17.3.5.1
Zkoumání podmínek řízení
JUDr. Jolana Maršíková
Pro insolvenční řízení je v § 7 IZ stanovena subsidiarita civilních procesních předpisů, a to tak, že nestanoví-li IZ jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami insolvenční řízení (jež jsou stanoveny v § 5 IZ– viz část 2.1.3), použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení OSŘ týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení ZŘS. Ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí – přiměřeně – jen pokud na ně IZ odkazuje.
Insolvenční řízení je řízením návrhovým, tedy lze je zahájit jen na základě návrhu – insolvenčního návrhu, jímž se dlužník nebo jeho věřitel (co insolvenční navrhovatel) domáhá zjištění dlužníkova úpadku dle § 3 odst. 1 až 4 IZ ve znění účinném od 1.1.2017 (viz novelu IZ provedenou zákonem č. 64/2017 Sb.); je-li insolvenčním navrhovatelem sám dlužník, může se insolvenčním návrhem dovolávat i svého hrozícího úpadku dle § 3 odst. 5 IZ. Insolvenční řízení se zahajuje dnem, kdy insolvenční návrh dojde věcně příslušnému soudu (§ 97 odst. 1 IZ, část >4.5.1.2), a to za předpokladu, že byl podán způsobem předepsaným v § 97 odst. 2 až 5 IZ (ve znění účinném od 1. 7. 2017), neboť jinak se k němu nepřihlíží (§ 97 odst. 6 IZ ve znění účinném od 1.7.2017) – podrobněji část >4.1.
Insolvenční soud, kterému byl…