Vymezení
předmětu insolvenčního zákona
V úvodním ustanovení zákon tradičně vymezuje předmět úpravy, tj. okruh společenských vztahů, na které se použije. Kromě úpadku jím
lze po vzoru zahraničních úprav nově řešit i hrozící úpadek dlužníka tak, aby byly uspořádány jeho majetkové vztahy k osobám dotčeným těmito
krizovými jevy (především k jeho věřitelům). Takto ohlášený účel zákona
lze vedle konkursu, jako dosavadního způsobu řešení úpadku, dosáhnout
také prostřednictvím nově zavedených institutů reorganizace a oddlužení. Výslovnou
deklarací možnosti oddlužení dlužníka ( § 1 písm. b) IZ) je zdůrazněna ambice poskytnout čestnému a poctivému dlužníkovi šanci vyjít
z procesu úpadkového řízení oddlužen.
Cílem insolvenčního řízení je co nejvyšší,
ale zásadně (na rozdíl např. od exekuce nebo likvidace) poměrné uspokojení
dlužníkových věřitelů.
Vynětí
z osobní působnosti
V
souladu se zásadou teritoriality stát prostřednictvím IZ vykonává svou působnost
nad všemi osobami (fyzickými či právnickými) nacházejícími se na jeho území, vynětí
z této osobní působnosti (exempce), k němuž insolvenční soud přihlíží
z úřední povinnosti, upravené v § 6 IZ, navazuje na dosavadní úpravu (srov. § 1a a § 12a odst. 3
písm. a) ZKV). Přitom nemožnost aplikace IZ působí vůči některým
osobám absolutně (odstavec 1), kdežto u jiných osob je výluka z působnosti IZ časově
omezena (odstavec 2).
Absolutní výjimky
Mezi subjekty, které jsou dle § 6 odst. 1 IZ zcela vyňaty z působnosti IZ patří
a) stát
b) územní samosprávní
celek (tj. kraj nebo obec)
-
to však neznamená, že by insolvenčním řízením nebylo možno postihnout majetek,
který územně samosprávní celky, např. kraje, svěřily do správy svých příspěvkových
organizací (např. nemocnic); na takový majetek je třeba pro tyto účely pohlížet
jako na majetek příspěvkové organizace kraje,
c) Česká národní banka,
d) Všeobecná zdravotní
pojišťovna,
e) Fond pojištění vkladů,
f) Garanční fond
obchodníků s cennými papíry,
g) veřejná vysoká škola,
h) právnická osoba, jejíž
veškeré dluhy v době před zahájením insolvenčního řízení převzal nebo se za ně
zaručil stát, popř. nově též některý vyšší územní samosprávní celek, tzn. kraj (nikoli obec, jež je základním územně samosprávním celkem).
- Důvodem ke stanovení těchto
výjimek z aplikace IZ je předpoklad, že bude-li úhrada závazků dlužníka
garantována státem nebo krajem, budou věřitelé dlužníka plně uspokojeni.
- Dlužník, jehož závazky převezme
nebo se za ně zaručí obec jako objektivně ekonomicky slabší subjekt než kraj
nebo stát, z osobní působnosti IZ vyloučen není.
- Dojde-li k poskytnutí těchto
garancí až po zahájení insolvenčního řízení, insolvenční soud návrh zamítne
postupem podle § 143 odst. 4 IZ.
Zařazením
subjektů označených pod písm. a) až h) mezi subjekty, jež jsou vyňaty z působnosti
IZ, je akceptován právní stav založený zvláštními právními předpisy
upravujícími specifické majetkové postavení a funkce těchto zákonem zřízených
subjektů (srov. čl. 98 Ústavy
a zák.…