Způsobilost být účastníkem řízení a jeho procesní způsobilost
Z hlediska této podmínky řízení insolvenční soud zkoumá:
- zda
navrhovatel a dlužník, tak jak byli v návrhu na zahájení insolvenčního řízení
označeni, jsou existujícím subjektem práva a mají způsobilost být účastníkem
řízení ( § 19 OSŘ),
- zda
tu jsou osoby, které jsou oprávněny za tyto účastníky řízení jednat ( § 20 až § 21b OSŘ), tedy zda účastníci řízení mají i procesní způsobilost - v případě
právnické osoby může nedostatek její procesní způsobilosti spočívat v tom, že v
rozporu se zákonem nemá ustanovený statutární orgán nebo že ve vnitřních poměrech
právnické osoby je spor o to, kdo je osobou oprávněnou za dlužníka. Tuto
situaci insolvenční soud vhodně ošetří, např. ustanovením opatrovníka podle § 29 odst. 2 OSŘ.
Pokud insolvenční soud některou z výše
uvedených překážek řízení zjistí (a nebude-li možno ji vhodným způsobem
odstranit), řízení zastaví.
Z usnesení
Vrchního soudu v Praze sp. zn., MSPH 76 INS 2762/2011, 2 VSPH 1314/2011-A
ze dne 6. 4. 2012 plyne, že způsobilost být účastníkem insolvenčního řízení
je v případě zahraniční právnické osoby dostatečně doložena originálem
(popř. opisem) výpisu z obchodního (či jiného rejstříku) opatřeného úředním
překladem do českého jazyka.
Osoby vyloučené z užití insolvenčního zákona
Pokud je však jako dlužník označena osoba uvedená v § 6 IZ,
tedy pokud návrh směřuje proti
a) státu,
b) územnímu
samosprávnému celku,
c) České
národní bance,
d) Všeobecné
zdravotní pojišťovně ČR,
e) Fondu
pojištění vkladů,
f) Garančnímu
fondu obchodníků s cennými papíry,
g) veřejné
vysoké škole,
h) právnické
osobě, jestliže stát nebo vyšší územní samosprávný celek před zahájením
insolvenčního…
