dnes je 3.7.2022

Input:

Zákaz nabývání majetku z majetkové podstaty

12.11.2013, Zdroj: Verlag Dashöfer

15.6.5.2
Zákaz nabývání majetku z majetkové podstaty

Zákaz nabývání majetku z majetkové podstaty

 

V § 295 IZ je obsažena úprava zákazu nabývání majetku z majetkové podstaty, jež je oproti předchozí (nedostatečné) úpravě provedené v § 67b ZKV výrazně rozšířena a precizována.

 

Rozsah zákazu nabývání majetku

Sankcí neplatnosti jsou dle § 295 odst. 1 a 2 IZ stiženy právní úkony, jimiž by při jakémkoli způsobu zpeněžení majetku z podstaty (tj. při prodeji mimo dražbu, včetně prodeje podniku dlužníka jedinou smlouvou či úplatného postoupení jeho pohledávek, anebo ve veřejné dražbě či při zpeněžení ve vykonávacím řízení) nabývaly k tomuto majetku vlastnictví následující osoby:

a) dlužník,

b) osoby dlužníkovi blízké (dle § 116 ObčZ je osobou blízkou příbuzný v řadě přímé sourozenec, manžel, partner; jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, jestliže by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní),

c) osoby, které s dlužníkem tvoří koncern (dle § 66a odst. 7 ObchZ jestliže jsou jedna nebo více osob podrobeny jednotnému řízení jinou osobou, tvoří tyto osoby s řídící osobou koncern nebo holding a jejich podniky včetně podniku řídící osoby jsou koncernovými podniky; není li prokázán opak, má se za to, že ovládající osoba a osoby jí ovládané tvoří koncern; jednotnému řízení lze podrobit osoby i ovládací smlouvou),

d) vedoucí zaměstnanci dlužníka, podle § 33 odst. 3 a 73 odst. 3 zákoníku práce (zákona č. 262/2006 Sb.) a osoby jim blízké,

e) osoby, které vykonávaly v posledních 3 letech před zahájením insolvenčního řízení nebo po jeho zahájení rozhodující vliv na provoz dlužníkova podniku nebo podstatnou měrou ovlivňovaly jeho jinou majetkovou činnost,

f) společníci dlužníka, je-li jím jiná obchodní společnost než akciová,

g) akcionáři dlužníka, kterým je akciová společnost, pokud jim patří akcie odpovídající více než desetině základního kapitálu,

h) prokuristé dlužníka,

i) členové a náhradníci věřitelského výboru, kterým schůze věřitelů neudělila souhlas s nabytím majetku z majetkové podstaty.

Neplatné jsou i právní úkony, jimiž by byl (v konkursu zpeněžený) majetek převáděn následně na shora uvedené osoby v období do tří let od skončení konkursu.

 

Povolení výjimky ze zákazu nabývání majetku

Na návrh osoby, jíž se shora uvedený zákaz týká, může insolvenční soud v odůvodněných případech povolit výjimku ze zákazu nabývání majetku z majetkové podstaty ( § 295 odst. 3 IZ), a to

1) již při zpeněžování majetku z podstaty insolvenčním správcem (v rámci konkursu), to však jen

a) nejde-li o osoby uvedené shora ad i) - členy a náhradníky věřitelského výboru -, neboť těm může souhlas s nabytím majetku z majetkové podstaty udělit jen schůze věřitelů - a

b) po předchozím vyjádření věřitelského výboru (zákon nepředepisuje jako podmínku povolení výjimky jeho souhlas, a proto je stanovisko věřitelského výboru >>pouze<< jedním z podkladů, z nichž při rozhodnutí o návrhu na povolení výjimky insolvenční soud vychází);

2) po skončení konkursu, má-li k nabytí majetku dojít v následujícím tříletém období - v takovém případě již lze povolit výjimku i členům a náhradníkům věřitelského výboru, neboť jde o další převod majetku uskutečňovaný až po skončení konkursu, takže nepřipadá v úvahu udělení souhlasu s tímto převodem schůzí věřitelů, a rovněž odpadá i vyjádření věřitelského výboru, jehož funkce skončením konkursu zanikla.

 

Judikáty

V usnesení sp. zn. MSPH 88 INS 6060/2012, 1 VSPH 579/2013-B ze dne 27. 5. 2013 Vrchní soud v Praze dovodil že pokud insolvenční soud nepovolí výjimku dle § 295 odst. 3 IZ, je neplatným i takový úkon, jímž nabyla spoluvlastnického podílu z majetkové podstaty osoba uvedená v § 295 odst. 1, 2 IZ, byť jí svědčí zákonné předkupní právo (např. podle § 140 ObčZ). Učinil tak s následujícím odůvodněním (citace):

„Odvolací soud je především toho názoru, že jednoznačný text § 295 IZ (obzvláště poslední věta prvého odstavce sankcionující rozporné úkony absolutní neplatností) spoluvlastníkům vyjmenovaným v jeho prvých dvou odstavcích nedává při zpeněžování podílů v režimu insolvenčního řízení jinou cestu k jejich nabytí než způsobem předvídaným ve třetím odstavci tohoto ustanovení. Jinak řečeno, nepovolil-li soud výjimku dle § 295 odst. 3 IZ, je neplatným i takový úkon, jímž nabyla spoluvlastnického podílu z majetkové podstaty osoba uvedená v § 295 odst. 1, 2 IZ, byť jí svědčí zákonné předkupní právo (např. podle § 140 občanského zákoníku).

Smyslem omezení osob uvedených v prvých dvou odstavcích § 295 stran nabývání majetku z majetkové podstaty je především zamezit takovým spekulacím s majetkem, jejichž výsledkem by bylo jen to, že se těmto osobám podaří v relativně krátké době pro sebe (či skrytě pro dlužníka samého) ke škodě věřitelů

Nahrávám...
Nahrávám...