dnes je 8.8.2022

Input:

Vydání a odnětí věci

26.9.2013, , Zdroj: Verlag Dashöfer

9.1.4.3 Vydání a odnětí věci

JUDr. Lucie Kolářová

V souvislosti s vydáním a zajištěním věcí vyvstává řada situací, které budou muset představitelé akciových společností, zejména tedy statutární orgány, v průběhu své funkce řešit. Povinnost vydání věci se nevztahuje pouze k listinám, které samozřejmě budou nejčastěji přicházet v úvahu, ale i k vydání služebních vozidel, počítačů nebo jiné kancelářské techniky (např. skartovaček apod.), nebo mobilních telefonů. Zejména poslední zmíněné, tedy mobilní telefony, bývají často pro orgány činné v trestním řízení cenným zdrojem informací, pomineme-li jejich možnost odposlechu v zákonných případech, lze z nich získat i informace o proběhlých telefonních hovorech, sms zprávách atd., které mohou být rovněž použity v trestním řízení. Vzhledem k tomu, že za věci jsou považovány i peníze, může se povinnost vydat věc týkat i jich, jak v hotovosti, tak uložených na účtu, dále cenných papírů a v neposlední řadě i nemovitostí.

Výklad právní věty
Úprava vydání a odnětí věci je zařazena v trestním řádu do Hlavy čtvrté – Zajištění osob, věcí a jiných majetkových hodnot, oddíl čtvrtý – Vydání a odnětí věcí, zajištění peněžních prostředků na účtu, zaknihovaných cenných papírů a jiné majetkové hodnoty.

Povinnost k vydání věci

Ustanovení o povinnosti k vydání věci konkretizuje v úvodu trestního řádu stanovenou povinnost občanů pomáhat k dosažení účelu trestního řízení.

Věc důležitá pro trestní řízení

Věcí důležitou pro trestní řízení jsou zejména:

  • předměty, které mohou být věcnými důkazy,

  • listiny, jež mohou být listinnými důkazy,

  • věci, ohledně nichž může být uložen trest propadnutí nebo vysloveno zabrání,

  • listinné cenné papíry.

Zajištění zaknihovaných cenných papírů je upraveno v samostatném ustanovení, které lépe doléhá na jejich podstatu.

Výzva k vydání věci

Výzva může směřovat k předložení věci, je-li třeba ji ohledat, nebo identifikovat, aniž je třeba ji zajistit, nebo k vydání věci, je-li třeba ji zajistit. Výzva se tak může týkat buď předložení věci za účelem jejího ohledání, ztotožnění, nebo za účelem provedení jiného vyšetřovacího úkonu, aniž je třeba ji zajistit (výzva k předložení věci), anebo vydání věci za účelem jejího zajištění (výzva k vydání věci). Následně může být věc vrácena nebo vydána, anebo složena do soudní úschovy. Výzvu lze učinit i v souvislosti s domovní nebo osobní prohlídkou, nebo prohlídkou jiných prostor a pozemků. K výzvě v takovém případě není třeba předchozí souhlas státního zástupce nebo příkaz soudu, neboť ten je zahrnut v příkaze k jednotlivé prohlídce. Po formální stránce má výzva formu opatření, není tedy proti ní přípustný opravný prostředek. K výzvě je oprávněn předseda senátu v řízení před soudem, popřípadě samosoudce, v přípravném řízení potom státní zástupce nebo policejní orgán.

Povinná osoba

Povinnost vydat nebo předložit věc postihuje každého, kdo má v tu chvíli věc u sebe, tedy nemusí být jejím vlastníkem nebo uživatelem, ani obviněným, může jít o jakoukoliv třetí osobu, která v tu chvíli s věcí nakládá. Půjde-li o neodkladný nebo neopakovatelný úkon, je možné výzvu učinit ještě před zahájením trestního stíhání.

O vydání nebo předložení věci se sepíše protokol a do trestního spisu se poté založí seznam všech doličných věcí, které byly státním zástupcem vzaty do úschovy, kromě věcí v trestním depozitu, u nichž se založí do spisu kopie nebo opis z knihy trestních depozit.

Odnětí věci

Nevyhoví-li povinná osoba výzvě k předložení nebo vydání věci dobrovolně, může dojít k jejímu odnětí, nebo uložení pořádkové pokuty, přenechání ke kázeňskému potrestání nebo kárnému postihu. Pokud by však věc měla vydat osoba, k jejímuž neprospěchu trestní řízení vede (např. obviněný, podezřelý, nebo alespoň potencionálně podezřelý), nelze vydání věci donucovat uložením pořádkové pokuty, neboť by taková osoba byla v podstatě nucena poskytnout důkaz, kterým by sama sebe usvědčovala - dle Listiny základních práv a svobod nesmí být nikdo nucen k tomu, aby sám sebe usvědčil.


Zákonnost vydání věci při domovní prohlídce není na překážku, vydala-li osoba, u níž se prohlídka koná, doličnou věc nedobrovolně, jen pod hrozbou uložení pořádkové pokuty nebo po upozornění na možnost odnětí věci.

Nevyhovění výzvě dané dle trestního řádu, které je důvodem uložení pořádkové pokuty, lze spatřovat i v tom, že osoba vyzvaná k vydání nebo předložení věci sice do protokolu o tomto úkonu výslovně neprohlásí, že odmítá doličnou věc předložit nebo vydat, ale počíná si tak, že tuto zákonnou povinnost neplní.


Rozhodnutí Ústavního soudu ČR sp. zn. ÚS 128/2005n: Protože trestní řízení v daném případě nepochybně směřovalo k obvinění stěžovatele, nebylo možno stěžovatele nutit uložením pořádkové pokuty k součinnosti spočívající v předložení důkazu, který jej mohl usvědčovat.

Vydané věci se po jejich vydání uloží do úschovy zpravidla u orgánu, kterému byly vydány, s výjimkou určitých skupin věcí (např. zbraně, drogy atd.).

Povinnost věc vydat se nevztahuje na listinu, jejíž obsah se týká okolnosti, o které platí zákaz výslechu, ledaže došlo ke zproštění povinnosti zachovat věc v tajnosti nebo ke zproštění povinnosti mlčenlivosti.

Advokát

Advokát je povinen zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděl v souvislosti s poskytováním právních služeb. Této povinnosti ho může zprostit klient, po smrti klienta jeho nástupce. Zbavení povinnosti mlčenlivosti je třeba provést písemně a adresovat advokátovi, před soudem lze této povinnosti zbavit i ústně do protokolu. Pokud je patrné, že klient advokáta zprostil jeho povinnosti mlčenlivosti pod nátlakem nebo v tísni, má advokát povinnost mlčenlivosti i nadále. Povinnost mlčenlivosti se u advokáta vztahuje samozřejmě i na listiny, když výjimku tvoří směnky, které je advokát povinen předložit bez ohledu na jím dodržovanou povinnost mlčenlivosti. U ostatních listin je advokát povinen zachovávat mlčenlivost, a je tak oprávněn výzvy policejního orgánu k předložení nebo vydání listin neuposlechnout.

Odnětí věci

Pozor!
Aby věc bylo možno odejmout, musí dojít ke splnění těchto podmínek:

  • věc důležitá pro trestní řízení nebyla na vyzvání vydání tím, kdo ji má u sebe,

  • nejde o listinu, jejíž obsah se týká okolnosti, o které platí zákaz výslechu, ledaže by došlo ke zproštění povinnosti zachovat věc v tajnosti nebo ke zproštění povinnosti mlčenlivosti,

  • byl vydán příkaz příslušného orgánu činného v trestním řízení.

Věc důležitá pro trestní řízení

Věcí důležitou pro trestní řízení jsou zejména:

  • předměty, které mohou být věcnými důkazy,

  • listiny, jež mohou být listinnými důkazy,

  • věci, ohledně nichž může být uložen trest propadnutí nebo vysloveno zabrání,

  • listinné cenné papíry.

Příkaz k odnětí věci

Příkaz k odnětí doličné věci má formu rozhodnutí sui generis, není proti němu tedy přípustná stížnost. Nezákonný nebo neodůvodněný příkaz policejního orgánu státní zástupce zruší. Oprávnění vydat příkaz k odnětí věci důležité pro trestní řízení má předseda senátu, popřípadě samosoudce v řízení před soudem, státní zástupce nebo policejní orgán v přípravném řízení. Jde-li o neopakovatelný nebo neodkladný úkon, může být věc odňata i před zahájením trestního stíhání. Aby mohl policejní orgán věc odejmout, potřebuje k tomu předchozí souhlas státního zástupce, který tak učiní na základě znalosti skutkového stavu z vyšetřovacího spisu, výjimečně z dotazů na policejní orgán. O každém souhlasu, jeho odmítnutí a o výsledku přezkoumání postupu policejního orgánu učiní státní zástupce záznam do dozorového spisu.

Věc nesnese odklad, pokud jde o věc důležitou pro trestní řízení a je třeba ji k účelům trestního řízení odejmout hned. Souhlasu státního zástupce je možné dosáhnout i telefonicky, nemožnost udělení souhlasu nastává tedy až ve chvíli, kdy ani toto není možné. Pokud je odnětí provedeno v rámci domovní, osobní, nebo prohlídky jiných prostor a pozemku, není třeba zvláštního příkazu, neboť výzva k vydání či předložení věci je v příkaze k prohlídce již zahrnuta.

Přezkoumání

Policejní orgán nemá právo přezkoumávat příkaz vydaný státním zástupcem, neboť jeho rozhodnutí pouze vykonává. Stejné platí v případě, pokud byl příkaz vydán předsedou senátu, případně samosoudcem. Státní zástupce přezkoumává úkony, které byly provedeny bez jeho předchozího souhlasu, přezkoumá, proč věc nesnesla odkladu a zda skutečně nebylo možné předchozího souhlasu dosáhnout. Nezákonný nebo neodůvodněný příkaz k odnětí věci státní zástupce zruší na základě svého dozorového oprávnění.

Osoba na věci nezúčastněná

Osobou na věci nezúčastněnou může být i jiný policejní orgán, nikoliv však ten, který v minulosti ve věci jakýmkoliv způsobem působil. Toto ustanovení je velmi nešťastné, neboť nezabraňuje tomu, kdo byl přibrán jako nezúčastněná osoba, aby se v budoucnu v řízení angažoval. Vhodné jistě není ani to, že nezúčastněná osoba může být v budoucnu vyslýchána ohledně náležitého provedení odnětí věci, když faktem zůstává otázka, zda bude svědčit proti svým kolegům, nebo spíše naopak. Proto je třeba trvat na přizvání skutečně nezúčastněné osoby, kterou není policejní orgán. Termín „podle možností” lze vykládat tak, že od přibrání nezúčastněné osoby je možno upustit jen zcela výjimečně, např. je-li nutné odejmout věc ihned, hrozí její zničení, ztráta a žádná nezúčastněná osoba není k dispozici.

Protokol o odnětí věci musí obsahovat jednak obecné náležitosti, zejména ale popis věci, která má být odňata, kde bude věc individuálně popsána tak, aby nemohla být zaměněna s jinou. Protokol se sepíše rovněž o věci předložené. Písemné potvrzení o převzetí věci důležité pro trestní řízení je třeba předat ihned po jejím vydání nebo odnětí, tedy ještě v rámci úkonu, byť osoba toto potvrzení nežádá.


U věci druhově určené, která má být odňata, je nutné hledat a popsat její charakteristické znaky, jako např. barvu, provedení, poškození, výrobní či evidenční číslo atd.

Zajištění peněžních prostředků na účtu banky

Institut zajištění peněžních prostředků na účtu banky je v současné době hojně orgány činnými v trestním řízení využíván, když jeho podstatou je, že majitel účtu se o zajištění dozví až po jeho provedení. Pro majitele účtu znamená omezení dispozičního práva majitele účtu, nikoliv odejmutí peněžních prostředků.

Podmínky

Příkaz k zajištění peněžních prostředků na účtu banky bude předsedou senátu v řízení před soudem, státním zástupcem nebo policejním orgánem v řízení přípravném, vydán, dojde-li k naplnění alespoň jedné z těchto podmínek:

  • peněžní prostředky na účtu u banky jsou určeny ke spáchání trestného činu,

  • peněžní prostředky na účtu banky byly užity ke spáchání trestného činu,

  • peněžní prostředky na účtu banky jsou výnosem z trestné činnosti.

Na účtu lze zajistit peněžní prostředky, které jsou na účtu v okamžiku, v němž bylo bance doručeno rozhodnutí o zajištění, které na účet dodatečně dojdou a jejich příslušenství. Rozhodující je částka, která je uvedena v usnesení o zajištění. Účet nemusí být nutně podezřelého, nebo obviněného, neboť v případě trestné činnosti s těmito prostředky je běžné, že jsou umístěny na účtech osob, které se bezprostředně na trestné činnosti nepodílely. K určení původu peněžních prostředků postačí stupeň pravděpodobnosti, který však musí být konkrétními zjištěnými skutečnostmi dostatečně odůvodněn. Nestačí jen všeobecné podezření, které není konkrétně podloženo.

Peněžní prostředky na účtu banky určené ke spáchání trestného činu

Jde o ty prostředky, které jsou jednoznačně určeny k realizaci trestné činnosti, tzn., že ke spáchání trestného činu sice použity nebyly, ale jsou za tím účelem na účtu banky nashromážděny. S ohledem na jednoznačné určení půjde vždy o trestné činy úmyslné, a to zejména ve fázi pokusu nebo přípravy zvlášť závažných trestných činů. Peněžní prostředky musí být významné pro naplnění skutkových podstat trestného činu a za tímto účelem musí být na účtu přechovávány.

Peněžní prostředky užité ke spáchání trestného činu

Jedná se o peněžní prostředky, jejichž použitím nebo prostřednictvím došlo přímo k naplnění skutkové podstaty trestného činu. Zpravidla jejich pomocí došlo k naplnění obligatorního znaku skutkové podstaty trestného činu, zejména jednání, tedy objektivní stránky trestného činu. Uvedené peněžní prostředky musí mít reálný vliv na spáchání trestného činu a musí být vyznané pro naplnění jeho skutkové podstaty.


Aby byly peněžní prostředky užité ke spáchání trestného činu, nepostačí, aby je měl pachatel v době páchání trestného činu u sebe. Musí s nimi konkrétně nakládat, tedy jednat, jako je tomu např. u trestného činu provozování nepoctivých her a sázek.

Peněžní prostředky jako výnos z trestné činnosti

Peněžní prostředky jsou výnosem z trestné činnosti, pokud byly získány trestným činem nebo nabyty za věci získané trestným činem, nebo za věci tvořící odměnu za trestný čin. Z jakého důvodu byly potom tyto prostředky získány, není rozhodné, stejně tak není rozhodné, zda byly získány před nebo po spáchání trestného činu.

Rozhodnutí o zajištění

O zajištění peněžních prostředků na účtu banky může rozhodnout v řízení před soudem předseda senátu, popř. samosoudce, státní zástupce nebo policejní orgán v řízení přípravném. Policejní orgán k tomu v přípravném řízení potřebuje předchozí souhlas státního zástupce, který by měl znát skutkový stav ze spisu, popř. díky informacím policejního orgánu. Zda informace od policejního orgánu odpovídala skutečnosti a zda úkon, k němuž byl souhlas dán, byl proveden dle zákona, ověřuje následně státní zástupce v rámci dozorové činnosti. Předchozího souhlasu státního zástupce není třeba v těch naléhavých případech, které nesnesou odkladu. V takovém případě je policejní orgán povinen nejpozději do 48 hodin takové rozhodnutí předložit státnímu zástupci, který s ním vysloví souhlas nebo ho zruší. O každém souhlasu, jeho odmítnutí a o výsledku přezkoumání je státní zástupce povinen učinit zápis do dozorového spisu.


Situací, která nesnese odkladu, bude zejména stav, kde by hrozilo, že peněžní prostředky budou v krátké době převedeny na jiný účet, vybrány nebo poslány do zahraničí.

Rozhodnutí o zajištění finančních prostředků má povahu usnesení, je tedy proti němu přípustná stížnost, kterou je nutné podat ve lhůtě 3 dnů k orgánu, který napadené rozhodnutí vydal. Kromě obecných náležitostí musí usnesení obsahovat ustanovení o tom, že se zajištění vztahuje na určitou konkrétní částku, a to případně i včetně jejího příslušenství.

Doručování

Rozhodnutí o zajištění peněžních prostředků se doručuje:

  • bance, která vede účet,

  • majiteli účtu, tomu však až poté, co bylo zajištění bankou provedeno,

  • ostatním osobám – zejména obviněnému, pokud není majitelem účtu, a jeho obhájci, jde-li o unesení soudu, pak rovněž státnímu zástupci.

Usnesení o zajištění peněžních prostředků na účtu banky

Kromě obecných náležitostí musí usnesení obsahovat:

  • bankovní spojení, tj. číslo bankovního účtu a kód banky,

  • peněžní částku v příslušné měně, na kterou se zajištění vztahuje, výše částky musí být uvedena konkrétně částkou,

  • zákaz dispozice s peněžními prostředky až do výše zajištění,

  • výjimku ze zákazu dispozice ohledně výkonu rozhodnutí ohledně pohledávek státu,

  • poučení o právu majitele účtu žádat o zrušení nebo o omezení zajištění.

Okamžikem doručení rozhodnutí se zakazuje jakákoliv dispozice s peněžními prostředky, které se na účtu nacházejí, až do výše zajištění, a to s výjimkou výkonu rozhodnutí a nestanoví-li orgán činný v trestním řízení jinak.

Zrušení zajištění

Předseda senátu, popřípadě samosoudce, v řízení před soudem, státní zástupce nebo policejní orgán s předchozím souhlasem státního zástupce v řízení přípravném, zajištění omezí, není-li ho třeba ve stanovené výši, nebo zajištění zruší, není-li již zajištění peněžních prostředků na účtu banky třeba.

Pozor!
Majitel účtu může kdykoliv podat žádost o zrušení nebo omezení zajištění. V přípravném řízení rozhoduje o této žádosti státní zástupce, o stížnosti proti jeho usnesení rozhoduje soud. Žádost předložená policejnímu orgánu musí být bez zbytečného odkladu předložena státnímu zástupci, který o ní neodkladně rozhodne. Jak soud, tak státní zástupce rozhodují o žádosti majitele účtu usnesením, proti kterému je přípustná stížnost. Dojde-li k zamítnutí žádosti majitele, může ji majitel účtu zopakovat ve lhůtě 14 dnů, pokud v ní neuvede žádné nové skutečnosti. Byť se hovoří o důvodech v množném čísle, postačí i důvod jediný. Lhůta 14 dní běží ode dne, kdy nabylo právní moci poslední zamítavé usnesení.

Stížnost

Stížností, která nemá odkladný účinek, lze napadnout:

  • usnesení o zajištění peněžních prostředků,

  • usnesení o zrušení nebo omezení zajištění,

  • usnesení, kterým bylo rozhodnuto o žádosti majitele účtu o zrušení nebo omezení zajištění.

Zajištění dalších finančních prostředků

Stejně jako v případě zajištění dalších finančních prostředků je v tomto případě podstatou omezení dispozičního práva majitele účtu k těmto prostředkům, nikoliv jejich odejmutí majiteli účtu. Nejen z tohoto důvodu se použijí přiměřeně ustanovení o zajištění peněžních prostředků na účtu banky.

Spořitelní a úvěrní družstva

Obecně můžeme uvedené instituce nazvat jako družstevní záložny, které nejsou bankami a nepodléhají tak režimu zákona o bankách, nicméně vykonávají podobné činnosti jako banky. Pravomoc přijímat vklady od veřejnosti jim umožňuje zákon o spořitelních a úvěrových družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona o daních z příjmů. Dále je třeba k povolení vzniku a podnikání družstevní záložny povolení, které uděluje Česká národní banka. Svou podstatou se jedná o právnické osoby ve formě družstva, podporující hospodaření svých členů provozující finanční činnosti – přijímání vkladů a poskytování úvěrů, ručení a peněžní služby v různých formách. Přijaté vklady vede družstevní záložna na vkladových účtech, zřízených na základě písemných smluv. Zajištění se pak vztahuje na peněžní prostředky na účtu u spořitelního a úvěrového družstva, tedy ty prostředky, které si tam uložil některý z členů družstevní záložny nebo veřejná instituce hospodařící s veřejnými prostředky.

Subjekty vedoucí účet pro jiného

Subjekty vedoucí účet pro jiného:

  • peněžní ústav na základě smlouvy o vkladu,

  • jiná osoba, která vede na základě smlouvy běžný účet nebo vkladový účet,

  • depozitář, jenž vede účty pro fond kolektivního investování,

  • věznice, která vede účet odsouzeného.

Zajištění dle tohoto ustanovení se vztahuje na

Nahrávám...
Nahrávám...