Zpronevěra

Zpronevěra

 

A) Zákonné znaky trestného činu

Trestný čin zpronevěry podle § 206 odst. 1 TrZ spáchá a trestem odnětím svobody až na 2 roky, trestem zákazu činnosti nebo trestem propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty bude potrestán, kdo si přisvojí cizí věc nebo jinou majetkovou hodnotu, která mu byla svěřena, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou.

Přísnější trest v podobě odnětí svobody na 6 měsíců až 3 roky hrozí podle § 206 odst. 2 TrZ pachateli, který spáchá čin uvedený v § 206 odst. 1 TrZ a byl za takový čin v posledních 3 letech odsouzen nebo potrestán.

Přísnější trest v podobě odnětí svobody na 1 rok až 5 let nebo peněžitý trest pak lze podle § 206 odst. 3 TrZ uložit pachateli, způsobí-li činem uvedeným v § 206 odst. 1 TrZ větší škodu.

Ještě přísnějším trestem v podobě odnětí svobody na 2 roky až 8 let může být podle § 206 odst. 4 TrZ pachatel potrestán,

a) spáchá-li čin uvedený v § 206 odst. 1 TrZ jako člen organizované skupiny,

b) spáchá-li takový čin jako osoba, která má zvlášť uloženou povinnost hájit zájmy poškozeného,

c) spáchá-li takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, nebo

d) způsobí-li takovým činem značnou škodu.

 

Nejpřísnější trest v podobě odnětí svobody na 5 až 10 let pak podle § 206 odst. 5 TrZ hrozí pachateli, který

a) způsobí činem uvedeným v § 206 odst. 1 TrZ škodu velkého rozsahu, nebo

b) spáchá takový čin v úmyslu umožnit nebo usnadnit spáchání trestného činu vlastizrady ( § 309 TrZ), teroristického útoku ( § 311 TrZ) nebo teroru ( § 312 TrZ).

 

B) Výklad zákonných znaků

Předmětem útoku u trestného činu zpronevěry je cizí věc nebo jiná majetková hodnota, tj. taková, která nepatří pachateli vůbec, nebo nepatří jen jemu. Věc nebo jiná majetková hodnota náležející do majetku obchodní společnosti nebo družstva je cizí i pro společníka (člena) takové právnické osoby nebo pro člena jejího statutárního orgánu. Věc nebo jiná majetková hodnota je pachateli svěřena, jestliže je mu odevzdána do jeho výlučné faktické moci (do držení nebo do obdobné dispozice). Zpravidla je odevzdána za tím účelem, aby s ní pachatel určitým způsobem nakládal, přičemž podmínkou není uzavření písemné smlouvy, ale postačí faktické předání věci nebo jiné majetkové hodnoty. Ten, kdo věc pachateli svěřil, nemusí být jejím vlastníkem. Svěřenou věcí nebo jinou majetkovou hodnotou je i výtěžek, který byl získán za svěřenou věc nebo jinou majetkovou hodnotu způsobem dohodnutým při svěření (např. pokud by insolvenční správce prodal svěřený majetek z majetkové podstaty, ale peníze získané prodejem utratil nebo jinak použil pro svou potřebu). Věci svěřené jsou např. věci (včetně peněz, cenných papírů apod.) v majetkové podstatě, které obhospodařuje insolvenční správce, dále peníze, které má doručit poštovní doručovatel, zavazadla v úschovně zavazadel, motorové vozidlo dané do opravy, věc pronajatá podle smlouvy o nájmu s následnou koupí, věc prodaná s výhradou vlastnictví (srov. § 601 ObčZ), věc poskytnutá na podkladě smlouvy o tzv. finančním leasingu, vypůjčená věc ( § 659 a násl. ObčZ) apod. Svěřenou jinou majetkovou hodnotou může být např. pohledávka, kterou věřitel svěřil jiné osobě, aby ji pro něj vymohla od…