Základní účinky prohlášení konkursu

7.3.1

Základní účinky prohlášení konkursu

Mgr. Ivana Mlejnková

Předně nutno konstatovat, že i po prohlášení konkursu je dlužník nadále nazýván dlužníkem, nikoli úpadcem, když zákonodárce vycházel z toho, že označení "úpadce" spojené s prohlášením konkursu předchozí právní úpravou (ZKV) nemělo vliv na jeho postavení a způsobilost a mělo přitom jistý dehonestující charakter. Ustanovení § 245 odst. 3 IZ výslovně stanoví, že prohlášení konkursu nemá vliv

• - na dlužníkovu způsobilost k právním úkonům (jde o pojem § 8 předchozího ObčZ, jemuž od 1.1.2014 odpovídá pojem svéprávnost zakotvený v § 15 odst. 2 NOZ, a který znamená způsobilost vlastním jednáním nabývat pro sebe práva a zavazovat se k povinnostem – právně jednat), ani
• - na jeho procesní způsobilost (na jeho způsobilost být účastníkem řízení – § 19 OSŘ).

Dlužník je však ve svojí právní sféře, zejména v oprávnění nakládat s majetkem podstaty a činit s tím související právní úkony (právně jednat), stižen omezeními, která vyplývají právě ze stanovených účinků prohlášení konkursu, přičemž IZ řadu takových omezení spojuje již se zahájením insolvenčního řízení či s rozhodnutím o úpadku.

Podle § 245 odst. 2 IZ prohlášením konkursu

1. likvidace dlužníka – právnické osoby se přerušuje (ovšem k omezení působnosti likvidátora dlužníka v rozsahu, v jakém nepřešla na insolvenčního správce, dochází v insolvenčním řízení již od podání insolvenčního návrhu dlužníkem anebo od rozhodnutí o úpadku, bylo-li insolvenční řízení zahájeno k návrhu věřitele – viz § 70 odst. 1 a 2 IZ a část Likvidátor dlužníka);
2. končí dlužníkova nucená správa (§ 70 odst. 1 a 3 IZ o likvidátorovi dlužníka platí obdobně i pro nuceného správce);
3. zaniká dříve nařízené předběžné opatření, ledaže insolvenční soud rozhodne jinak (viz část Předběžná opatření); stejně tak insolvenční soud může po prohlášení konkursu nařídit předběžné opatření nebo svoje předběžné opatření podle potřeby – i bez návrhu - změnit.

Insolvenční zákon zachovává možnost, aby v rámci konkursu pokračoval provoz dlužníkova podniku. Podle § 261 odst. 1 IZprohlášením konkursu nekončí provoz dlužníkova podniku, nestanoví-li zvláštní právní předpis (takovou odchylnou úpravu obsahuje například § 8b odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii). Tato úprava souvisí s možností prodeje dlužníkova podniku jednou smlouvou upravenou v § 290 odst. 1 a 2 IZ (viz část Prodej dlužníkova podniku jedinou smlouvou ).

Podle § 261 odst. 2 IZprovoz dlužníkova podniku skončí

1. prodejem podniku jedinou smlouvou v rámci zpeněžení majetkové podstaty, nebo
2. rozhodnutím insolvenčního soudu

Rozhodnutí insolvenčního soudu o ukončení provozu dlužníkova podniku může být vydáno jen na návrh insolvenčního správce a po vyjádření věřitelského výboru (pokud již byl zvolen nebo soudem jmenován), jež soud při svém rozhodování zváží. Odvolání proti tomuto rozhodnutí však není přípustné.

Tato úprava souvisí s ustanovením § 8 odst. 1 písm. b) zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, která právě se zde stanovenými způsoby ukončení provozu podniku úpadce spojuje překážku provozování živnosti dlužníkem, na jehož majetek byl prohlášen konkurs. Rozhodnutí o ukončení provozu podniku dlužníka prodejem jeho podniku jednou smlouvou tak samozřejmě neznamená, že by podnik nemohl provozovat jeho nabyvatel.

Základním účinkem konkursu je přechod dispozičních oprávnění ohledně majetkové podstaty na insolvenčního správce formulovaný v § 246 odst. 1 IZ. Ten – v souladu s § 229 odst. 1 IZ – stanoví, že prohlášením konkursu přechází na insolvenčního správce:

1. oprávnění nakládat s majetkovou podstatou,
2. výkon práv a plnění povinností, které příslušejí dlužníkovi, pokud souvisejí s majetkovou podstatou – k tomu zákon příkladmo vypočítává další činnosti, které insolvenční správce vykonává, i když některé z nich majetkové dispozice nepředstavují, s tím, že insolvenční správce vykonává zejména
   • - akcionářská práva spojená s akciemi zahrnutými do majetkové podstaty,
   • - rozhoduje o obchodním tajemství a jiné mlčenlivosti,
   • - vystupuje vůči dlužníkovým zaměstnancům jako zaměstnavatel,
   • - zajišťuje provoz dlužníkova podniku, vedení účetnictví a plnění daňových povinností.

Jak vysvětleno viz Zákonné omezení dlužníka v nakládání s majetkovou podstatou a části Dispoziční oprávnění k majetkové podstatě v době do rozhodnutí o úpadku a po rozhodnutí o něm, jisté omezení dlužníkových dispozičních oprávnění s majetkovou podstatou či s majetkem, který do ní může náležet (omezení co do úkonů představujících podstatné změny ve skladbě, využití nebo určení tohoto majetku či jeho nikoli zanedbatelné zmenšení a možnost plnění peněžitých závazků vzniklých před zahájením insolvenčního řízení jen v rozsahu a za podmínek stanovených insolvenčním zákonem, s výjimkami zákonem stanovenými) spojuje…