Základní
účinky prohlášení konkursu
Dlužníkova
právní způsobilost
Předně
nutno konstatovat, že i po prohlášení konkursu je dlužník nadále nazýván dlužníkem,
nikoli úpadcem, když zákonodárce vycházel z toho, že označení “úpadce„ spojené
s prohlášením konkursu předchozí právní úpravou nemělo vliv na jeho postavení a
způsobilost a mělo přitom jistý dehonestující charakter. Ustanovení § 245 odst. 3 IZ výslovně stanoví, že prohlášení konkursu nemá vliv na dlužníkovu způsobilost
k právním úkonům (na jeho způsobilost vlastními právními úkony nabývat práv
a brát na sebe povinnosti - § 8 ObčZ) ani na jeho procesní způsobilost (na jeho způsobilost být účastníkem řízení
- § 19 OSŘ).
Dlužník je však ve svojí právní sféře, zejm. v oprávnění nakládat s majetkem
podstaty a činit právní úkony s tím související, stižen omezeními, jež
vyplývají právě ze stanovených účinků prohlášení konkursu, přičemž insolvenční
zákon řadu takových omezení spojuje již se zahájením insolvenčního řízení či s
rozhodnutím o úpadku.
Ukončení
nucené správy a přerušení likvidace dlužníka
Podle § 245 odst. 2 IZ prohlášením konkursu
a) likvidace
dlužníka - právnické osoby se přerušuje (k účinku přerušení
likvidace dlužníka nutno podotknout, že i zákon o konkursu a vyrovnání s prohlášením
konkursu tento účinek pojil, na rozdíl od něj však k omezení působnosti
likvidátora dlužníka v rozsahu, v jakém nepřešla na insolvenčního správce,
dochází v insolvenčním řízení již od podání insolvenčního návrhu dlužníkem
anebo od rozhodnutí o úpadku, bylo-li insolvenční řízení zahájeno k návrhu
věřitele - viz § 70 odst. 1 a 2 IZ a část 3/5);
b) končí
dlužníkova nucená správa ( § 70 odst. 1 a 3 IZ o likvidátorovi dlužníka platí obdobně i pro nuceného správce);
c) zaniká
dříve nařízené předběžné opatření, ledaže insolvenční soud rozhodne jinak (viz
část 4/3.1.2); stejně tak insolvenční soud může po prohlášení konkursu
nařídit předběžné opatření nebo svoje předběžné opatření podle potřeby - i bez
návrhu - změnit.
Provoz
dlužníkova podniku
Insolvenční
zákon zachovává možnost, aby v rámci konkursu pokračoval provoz dlužníkova
podniku (srovnej § 18a odst. 1 ZKV). Ustanovení § 261 odst. 1 IZ stanoví, že prohlášením konkursu nekončí provoz dlužníkova podniku,
nestanoví-li zvláštní právní předpis (takovou odchylnou úpravu obsahuje například § 7b odst. 1 písm.
e) a f) zák. č. 85/1996 Sb., o advokacii). Tato úprava souvisí s možností
prodeje dlužníkova podniku jednou smlouvou upravenou v § 290 odst. 1 a 2 IZ. Podle § 261 odst. 2 IZ provoz dlužníkova podniku skončí
a) prodejem
podniku jedinou smlouvou v rámci zpeněžení majetkové podstaty, nebo
b) rozhodnutím
insolvenčního soudu
- rozhodnutí insolvenčního soudu o ukončení
provozu dlužníkova podniku může být vydáno jen na návrh insolvenčního správce a
po vyjádření věřitelského výboru (pokud již byl zvolen nebo soudem jmenován),
jež soud při svém rozhodování zváží. Toto rozhodnutí je třeba doručit zvlášť
insolvenčnímu správci, dlužníku a věřitelskému výboru a současně je zveřejnit
vyhláškou - vyvěšením usnesení na úřední desce soudu s jeho současným zveřejněním
v insolvenčním rejstříku ( § 71 odst. 3 IZ); odvolání proti tomuto rozhodnutí však není přípustné.
Ustanovení
o ukončení provozu podniku dlužníka prodejem jeho podniku jednou smlouvou samozřejmě
neznamená, že by podnik nemohl provozovat jeho nabyvatel. Uvedená úprava § 261 odst. 2 IZ souvisí s úpravou § 8 odst. 1 písm. a) a b) živnostenského zákona, která
právě se zde stanovenými způsoby ukončení provozu podniku úpadce spojuje překážku
provozování živnosti dlužníkem, na jehož majetek byl prohlášen konkurs.
Přechod
dispozičních oprávnění na insolvenčního správce
Základním
účinkem konkursu zůstává [obdobně jako dle § 14 odst. 1 písm.
a) ZKV] prakticky úplný přechod dispozičních oprávnění ohledně
majetkové podstaty na insolvenčního správce. Je formulován v § 246 odst. 1 IZ, který - v souladu s § 229 odst. 1 IZ - stanoví, že prohlášením konkursu přechází na insolvenčního správce:
a) oprávnění
nakládat s majetkovou podstatou,
b) výkon
práv a plnění…
