Vypořádání společného jmění
manželů v konkursu
Předmět
vypořádání SJM
Rozsah
společného jmění manželů stanoví § 143 ObčZ. Z něj plyne, že předmětem vypořádání společného jmění manželů v konkursu
prohlášeném v insolvenčním řízení na majetek jednoho z manželů je
a) majetek nabytý některým z manželů
nebo jimi oběma společně za trvání manželství (s výjimkami uvedenými v § 143
odst. 1 písm. a) ObčZ)
b) závazky, které některému z manželů
nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství (s výjimkami
uvedenými v § 143 odst. 1 písm. b) ObčZ;
k
problematice závazků, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům
manželů a jež převzal jeden z maželů bez souhlasu druhého, viz např. rozhodnutí
Nejvyššího soudu sp.zn. 29 0do 492/2004, z nějž plyne, že pro určení, zda jde o
takovéto závazky, není podstaná výše jejich nesplaceného zůstatku, nýbrž to, o
jak vysoké závazky šlo v době kdy vznikly, tj. kdy jimi pozdější úpadce-dlužník
společné jmění manželů zatížil.
Při
vymezení rozsahu společného jmění manželů, jež nutno v konkursu vypořádat, je třeba
vyjít z účinků prohlášení konkursu popsaných v předchozí části 7/3.9 (zejm. viz
úpravu § 269 IZ o neplatnosti předchozích smluv mezi manžely) i z tam zmíněných
účinků, jež se pojí již se zahájením insolvenčního řízení.
Dokud
nedojde k vypořádání společného jmění manželů, do majetkové
podstaty náleží všechen majetek náležející do dlužníkova společného jmění manželů,
který dlužník vlastnil v době uvedené v _§ 205 odst. 1 a 2 IZ a který od této
doby do vypořádání nabyl (viz § 205 odst. 3 IZ a část 7/3.9). Po vypořádání společného jmění manželů v
konkursu insolvenční správce vyjme ze soupisu majetkové podstaty majetek, který podle tohoto vypořádání připadl do výlučného
vlastnictví dlužníkova manžela. K problematice nakládání s majetkem náležejícím
do společného jmění manželů, jež v insolvenčním řízení dosud nebylo vypořádáno,
viz závěr předchozí části 7/3.9).
K
vypořádání legitimován insolvenční správce
Jestliže
je třeba vypořádání společného jmění dlužníka a jeho manžela v konkursu provést
(k tomu viz výklad v předchozí část 7/3.9) je k němu dle § 270 IZ po prohlášení konkursu oprávněn namísto dlužníka insolvenční správce.
Dohody o vypořádání společného jmění manželů uzavřené dlužníkem po prohlášení
konkursu jsou proto absolutně neplatné.
Způsoby
vypořádání SJM v konkursu
Vypořádání společného jmění dlužníka a jeho manžela (popř. bývalého manžela) provede (vyjma případu uvedeného v § 274 IZ, kdy se vypořádání neprovádí - viz předchozí část 7/3.9) insolvenční
správce buď
a) v soudním řízení o vypořádání společného
jmění manželů, anebo
b) dohodou o vypořádání společného jmění
manželů, kterou uzavře s manželem dlužníka.
Vypořádání
SJM v soudním řízení
Vypořádání
společného jmění dlužníka a jeho manžela v soudním řízení provede
insolvenční správce buď
- v
řízení, které již v této věci před prohlášením konkursu probíhalo (u
příslušného okresního či obvodního soudu) - dle § 266 odst. 1 písm. e) IZ se toto řízení prohlášením konkursu nepřerušuje (viz část
7/3.8.2) a insolvenční správce se v něm stává prohlášením konkursu jeho účastníkem
namísto dlužníka (jde o zákonnou výjimku z § 266 odst. 2 IZ, podle nějž v nepřerušených
řízeních zůstává jejich účastníkem nadále dlužník); trvají-li účinky rozhodnutí
o úpadku, nelze toto řízení skončit soudním smírem ( § 273 odst. 1 IZ),
anebo
- v
řízení o vypořádání společného jmění manželů zahájeném po
prohlášení konkursu k návrhu insolvenčního správce, které je vedeno dle § 159 odst. 1 písm. c) IZ jako incidenční spor u insolvenčního soudu ( § 270 odst. 1 IZ), pro nějž platí zásada koncentrace řízení dle § 118b odst.
1 OSŘ; dlužník se může tohoto řízení účastnit jako vedlejší účastník na straně
insolvenčního správce ( § 16 odst. 3 IZ); ani tento incidenční spor nelze ve smyslu § 273 odst. 1 IZ skončit soudním smírem ( § 162 odst. 2 IZ se nepoužije).
Jak
plyne z připojeného judikátu, zákon nevylučuje, aby manžel dlužníka sám
podal žalobu na vypořádání SJM, a to pokud se domnívá, že tak měl učinit
insolvenční správce, tj. pokud nesdílí jeho názor, že ve smyslu § 274 IZ zde není vypořádání SJM zapotřebí. Tento svůj názor nemůže úspěšně
prosazovat cestou žaloby na vyloučení majetku ze SJM (jeho části)
z majetkové podstaty
Judikát
Rozsudek
Vrchního soudu v Praze č.j. 57 ICm 419/2010, 103 VSPH 39/2011-58 (KSLB 57
INS 5513/2010) ze dne 22.6.2011 (citace z odůvodnění):
„Prohlášením konkursu na
majetek dlužníka zaniklo podle § 268 odst. 1 IZ SJM dlužníka a žalobkyně; zaniklé SJM je třeba ve smyslu druhého
odstavce tohoto ustanovení vypořádat. Oprávnění uzavřít dohodu o vypořádání
společného jmění manželů nebo navrhnout jeho vypořádání u soudu přešlo podle § 270 odst. 1 IZ na insolvenčního správce. Nelze-li provést vypořádání společného jmění
manželů proto, že závazky dlužníka, které z něj mohou být uspokojeny, jsou vyšší
než majetek, který náleží do společného jmění manželů, zahrne se podle § 274 IZ celý majetek náležející do společného jmění manželů do majetkové podstaty.
Z ustanovení § 205 odst. 3 IZ plyne, že majetek, který je ve společném jmění dlužníka a jeho
manžela, patří do majetkové podstaty celý a i dlužníkův manžel musí respektovat
právní režim majetkové podstaty. K ochraně práv manžela dlužníka, jehož
výlučný majetek byl podroben právnímu režimu majetkové podstaty, slouží obecně
vzato vylučovací žaloba. Ta však není právním institutem, jehož prostřednictvím
by dlužníkův manžel mohl prosazovat odlišnou představu o tom, zda byly splněny
podmínky pro postup podle § 274 IZ a zda byl insolvenční správce povinen u soudu podat návrh na vypořádání
zniklého SJM. Jestliže manžel dlužníka
má zato, že insolvenční správce vyhodnotil nesprávně rozsah závazků dlužníka (včetně
posouzení zda jde o výlučné závazky dlužníka anebo o závazky společné dlužníku
a jeho manželu) v poměru k hodnotě SJM, a v důsledku toho
zahrnul do majetkové podstaty celý majetek v SJM, pak je manžel dlužníka
oprávněn podat sám u soudu žalobu na vypořádání zaniklého SJM.“
Vypořádání
SJM dohodou
Dohoda
o vypořádání společného jmění manželů uzavřená insolvenčním
správcem je účinná, jakmile ji schválí insolvenční soud ( § 271 odst.
1 IZ). Insolvenční soud ji schválí, pokud není v rozporu s právními předpisy (tj. není v rozporu s kogentní normou, např. ohledně…
