebo o všech členech a
náhradnících najednou (jednou volbou). Domníváme se, že praktičtější je druhá
varianta. Pro volbu členů a náhradníků neplatí zákaz hlasovaní ve vlastní věci
stanovený v § 53 IZ
(viz také část 3/6.1.1).
Potvrzení volby
Podle § 57 odst. 3 IZ volbu členů a náhradníků věřitelského výboru potvrzuje insolvenční soud. Rozhodnutí
o potvrzení volby členů a náhradníků věřitelského výboru, jež je předpokladem účinnosti
volby, je rozhodnutím při výkonu dohlédací činnosti ( § 11 IZ), proti němuž není odvolání přípustné. Toto rozhodnutí se nedoručuje, a
protože se vyhlašuje v průběhu schůze věřitelů, je účinné proti všem účastníkům
insolvenčního řízení a insolvenčnímu správci, jakmile bylo vyhlášeno ( § 89 odst. 2 IZ).
Judikatura
Usnesení Vrchního soudu v Praze sp.
zn. KSPH 37 INS 1460/2009, 2 VSPH 367/2009 ze dne 30. 11. 2009, v němž byl formulován závěr, podle něhož:
Rozhodnutí insolvenčního soudu, jímž je
potvrzena volba člena nebo náhradníka věřitelského výboru ( § 57 odst. 3 IZ) má povahu rozhodnutí vydaného v rámci výkonu dohlédací činnosti ( § 11 odst. 1 IZ) a nelze je napadnout odvoláním ( § 91 IZ) na rozdíl od rozhodnutí, jímž insolvenční soud nepotvrdí volbu člena nebo
náhradníka věřitelského výboru ( § 59 odst. 3 IZ), jež odvoláním naopak napadnout lze ( § 59 odst. 4 IZ).
Nepotvrzení volby
Ustanovení § 59 odst. 3 IZ (oproti dosavadní úpravě v § 11 odst. 4 ZKV) vymezuje důvody, pro něž insolvenční soud nepotvrdí volbu člena
nebo náhradníka věřitelského výboru. Učiní tak (do skončení schůze) jen,
je-li tu důvod pochybovat
a) o jejich důvěryhodnosti (např. i proto, že nesplňují předpoklady
pro účast ve věřitelském výboru podle § 59 odst. 2 IZ),
b) o tom, že budou k výkonu funkce způsobilí.
Zároveň je insolvenčním věřitelům nově umožněno podat proti rozhodnutí insolvenčního soudu o nepotvrzení (nerespektování) volby členů a náhradníků věřitelského výboru (za
obdobných podmínek jako v případě rozhodnutí o zrušení usnesení schůze věřitelů
podle § 55 odst. 1 IZ - k tomu také viz část 3/6.1.2) odvolání. Byť to insolvenční zákon
výslovně nestanoví, máme za to, že k podání odvolání proti nepotvrzujícímu
rozhodnutí je (logicky) procesně legitimován pouze insolvenční věřitel, který
hlasoval pro zvolení jím nepotvrzeného člena nebo náhradníka věřitelského
výboru, když insolvenčním věřitelům, kteří hlasovali proti
zvolení, nepotvrzení volby vyhovuje.
Odvolání opět musí být podáno do skončení schůze.
Proto § 59 odst. 4 IZ instruuje insolvenční soud, aby po vyhlášení rozhodnutí každého
z přítomných věřitelů, kteří hlasovali pro zvolení
a) vyzval k vyjádření, zda se vzdávají odvolání a současně je
b) poučil o možnosti podat odvolání jenom do skončení schůze věřitelů.
Vyjádření dotčených věřitelů a jejich poučení
je třeba zachytit v protokolu o jednání (konání schůze). Písemné vyhotovení rozhodnutí insolvenční soud
doručí pouze osobám, které proti němu podaly odvolání. Insolvenční zákon
nekoncentruje povinnost uvést důvody odvolání k okamžiku skončení schůze, proto
lze odvolání podané do protokolu při jednání schůze doplnit i po jejím skončení,
a to i prostřednictvím výzvy insolvenčního soudu podle § 209 OSŘ.
Judikatura
1) usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. KSPH 39 INS
1329/2010, 1 VSPH 682/2010-B ze dne 24. 9. 2010 (citace z odůvodnění):
Krajský soud v Praze usnesením ze dne 7.
5. 2010 nepotvrdil usnesení schůze, kterým byl do funkce člena věřitelského
výboru zvolen věřitel č. 80 M., s.r.o.
Z obsahu obchodního rejstříku odvolací
soud zjistil, že jednatelem dlužníka byl v období od 25. 3. 2008 do 10. 3. 2009
RNDr. Ing. J. Ř., přičemž v období od 14. 1. 2008 do 9. 3. 2009 byl společníkem
dlužníka věřitel č. 81 M.-P., s.r.o. Jednatelem věřitele č. 81 je od roku 1994
až dosud RNDr. Ing. J.Ř., jenž je zároveň jeho jediným společníkem. RNDr. Ing.
J.Ř. je současně jediným jednatelem a jedním ze čtyř společníků věřitele č. 80
M.,s.r.o.
Odvolací soud je v
zásadě shodně se soudem prvního stupně toho názoru, že podmínky pro nepotvrzení
volby člena věřitelského výboru jsou dány. Nad rámec argumentace užité insolvenčním
soudem lze poukázat…