Vypořádání společného jmění manželů v konkursu

7.3.9.1

Vypořádání společného jmění manželů v konkursu

Mgr. Ivana Mlejnková

Jak je vysvětleno v části Účinky prohlášení konkursu na společné jmění manželů., po prohlášení konkursu se provede vypořádání SJM dlužníka v případech uvedených v § 268 odst. 2 IZ, totiž pokud

a) ještě před prohlášením konkursu

• zaniklo, anebo

• bylo zúženo smlouvou či rozhodnutím soudu,

a do prohlášení konkursu nebylo vypořádáno.

b) zaniklo (až) v důsledku prohlášení konkursu (§ 268 odst. 1 IZ).

V téže části je také vysvětleno, že podle speciální úpravy obsažené v § 274 IZzásadně (nikoli bezvýjimečně) není třeba provést vypořádání SJM, třebaže je zaniklé nebo zúžené dřívější smlouvou či rozhodnutím soudu, v případě předluženého SJM, kdy do něj spadající (společné nebo individuální) závazky manželů převyšují hodnotu majetku, který náleží do jejich SJM, z něhož mohou být tyto závazky uspokojovány; tehdy všechen majetek náležící do SJM bude insolvenčním správcem sepsán a zpeněžen jako součást majetkové podstaty dlužníka a výtěžek použit k uspokojení jeho věřitelů. Bez vypořádání předluženého SJM se nicméně nelze vesměs obejít za situace, kdy oba manželé jako dlužníci procházejí insolvenčním řízením, v němž je jejich úpadek řešen konkursem.

V odkazované části je dále vyloženo, že ve smyslu § 205 odst. 3 věty druhé IZ do majetkové podstaty náleží - insolvenční správce je povinen sepsat) - všechen majetek spadající do dlužníkova SJM, který do něj patřil k okamžiku uvedenému v § 205 odst. 1 a 2 IZ a který do něj dlužník od této doby nabyl. Tento majetek insolvenční správce zapíše do soupisu majetkové podstaty dlužníka (postupem dle § 217 a násl. IZ) a vyznačí (co důvod soupisu), že se jedná o majetek náležející do SJM, a to s poznámkou, že dosud nebyl vypořádán, anebo že podle § 274 IZ nebude vypořádán z důvodu předlužení SJM.

Dojde-li k vypořádání SJM, insolvenční správce jeho výsledek promítne do (upraveného) soupisu, tj. zaznamená jej u majetku ze SJM, který byl vypořádáním přikázán do výlučného vlastnictví dlužníka, a vyřadí (vyloučí) ze soupisu majetek, který podle tohoto vypořádání připadl do výlučného vlastnictví dlužníkova manžela (u nějž tak důvod jeho soupisu odpadnul). Taktéž do soupisu zapíše případnou pohledávku dlužníka vůči jeho manželu z titulu vyrovnání jeho podílu, která by mu byla provedeným vypořádáním SJM založena (takový výsledek vypořádání ale není pravděpodobný, žádoucí).

V části Účinky prohlášení konkursu na společné jmění manželů je také vysvětleno, že v případě SJM zaniklého nebo zúženého před prohlášením konkursu ad a) má prohlášení konkursu i ten účinek, že u zákonné tříleté lhůty stanovené k vypořádání SJM podle zvláštního právního předpisu, s jejímž marným uplynutím je spojena nevyvratitelná právní domněnka (fikce) vypořádání SJM (od 1. 1. 2014 podle § 741 NOZ, dříve podle § 150 odst. 4 ObčZ),

- dochází k jejímu stavení, jestliže tato lhůta má skončit nejpozději 6 měsíců od prohlášení konkursu (§ 268 odst. 3 IZ),

- dochází k jejímu faktickému prodloužení o 6 měsíců od prohlášení konkursu (v této dodatečné lhůtě je možno uzavřít dohodu o vypořádání SJM nebo podat návrh na jeho vypořádání rozhodnutím soudu), pokud tato lhůta uplynula v době od okamžiku účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení do prohlášení konkursu, aniž byla dohoda o vypořádání SJM uzavřena (§ 269 odst. 2 IZ).

Jestliže vypořádání SJM dlužníka a jeho manžela je třeba v konkursu provést, po prohlášení konkursu je k tomuto vypořádání dle § 270 odst. 1 IZoprávněn namísto dlužníka insolvenční správce. Dohody o vypořádání SJM uzavřené dlužníkem po prohlášení konkursu jsou proto absolutně neplatné.

Pravidla vypořádání SJM v konkursu jsou popsána v závěru této části.

K problematice nakládání se sepsaným majetkem náležejícím do SJM, jež v insolvenčním řízení dosud nebylo vypořádáno, viz závěr části Účinky prohlášení konkursu na společné jmění manželů..

Vypořádání SJM dlužníka a jeho manžela (popř. bývalého manžela) – je-li tohoto vypořádání zapotřebí - provede insolvenční správce

1. dohodou o vypořádání SJM, kterou uzavře s manželem dlužníka, anebo
2. v příslušném soudním řízení o vypořádání SJM, tedy rozhodnutím soudu.

Dohoda o vypořádání SJM uzavřená insolvenčním správcem je účinná, jakmile ji schválí insolvenční soud (§ 271 odst. 1 IZ). Insolvenční soud ji schválí, pokud není v rozporu s právními předpisy (tj. není v rozporu s kogentní normou, např. ohledně držení zbraní apod.) a souhlasí s ní věřitelský výbor. Proti tomuto schvalujícímu rozhodnutí není přípustné odvolání (§ 272 IZ, ve znění účinném od 1.6.2019).

Insolvenčním soudem schválená dohoda o vypořádání SJM má dle § 271 odst. 3 IZúčinky pravomocného rozsudku (§ 159 OSŘ) – pro její zrušení platí obdobně ustanovení OSŘ o zrušení usnesení o schválení smíru (§ 99 odst. 3 OSŘ).

K důvodům neschválení dohody o vypořádání SJM uzavřené insolvenčním správcem viz připojený judikát. Proti rozhodnutí, jímž insolvenční soud dohodu o vypořádání společného jmění manželů neschválí, mohou podat odvolání jen účastníci dohody (§ 272 IZ ve znění účinném od 1.6.2019).

K tématu viz např. závěry usnesení sp. zn. KSPH 55 INS 4779P/2008, 2 VSPH 175/2011-B ze dne 13. 6. 2011, jímž Vrchní soud v Praze zrušil usnesení o neschválení dohody o vypořádání SJM uzavřené insolvenčním správcem (citace z odůvodnění):

"Z toho, co bylo popsáno výše, je zřejmé, že insolvenční soud neschválil dohodu o vypořádání společného jmění, již uzavřel správce s odvolatelkou, nikoli proto, že by s ní nesouhlasil věřitelský výbor (resp. tento zákonný důvod neschválení dohody v odůvodnění napadeného usnesení nezmínil), ale proto, že dospěl k závěru, že dohoda je v rozporu s právními předpisy, konkrétně s ust. § 274 IZ. Podle názoru odvolacího soudu byl by jeho závěr, že celý majetek náležející do společného jmění manželů by měl být zahrnut do majetkové podstaty a že odlišná dohoda o jeho vypořádání nepřichází v úvahu, správný toliko v tom případě, že závazky dlužníka náležejí do společného jmění manželů. Podle ust. § 143 odst. 1 písm. b) ObčZ však společné jmění manželů netvoří mimo jiné závazky, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého. V daném případě však není z napadeného rozhodnutí zřejmé, z čeho insolvenční soud dovodil, že dlužník převzal závazky CARTEC MB, s. r. o. (resp. zaručil se za ně či k nim přistoupil), jejichž rozsah (při porovnání hodnoty majetku oproti výši těchto závazků) zjevně přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, se souhlasem odvolatelky. Takové zjištění totiž skutečně – jak tvrdila odvolatelka – nemá oporu ve spise, přičemž se odvolací soud nemůže ztotožnit s názorem insolvenčního soudu, jenž tento souhlas dovozoval z toho, že "účast dlužníka v obchodní společnosti vyžaduje souhlas manžela s použitím prostředků ve společném jmění manželů pro podnikání". Tuto úvahu by bylo možné akceptovat, pokud by dlužník vykonával podnikatelskou činnost jako fyzická osoba nebo by podnikal prostřednictvím veřejné obchodní společnosti jako její společník, popř. jako komplementář komanditní společnosti. V případě společnosti s ručením omezeným však nelze souhlas manžela dlužníka vyložit jinak, než že určitý majetek ze společného jmění použije jako vklad do společnosti s eventuálním, relativně omezeným rizikem ručení za závazky společnosti podle ust. § 106 odst. 2 ObchZ."

Vypořádání SJM dlužníka a jeho manžela v soudním řízení provede insolvenční správce

• v již probíhajícím řízení (sporu) o vypořádán společného jmění manželů, které bylo v této věci zahájeno před prohlášením konkursu (u příslušného okresního či obvodního soudu) – dle § 266 odst. 1 písm. c) IZ se toto řízení ani prohlášením konkursu nepřerušuje (viz část Nepřerušená řízení) a podle § 273 odst. 1 IZ se v něm insolvenční správce prohlášením konkursu stává jeho účastníkem namísto dlužníka (jde o zákonnou výjimku z § 266 odst. 2 IZ, podle něhož v nepřerušených řízeních zůstává jejich účastníkem nadále dlužník); trvají-li účinky rozhodnutí o úpadku, nelze toto řízení skončit soudním smírem (tj. § 162 odst. 2 IZ se nepoužije), anebo

• v řízení (sporu) o vypořádání společného jmění manželů, které insolvenční správce po prohlášení konkursu sám zahájil; takové řízení je dle § 159 odst. 1 písm. c) IZ vedeno jako incidenční spor u insolvenčního soudu (část Obecná charakteristika incidenčních sporů); dlužník se může tohoto řízení účastnit jako vedlejší účastník na straně insolvenčního správce (§ 16 odst. 3 IZ); ani tento incidenční spor nelze ve smyslu § 273 odst. 1 IZ skončit soudním smírem.

Zákon nevylučuje, aby po prohlášení konkursu manžel sám dlužníka podal žalobu na vypořádání SJM (pokud tak /zatím/ neučinil insolvenční správce).

Typicky tak může dlužníkův manžel učinit, pokud nesdílí názor insolvenčního správce, že nevypořádané SJM (zaniklé nebo smlouvou či rozhodnutím soudu zúžené) je předlužené a že proto ve smyslu § 274 IZnení zapotřebí jeho vypořádání. V rámci jím zahájeného řízení o vypořádání SJM pak bude jako předběžná otázka nejprve posouzeno, zda SJM je či není předluženo a zda tedy návrh na jeho vypořádání je podán důvodně. Svůj nesouhlas se stanoviskem správce, že SJM je předlužené a proto nepřikročí k jeho vypořádání, nemůže manžel dlužníka úspěšně prosazovat cestou žaloby na…