Zamítnutí reorganizačního plánu
Podmínky zamítnutí reorganizačního plánu
Není-li splněna některá z podmínek pro
schválení reorganizačního plánu stanovená v § 348 ve spojení s § 349 IZ (podrobněji viz části 8/6.7, 8/6.7.1 ), insolvenční
soud podle § 351 IZ reorganizační
plán zamítne.
Legitimaci k podání odvolání proti rozhodnutí
o zamítnutí reorganizačního plánu má dlužník, předkladatel reorganizačního
plánu a věřitelé, kteří hlasovali pro jeho přijetí.
Znovupředložení reorganizačního plánu
Osoba, jejíž reorganizační plán byl
zamítnut, je oprávněna znovu
předložit reorganizační plán, pokud jí dosud neuplynula lhůta k jeho předložení dle § 339 IZ (viz část 8/6.2).
V praxi půjde zpravidla o případ, kdy předkladatel předložil původní reorganizační
plán, který byl zamítnut, v dostatečném předstihu před uplynutím 120denní lhůty,
případně insolvenčním soudem prodloužené lhůty. Insolvenční soud může dokonce v rozhodnutí o zamítnutí reorganizačního plánu prodloužit lhůtu
k předložení nového reorganizačního plánu, která dosud neuběhla. Z
toho je zřejmé, že účelem tohoto ustanovení je umožnit předkladateli, aby se
pokusil prosadit nový reorganizační plán, upravený či změněný s ohledem na
námitky věřitelů, které vedly k nepřijetí zamítnutého reorganizačního plánu.
Judikát:
K důvodům zamítnutí reorganizačního plánu předloženého dlužníkem
se vyslovil Vrchní soud v Praze v usnesení ze dne 27. 1. 2010 sp.
zn. KSPH 37 INS 1460/2009, 2 VSPH 753/2009-B-126 (citace z odůvodnění):
„Platná právní
úprava umožňuje, aby úpadek dlužníka byl řešen jiným způsobem než konkursem a
to reorganizací (v případě podnikatele), oddlužením (v případě, že dlužník
podnikatelem není), popř. jiným zvláštním způsobem, jenž insolvenční zákon
stanoví pro určité subjekty nebo pro určité druhy případů. Zásady vymezené
v ust. § 5 IZ…
