Zneužití informace a postavení v obchodním
styku
A) Zákonné znaky trestného činu
Trestný čin zneužití informace a
postavení v obchodním styku podle § 255 odst. 2 TrZ spáchá a trestem odnětí svobody až na 3 roky nebo trestem zákazu činnosti
bude potrestán, kdo jako podnikatel, společník, člen orgánu, zaměstnanec
nebo účastník na podnikání dvou nebo více podnikatelů se stejným nebo podobným
předmětem činnosti v úmyslu opatřit sobě nebo jinému výhodu nebo prospěch uzavře nebo dá popud k uzavření smlouvy na úkor jednoho nebo více podnikatelů
nebo jejich podniků.
Přísnější trest v podobě odnětí svobody na 2 roky až 8
let podle § 255 odst. 3 TrZ hrozí pachateli, který získá činem uvedeným v § 255 odst. 2 TrZ pro sebe nebo pro jiného značný prospěch.
Ještě přísnějším trestem v podobě odnětí svobody na 5 až 10 let může
být podle § 255 odst. 4 TrZ pachatel potrestán, získá-li činem uvedeným v § 255 odst. 2 TrZ pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu.
B) Výklad zákonných znaků
Ustanovení § 255 odst. 2 TrZ sankcionuje některé případy porušování zákazu konkurence. Zákaz
konkurence je stanoven především v ObchZ, a to jednak obecně v § 65 ObchZ, včetně důsledků spojených s jeho porušením, a jednak zvlášť pro
jednotlivé typy obchodních společností a pro družstva ( § 84 , 99 , 136 , § 139 odst. 4, § 196 , § 200 odst.
3 a § 249 ObchZ). U společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti lze zákaz
konkurence ještě rozšířit (nikoli omezit) nad rámec zákona ve vnitřních
normách (ve společenské smlouvě, resp. ve stanovách či usneseních valné
hromady). Formulace § 255 odst. 2 TrZ ovšem umožňuje vyvodit trestní odpovědnost - za splnění všech
ostatních podmínek - i v jiných případech porušení zákazu konkurence,
než na které dopadají citovaná ustanovení ObchZ, a to jak ve vztahu k dalším
osobám, tak i ohledně jiných jednání.
Ustanovení § 255 odst. 2 TrZ totiž není skutkovou podstatou s tzv. blanketní či odkazovací
dispozicí (jako je tomu např. v § 248 TrZ), protože se nedovolává citovaných ustanovení ObchZ, ale TrZ zde
obsahuje vlastní znaky charakterizující porušení zákazu konkurence, včetně
postavení pachatele, typu jednání a specifického úmyslu. Proto nezáleží
na tom, zda pro pachatele platil zákaz konkurence i podle ObchZ nebo jiného
předpisu, resp. podle stanov či společenské smlouvy. Na druhé straně ke
spáchání tohoto trestného činu nepostačuje porušení zákazu konkurence podle těchto jiných mimotrestních norem či vnitřních aktů obchodních společností
a družstev.
Stejný nebo podobný předmět činnosti
Stejný nebo podobný předmět činnosti, jehož se týká zákaz konkurence, bude třeba
dovodit srovnáním předmětů činnosti obou (nebo všech) dotčených
podnikatelů (např. u bank a obchodníků s cennými papíry to může být obchodování
s cennými papíry). Je jím zásadně každý předmět…
