NahoruZamítnutí návrhu pro nedostatek majetku
Insolvenční zákon zachoval institut
zamítnutí návrhu pro nedostatek majetku, jak byl upraven v § 12a odst. 5 ZKV, ovšem
možnost jeho použití výrazně omezil.
Kumulativní podmínky rozhodnutí
Podle § 144 odst. 1 IZ insolvenční
soud zamítne insolvenční návrh pro nedostatek majetku za předpokladu, že jsou
- současně - splněny tyto podmínky :
a) Dlužník
je obchodní společností
nebo (od 1. 11. 2012) družstvem a byl zrušen rozhodnutím soudu.
Tedy tohoto institutu nelze využít, jestliže dlužníkem bude jiná právnická
osoba nebo osoba fyzická. V těchto případech bude nutno rozhodnout o způsobu řešení
úpadku konkursem a následně pak po ověření majetkových poměrů insolvenčním
správcem bude konkurs zrušen pro nedostatek majetku podle § 308 odst. 1 písm. d) IZ.
b) Jménem
dlužníka podal návrh
likvidátor, který byl jmenován soudem ze seznamu insolvenčních správců podle § 71 odst. 7 ObchZ, a (od
1. 11. 2012) který v insolvenčním návrhu o vydání takového rozhodnutí
požádá. Na tomto místě je nutno upozornit, že soud je podle § 71 odst. 2 ObchZ oprávněn
jmenovat likvidátorem i bez jeho souhlasu některého ze společníků nebo
statutární orgán anebo člena statutárního orgánu. Nebude-li tedy soudem
ustanovený likvidátor osobou zapsanou v seznamu insolvenčních správců, nebude
možno jím podaný insolvenční návrh pro nedostatek majetku zamítnout.
c) Likvidátor dlužníka předloží
insolvenčnímu soudu zprávu o tom, že prověřil možnost uplatnit v
insolvenčním řízení neplatnost nebo neúčinnost právních úkonů dlužníka (blíže
viz část 6/3), tedy že prověřil, zda tu není majetek ve vlastnictví třetích
osob, který by se mohl po úspěšném dovolání se neúčinnosti stát součástí
majetkové podstaty.
d) Ze
seznamu majetku dlužníka a ze šetření insolvenčního soudu vyplývá, že majetek dlužníka nebude postačovat k
úhradě nákladů insolvenčního řízení. Přitom je nutno uvážit alespoň
minimální vyhláškou stanovenou odměnu insolvenčního správce a jeho hotové
výdaje.
e) Věřitelé
dlužníka byli vyhláškou vyzváni ke sdělení údajů o majetku dlužníka a údajů o právních úkonech dlužníka,
u kterých by bylo možno uplatnit neplatnost nebo neúčinnost, a žádný
majetek ani úkony dlužníka zjištěny nebyly.
K uvedenému viz usnesení Nejvyššího
soudu sp. zn. 29 NSČR 48/2011-A-33 (KSOS 33 INS 14163/2010) ze dne 31. 5. 2012,
jehož závěry lze shrnout následovně:
I. Likvidátor, jenž podá
insolvenčnímu soudu zprávu dle § 144 odst. 1 písm. c)
IZ a neuhradí zálohu na náklady insolvenčního řízení ( § 144 odst. 2 IZ), tak
činí s vědomím, že insolvenční návrh může být zamítnut pro nedostatek majetku.
Likvidátor nese (i vůči věřitelům dlužníka) plnou odpovědnost za správnost údajů
obsažených ve zprávě dle § 144 odst. 1 písm. c/
IZ a v seznamech předložených dle § 104 odst. 1 IZ. Úkolem
insolvenčního soudu za této situace není z úřední činnosti posuzovat (šetřit),
zda likvidátor přistoupil k vyhotovení zprávy „jen formálně“, jaké měl k
dispozici doklady (zda a v jakém rozsahu prověřil účetnictví dlužníka) a zda
vycházel z dalších informací poskytnutých mu statutárními orgány dlužníka. K
iniciaci možného šetření nesouladu mezi údaji obsaženými ve zprávě dle § 144 odst. 1 písm. c)
IZ a údaji o majetku dlužníka uvedenému v seznamu dle § 104 odst. 1 písm. a/ IZ
slouží (neplyne-li pochybnost o správnosti uvedených údajů z dosavadního obsahu
spisu) postupy předepsané úpravou obsaženou v ustanovení § 144 odst. 1 písm. d)
a e/ IZ.
II. Vyplývá-li…
