Zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění

17.12.4.3

Zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění

JUDr. František Púry, Ph.D.

A) Zákonné znaky trestného činu

Trestný čin zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 254 odst. 1 TZ spáchá a trestem odnětí svobody až na 2 roky nebo trestem zákazu činnosti bude potrestán,

• kdo nevede účetní knihy, zápisy nebo jiné doklady sloužící k přehledu o stavu hospodaření a majetku nebo k jejich kontrole, ač je k tomu podle zákona povinen,

• kdo v takových účetních knihách, zápisech nebo jiných dokladech uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje, nebo

• kdo takové účetní knihy, zápisy nebo jiné doklady změní, zničí, poškodí, učiní neupotřebitelnými nebo zatají,

a ohrozí tak majetková práva jiného nebo včasné a řádné vyměření daně.

Trestný čin zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 254 odst. 2 TZ spáchá a trestem odnětí svobody až na 2 roky nebo trestem zákazu činnosti bude potrestán,

• kdo uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje v podkladech sloužících pro zápis do obchodního rejstříku, nadačního rejstříku, rejstříku obecně prospěšných společností nebo rejstříku společenství vlastníků jednotek anebo v takových podkladech zamlčí podstatné skutečnosti,

• kdo v podkladech sloužících pro vypracování znaleckého posudku, který se přikládá k návrhu na zápis do obchodního rejstříku, nadačního rejstříku, rejstříku obecně prospěšných společností nebo rejstříku společenství vlastníků jednotek uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo v takových podkladech zamlčí podstatné údaje, nebo

• kdo jiného ohrozí nebo omezí na právech tím, že bez zbytečného odkladu nepodá návrh na zápis zákonem stanoveného údaje do obchodního rejstříku, nadačního rejstříku, rejstříku obecně prospěšných společností nebo rejstříku společenství vlastníků jednotek nebo neuloží listinu do sbírky listin, ač je k tomu podle zákona nebo smlouvy povinen.

Přísnější trest v podobě odnětí svobody na 1 rok až 5 let hrozí podle § 254 odst. 3 TZ pachateli, který způsobí činem uvedeným v § 254 odst. 1 nebo 2 TZ na cizím majetku značnou škodu.

Ještě přísnějším trestem v podobě odnětí svobody na 2 roky až 8 let může být podle § 254 odst. 4 TZ pachatel potrestán, pokud způsobí činem uvedeným v § 254 odst. 1 nebo 2 TZ škodu velkého rozsahu.

B) Výklad zákonných znaků

Podstatou trestného činu zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 254 TZ je jednání pachatele, ať už ve formě konání nebo opomenutí (§ 112 TZ), kterým se negativně ovlivňuje vypovídací hodnota údajů v účetnictví nebo jiných dokladů anebo údajů zapisovaných do obchodního rejstříku, nadačního rejstříku, rejstříku obecně prospěšných společností nebo rejstříku společenství vlastníků jednotek. Pachatel tedy způsobí zkreslení obsahu těchto údajů nebo to, že takové údaje nejsou vůbec k dispozici.

Ustanovení § 254 TZ obsahuje dvě samostatné základní skutkové podstaty. První z nich podle § 254 odst. 1 TZ se týká účetních a jiných podobných dokladů, druhá z nich podle § 254 odst. 2 TZ sankcionuje jednání vůči obchodnímu rejstříku, nadačnímu rejstříku, rejstříku obecně prospěšných společností nebo rejstříku společenství vlastníků jednotek.

a) Zkreslování účetnictví

Jak již bylo uvedeno, jednání pachatele může mít formu konání (např. v případě pozměňování obsahu účetních dokladů, zařazování fiktivních dokladů do účetnictví) nebo opomenutí (např. v případě nezařazení některých dokladů do účetnictví nebo vůbec nevedení účetnictví). Jednání zde směřuje především proti těm dokladům, které tvoří součást účetnictví, jež jsou ze zákona povinni vést zejména podnikatelé a jiné účetní jednotky zejména podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, popřípadě i podle zvláštních zákonů (např. podle § 119 NOZ, resp. dříve podle § 39 a § 40 ObchZ, dále podle § 21 a násl. ZOB). Kromě účetních knih a účetních zápisů může jít o další účetní doklady, např. peněžní deník. Jinými než účetními doklady by mohly být např. evidence (záznamy) denních tržeb, evidence příjmů a evidence hmotného a nehmotného majetku, který lze odpisovat (vedené podle daňových zákonů), dále deník obchodníka s cennými papíry, informace a podklady předávané komerčními bankami bankovnímu dohledu České národní banky apod. Vždy jde o doklady sloužící k přehledu o stavu hospodaření a majetku nebo k jejich kontrole. Může jít (ale nemusí) o doklady, které jsou zároveň daňovými doklady např. ve smyslu § 26 a násl. ZDPH.

Důsledkem výše uvedeného jednání musí být ohrožení majetkových práv jiného, např. ohrožení práva na uspokojení pohledávky věřitele, který poskytl pachateli úvěr, práv akcionářů či jiných společníků obchodní společnosti, kteří se účastní na jejím podnikání svými vklady do základního kapitálu, apod. Dalším alternativním následkem je ohrožení včasného a řádného vyměření daně, přičemž se to může týkat jakéhokoli druhu daně. K vyměřování daní viz zejména ustanovení § 135 a násl. DŘ (resp. do 31. 12. 2010 ustanovení § 40 a násl. ZSDP).

Z tohoto hlediska jde v podstatě o přípravné jednání ke zkrácení daně, protože účetnictví je vedeno zejména pro daňové účely. Zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění se však může týkat i jiných oblastí, např. zdravotního pojištění, sociálního zabezpečení, zaměstnanosti apod.

Protože jde o ohrožovací delikt, není způsobení škody podmínkou trestnosti, ale postačí ohrožení v uvedeném smyslu. Tento následek se vztahuje na všechny tři výše uvedené alternativy jednání. Dojde-li ke skutečnému poškození majetkových práv jiného nebo ke zkrácení daně ve smyslu § 240 odst. 1 TZ, posoudí se jednání pachatele zpravidla jako jiný trestný čin, např. jako poškození věřitele podle § 222 TZ nebo jako zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 TZ.

Pachatelem trestného činu podle § 254 odst. 1 TZ může být jen ten, kdo je podle zákona povinen vést příslušné doklady sloužící k přehledu o stavu hospodaření a majetku nebo k jejich kontrole, popřípadě ten, kdo v nich činí nebo je povinen činit příslušné záznamy. Může jít o člena statutárního orgánu obchodní společnosti nebo družstva, který v rozporu se zákonem nezajistí řádné vedení účetnictví nebo do něj nezařadí všechny doklady anebo naopak do něj zařadí fiktivní účetní doklady, ale třeba i o jinou osobu pověřenou vedením účetnictví. Od 1. 12. 2016 může být pachatelem tohoto trestného činu i trestně odpovědná právnická osoba (viz…