Zkreslování údajů o stavu
hospodaření a jmění
A) Zákonné znaky
trestného činu
Trestný čin zkreslování
údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 254 odst. 1 TrZ spáchá a trestem odnětí svobody až na 2 roky nebo trestem
zákazu činnosti bude potrestán,
- kdo nevede účetní knihy, zápisy nebo jiné
doklady sloužící k přehledu o stavu hospodaření a majetku nebo k jejich
kontrole, ač je k tomu podle zákona povinen,
- kdo v takových účetních knihách, zápisech nebo
jiných dokladech uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje, nebo
- kdo takové účetní knihy, zápisy nebo jiné
doklady změní, zničí, poškodí, učiní neupotřebitelnými nebo zatají,
a ohrozí tak majetková
práva jiného nebo včasné a řádné vyměření daně.
Trestný čin zkreslování
údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 254 odst. 2 TrZ spáchá a trestem odnětí svobody až na 2 roky nebo trestem
zákazu činnosti bude potrestán,
- kdo uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené
údaje v podkladech sloužících pro zápis do obchodního rejstříku, nadačního
rejstříku, rejstříku obecně prospěšných společností nebo rejstříku společenství
vlastníků jednotek anebo v takových podkladech zamlčí podstatné skutečnosti,
- kdo v podkladech sloužících pro vypracování
znaleckého posudku, který se přikládá k návrhu na zápis do obchodního rejstříku,
nadačního rejstříku, rejstříku obecně prospěšných společností nebo rejstříku
společenství vlastníků jednotek uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje
nebo v takových podkladech zamlčí podstatné údaje, nebo
- kdo jiného ohrozí nebo omezí na právech tím, že bez zbytečného odkladu nepodá návrh na zápis zákonem stanoveného
údaje do obchodního rejstříku, nadačního rejstříku, rejstříku obecně prospěšných
společností nebo rejstříku společenství vlastníků jednotek nebo neuloží
listinu do sbírky listin, ač je k tomu podle zákona nebo smlouvy povinen.
Přísnější trest v
podobě odnětí svobody na 1 rok až 5 let hrozí podle § 254 odst. 3 TrZ pachateli, který způsobí činem uvedeným v § 254 odst. 1 nebo 2 TrZ
na cizím majetku značnou škodu.
Ještě přísnějším trestem v
podobě odnětí svobody na 2 roky až 8 let může být podle § 254 odst. 4 TrZ pachatel potrestán, pokud způsobí činem uvedeným v § 254 odst. 1
nebo 2 TrZ škodu velkého rozsahu.
B) Výklad zákonných znaků
Podstatou trestného činu zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 254 TrZ je
jednání pachatele, ať už ve formě konání nebo opomenutí ( § 112 TrZ), kterým se negativně ovlivňuje vypovídací hodnota údajů v účetnictví
nebo jiných dokladů anebo údajů zapisovaných do obchodního rejstříku, nadačního
rejstříku, rejstříku obecně prospěšných společností nebo rejstříku společenství
vlastníků jednotek. Pachatel tedy způsobí zkreslení obsahu těchto údajů
nebo to, že takové údaje nejsou vůbec k dispozici.
Ustanovení § 254 TrZ obsahuje dvě samostatné základní skutkové podstaty. První z nich
podle § 254 odst. 1 TrZ se týká účetních a jiných podobných dokladů,
druhá z nich podle § 254 odst. 2 TrZ sankcionuje jednání vůči obchodnímu
rejstříku, nadačnímu rejstříku, rejstříku obecně prospěšných společností nebo
rejstříku společenství vlastníků jednotek.
a) Zkreslování účetnictví
Jednání pachatele
Jak již bylo uvedeno, jednání
pachatele může mít formu konání (např. v případě pozměňování obsahu
účetních dokladů, zařazování fiktivních dokladů do účetnictví) nebo opomenutí (např. v případě nezařazení některých dokladů do účetnictví nebo vůbec nevedení
účetnictví). Jednání zde směřuje především proti těm dokladům, které tvoří součást účetnictví, jež jsou ze zákona povinni vést zejména podnikatelé a
jiné účetní jednotky zejména podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví,
ve znění pozdějších předpisů, popřípadě i podle zvláštních zákonů (např.
podle § 39 a § 40 ObchZ, podle § 21 a
násl. zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů). Kromě účetních
knih a účetních zápisů může jít o další účetní doklady, např. peněžní
deník. Jinými než účetními doklady by mohly být např. evidence (záznamy)
denních tržeb, evidence příjmů a evidence hmotného a nehmotného majetku, který
lze odpisovat (vedené podle daňových zákonů), dále deník obchodníka s cennými
papíry, informace a podklady předávané komerčními bankami bankovnímu dohledu České
národní banky apod. Vždy jde o doklady sloužící k přehledu o stavu hospodaření
a majetku nebo k jejich kontrole. Může jít (ale nemusí) o doklady, které
jsou zároveň daňovými doklady např. ve smyslu § 26 a násl. zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.
K účetním souvislostem viz též výklad .
Ohrožovací následek
Důsledkem výše uvedeného
jednání musí být ohrožení majetkových práv jiného, např. ohrožení práva
na uspokojení pohledávky věřitele, který poskytl pachateli úvěr, práv akcionářů
či jiných společníků obchodní společnosti, kteří se účastní na jejím podnikání
svými vklady do základního kapitálu, apod. Dalším alternativním následkem je ohrožení
včasného a řádného vyměření daně, přičemž se to může týkat jakéhokoli druhu
daně. K vyměřování daní viz zejména ustanovení § 135 a
násl. zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu (resp. do 31. 12. 2010 ustanovení § 40 a násl. zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů).
Z tohoto hlediska jde v
podstatě o přípravné jednání ke zkrácení daně, protože účetnictví je vedeno
zejména pro daňové účely. Zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění se však
může týkat i jiných oblastí, např. zdravotního pojištění, sociálního
zabezpečení, zaměstnanosti apod.
Protože jde o ohrožovací
delikt, není způsobení škody podmínkou trestnosti, ale postačí ohrožení v
uvedeném smyslu. Tento následek se vztahuje na všechny tři výše uvedené
alternativy jednání. Dojde-li ke skutečnému poškození majetkových
práv jiného nebo ke zkrácení daně ve smyslu § 240 odst. 1 TrZ, posoudí se jednání pachatele zpravidla jako jiný trestný čin, např.
jako poškození věřitele podle § 222 TrZ nebo jako zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle…
