dnes je 5.7.2022

Input:

Zrušení usnesení schůze insolvenčním soudem

12.11.2013, Zdroj: Verlag Dashöfer

15.2.6.1.2
Zrušení usnesení schůze insolvenčním soudem

Zrušení usnesení schůze insolvenčním soudem

 

Ustanovení § 54 odst. 1 IZ zavádí (oproti předchozí úpravě) zcela zásadní změnu v tom, že insolvenční soud je nadán pravomocí zrušit na návrh usnesení schůze věřitelů, pokud odporuje společnému zájmu věřitelů. Smyslem této úpravy je naplnit roli insolvenčního soudu při uskutečňování cílů a zásad insolvenčního řízení (viz části 2/1.1 a 2/1.3) a zasáhnout zejména v případech, kdy je rozhodnutím schůze věřitelů “protlačen“ individuální zájem jen některých insolvenčních věřitelů, jenž se protiví zájmu společnému (k pojmu společný zájem věřitelů viz část 2/1.2). Prostřednictvím tohoto ustanovení lze také částečně rozptýlit obavy, že menšina (co do počtu) insolvenčních věřitelů (popř. jediný insolvenční věřitel) vahou své pohledávky přehlasuje všechny ostatní insolvenční věřitele a prosadí jakékoli své návrhy (viz část 3/6.1.1).

 

Nemožnost zrušení

Insolvenční soud může (z důvodu, že odporuje společnému zájmu věřitelů) zrušit kterékoli usnesení schůze věřitelů, s výjimkou usnesení o

a) odvolání dosavadního a ustanovení nového insolvenčního správce ( § 29 odst. 1 IZ),

b) přiznání hlasovacího práva věřitelům , jejichž pohledávka byla popřena ( § 51 odst. 1 IZ),

c) způsobu řešení dlužníkova úpadku ( § 150 odst. 1 IZ),

d) reorganizačním plánu ( § 344 odst. 1 IZ) - reorganizační plán přijatý schůzí věřitelů však vyžaduje souhlas insolvenčního soudu ( § 348 odst. 1 IZ), přičemž insolvenční soud může také nahradit (chybějící) souhlas některých skupin věřitelů (§ 348 odst. 2 IZ) - viz části 8/6.5 a 8/6.6,

e) způsobu oddlužení ( § 402 odst. 3 IZ) - způsob oddlužení schválený schůzí věřitelů však vyžaduje souhlas insolvenčního soudu ( § 404 a 405 IZ) - viz část 9/5.

Pro všechna tato usnesení je charakteristické, že k jejich přijetí nepostačuje prostá většina hlasů (obecné hlasovací kvorum), ale je stanoveno jiné hlasovací kvorum (viz část 3/6.1.1).

 

Podmínky rozhodnutí

Podle § 54 odst. 2 IZ rozhodnutí o zrušení usnesení schůze věřitelů může insolvenční soud vydat jen

a) do skončení schůze věřitelů, která usnesení přijala a jen

b) na návrh

- insolvenčního správce, nebo

- věřitele, který hlasoval proti přijetí usnesení schůze věřitelů.

Opravný prostředek

Určitou >>protiváhou<< této nové kompetence insolvenčního soudu je možnost (za určených podmínek) napadnout rozhodnutí o zrušení (nebo zamítnutí návrhu na zrušení) usnesení schůze věřitelů odvoláním. Nejde tedy o rozhodnutí při výkonu dohlédací činnosti ( § 11 IZ).

K podání odvolání proti zrušovacímu rozhodnutí je (logicky) legitimován pouze insolvenční věřitel, který hlasoval pro přijetí tohoto usnesení. Insolvenční zákon zde předpokládá, že insolvenčním věřitelům, kteří hlasovali proti přijetí usnesení, jeho následné zrušení vyhovuje.

K podání odvolání proti rozhodnutí, jímž soud nevyhověl návrhu na zrušení usnesení schůze je (logicky) procesně legitimována pouze osoba, která návrh podala (insolvenční správce nebo insolvenční věřitel, který hlasoval proti přijetí usnesení). Insolvenční zákon zde předpokládá, že insolvenčním věřitelům, kteří hlasovali pro přijetí usnesení, zamítnutí návrhu na jeho zrušení vyhovuje.

 

Postup soudu

Protože rozhodnutí samotné musí být vydáno a i odvolání proti němu musí být podáno do skončení schůze, § 55 odst. 1 IZ ukládá insolvenčnímu soudu, aby po vyhlášení rozhodnutí oprávněné osoby

a) vyzval k vyjádření, zda se vzdávají odvolání, a současně je

b) poučil o možnosti podat odvolání jenom do skončení schůze věřitelů.

Vyjádření dotčených insolvenčních věřitelů a jejich poučení je třeba zachytit v protokolu o jednání (konání schůze), jehož náležitosti vymezuje § 6 odst. 2 a 3 jednacího řádu pro insolvenční řízení (k tomu viz část 3/6.1.1). Písemné vyhotovení rozhodnutí insolvenční soud doručí pouze osobám, které proti němu podaly odvolání. Insolvenční zákon nekoncentruje povinnost uvést důvody odvolání k okamžiku skončení schůze, proto lze odvolání podané do protokolu při jednání schůze doplnit i po jejím skončení, a to i prostřednictvím výzvy insolvenčního soudu učiněné podle § 209 OSŘ.

 

Judikatura

1) usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. MSPH 96 INS 3928/2008, 2 VSPH 297/2009-B ze dne 21. 7. 2009, v němž odvolací soud zdůraznil, že:

Rozhodnutí podle § 54 IZ o zrušení usnesení schůze věřitelů může (nikoliv musí) vydat insolvenční soud jen tehdy, shledá-li (a to jen na návrh insolvenčního správce nebo věřitele, jenž hlasoval proti jejímu přijetí) usnesení schůze věřitelů v rozporu se společným zájmem věřitelů; proti takovému usnesení insolvenčního soudu se lze odvolat jen za podmínek uvedených v § 55 IZ. Pokud je usnesení schůze věřitelů v souladu se společným zájmem věřitelů, a proto je není třeba rušit, ponechá se v platnosti a žádné rozhodnutí podle § 54 IZ se nevydává; dal-li však insolvenční soud

Nahrávám...
Nahrávám...