Zvýhodnění
věřitele
A)
Zákonné znaky trestného činu
Trestný
čin zvýhodnění věřitele podle § 223 odst. 1 TrZ spáchá a trestem odnětí svobody až na 1 rok nebo trestem zákazu
činnosti bude potrestán, kdo jako dlužník, který je v úpadku, zmaří,
byť i jen částečně, uspokojení svého věřitele zvýhodněním jiného věřitele,
a způsobí tím na cizím majetku škodu nikoli malou.
Přísnější
trest v podobě odnětí svobody na 6 měsíců až 3 roky hrozí podle § 223 odst. 2 TrZ pachateli, který způsobí činem uvedeným v § 223 odst. 1 TrZ značnou škodu.
Ještě
přísnějším trestem v podobě odnětí svobody na 2 roky až 8 let může
být podle § 223 odst. 3 TrZ pachatel potrestán, pokud
a) způsobí
činem uvedeným v § 223 odst. 1 TrZ škodu velkého rozsahu, nebo
b) způsobí takovým činem jinému úpadek.
Ustanovení § 223 TrZ v podstatě odpovídá dřívější právní úpravě trestného činu zvýhodňování
věřitele podle § 256a tr. zák. z r. 1961, ovšem s určitými významnými změnami. Nejpodstatnější z nich
spočívají v tom, že nyní je trestní odpovědnost vázána na
kterýkoli z obou úpadkových stavů, tj. na platební neschopnost i předlužení ve smyslu § 3 odst. 1 a 3 IZ (nikoli jen na neschopnost plnit své splatné závazky) a že již v
základní skutkové podstatě se vyžaduje způsobení škody nikoli malé.
Nově byla doplněna okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby,
která spočívá ve způsobení úpadku jinému ( § 223 odst. 3 písm. b) TrZ).
B)
Výklad zákonných znaků
Podstata trestného činu zvýhodnění věřitele spočívá v tom, že pachatel zmaří,
byť jen částečně, uspokojení svého věřitele tím, že zvýhodní jiného
svého věřitele na úkor ostatních. K tomu, kdo je věřitelem a dlužníkem a
kdy jde o zmaření uspokojení věřitele, lze odkázat na to, co bylo uvedeno u
trestného činu poškození věřitele /3.1 [ad B/a)]. K trestní
odpovědnosti za zvýhodnění věřitele podle § 223 TrZ nestačí jen samotný úpadek dlužníka, ale stav úpadku dlužníka může
být trestně postižitelný pouze ve spojení s dalším jednáním dlužníka, tj. se zvýhodněním
některého věřitele na úkor věřitele jiného - poškozeného. Zvýhodnění věřitele
nevyžaduje, aby byl takový věřitel zcela uspokojen na úkor ostatních věřitelů;
postačí, jestliže od pachatele obdrží více, než by odpovídalo poměrnému
a rovnoměrnému uspokojení všech věřitelů.
Ustanovení § 223 TrZ předpokládá mnohost věřitelů, tedy situaci, kdy má pachatel jako dlužník,
který je v úpadku ( § 3 IZ, § 1 odst. 2, 3 ZKV), současně nesplněné závazky vůči nejméně dvěma osobám
v postavení věřitelů; z více věřitelů pak musí být alespoň jeden zvýhodněn
a alespoň u jednoho tím musí být zmařeno uspokojení jeho pohledávky.
Zvýhodnění
věřitele
Zvýhodnění
věřitele pak spočívá v tom, že se mu dostane od dlužníka, který je v
úpadku, vyššího plnění, které neodpovídá zásadě poměrného a rovnoměrného
uspokojení ( § 1 , § 5 písm. a), d), § 244 a § 306 odst. 3 IZ, § 2 odst. 3, § 32 odst. 3 ZKV), a to na úkor ostatních věřitelů téhož dlužníka. Podobně je
definován zvýhodňující právní úkon, jímž se rozumí právní úkon, v jehož
důsledku se některému věřiteli dostane na úkor ostatních věřitelů vyššího
uspokojení, než jaké by mu jinak náleželo v konkursu ( § 241 IZ). Ke zvýhodnění může dojít i započtením vzájemných pohledávek mezi dlužníkem
a zvýhodněným věřitelem.
K
trestní odpovědnosti podle § 223 TrZ ovšem nepostačuje jednání dlužníka, který sice plně
uspokojil pohledávku jenom jednoho z více svých věřitelů, byť
na úkor ostatních věřitelů, jestliže tak učinil s odůvodněným předpokladem
získání dalších prostředků (peněz, jiného majetku) na uspokojení pohledávek ostatních věřitelů. Tak pokud by podnikatel uhradil dlužnou částku
za dodávku elektrické energie v plné výši, ale jen proto, aby nebyla přerušena
dodávka elektrické energie a aby tak udržel v provozu výrobní halu, a tím i možnost
produkce výrobků, z jejichž následného prodeje důvodně očekává zisk
k úhradě ostatních dluhů, nemohl by být v takovém jednání spatřován
trestný čin zvýhodnění věřitele (viz též § 122 odst. 1, 2 IZ o možnosti přednostně hradit některé závazky v době
moratoria). Pachatel totiž musí zvýhodnit některého svého věřitele s
úmyslem zmařit tímto způsobem možnost uspokojení pohledávek ostatních věřitelů.
Škodlivý
následek
Důsledkem
jednání pachatele trestného činu zvýhodnění věřitele je způsobení škody
nikoli malé, tj. dosahující částky nejméně 25 000 Kč ( § 138 odst. 1 TrZ). Její výše se bude odvíjet od výše pohledávky poškozeného věřitele
a výše plnění poskytnutého zvýhodněnému věřiteli nad rámec poměrného a
rovnoměrného uspokojení. Dosáhne-li výše škody částky nejméně 500 000 Kč,
resp. 5 000 000 Kč, jde o značnou škodu, resp. škodu
velkého rozsahu (§ 138 odst. 1 TrZ), což je důvodem přísnějšího trestního
postihu podle § 223 odst. 2, odst. 3 písm. a) TrZ.
Vztah
k insolvenčnímu řízení
Skutková
podstata trestného činu zvýhodnění věřitele podle § 223 TrZ nevyžaduje, aby již bylo zahájeno insolvenční řízení (resp. řízení
o konkursu nebo vyrovnání) týkající se majetku dlužníka, v němž by byl
konstatován úpadek dlužníka, ani to, aby již některý z věřitelů nebo dlužník
podal návrh na zahájení takového řízení. Naopak, trestní postih zde míří
zejména na případy maření uspokojení splatných pohledávek věřitelů v době
bezprostředně předcházející zahájení insolvenčního řízení, resp. rozhodnutí
insolvenčního soudu o prohlášení úpadku dlužníka ( § 136 IZ). Právě v této době totiž hrozí s ohledem na vyvíjející se ekonomickou
situaci dlužníka z jeho strany největší majetkové úniky, protože po rozhodnutí
soudu o úpadku jsou již dispozice dlužníka s jeho vlastním majetkem značně
omezeny, když právo činit takové dispozice přechází na insolvenčního správce
(viz zejména § 140 odst. 1 IZ), přičemž již po zahájení insolvenčního řízení ještě před
rozhodnutím o úpadku lze zajistit ochranu věřitelů ustavením předběžného
správce podle § 112 IZ a předběžným opatřením podle § 113 IZ.
Ke
spáchání trestného činu zvýhodnění věřitele podle § 223 TrZ ovšem nestačí, že pachatel, který je ve stavu úpadku, nepodá tzv.
dlužnický insolvenční návrh, jak je povinen učinit podle § 98 IZ, ale k této jeho nečinnosti musí přistoupit další jednání spočívající
ve zvýhodnění některého (nebo více) věřitelů na úkor ostatních věřitelů
téhož dlužníka.
Pachatel
Pachatelem
trestného činu podle § 223 TrZ může být jen dlužník, který je v úpadku, resp. fyzická osoba
jednající za takového dlužníka, který je právnickou osobou. Jde o tzv. konkrétní
subjekt se zvláštní vlastností ve smyslu § 114 odst. 1, 2 TrZ. Důvod úpadku dlužníka nerozhoduje, může jím být platební
neschopnost i předlužení ( § 3 IZ, § 1 odst. 2, 3 ZKV). Musí však jít o reálný ekonomický stav dlužníka, nestačí
stav účetní, který nemusí odpovídat skutečnosti. Pokud by však byl úpadek záměrně předstírán machinacemi v účetnictví nebo jinak, přichází v
úvahu trestní postih za jiné trestné činy, např. za poškození věřitele
podle § 222 odst. 1 písm. g) TrZ nebo za zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění
podle § 254 odst. 1 TrZ. Pachatelem může být i ten, kdo zvýhodnil sám sebe jako věřitele,
např. společník nebo člen statutárního orgánu obchodní společnosti, která je v
úpadku, pokud z jejího majetku přednostně uspokojí svou pohledávku vůči této
společnosti (např. z titulu půjčky) na úkor ostatních věřitelů. Jinak může
být zvýhodněný věřitel např. návodcem (§ 24 odst. 1 písm. b) TrZ) k
trestnému činu zvýhodnění věřitele, pokud v dlužníkovi, který je v úpadku,
vzbudí rozhodnutí spáchat tento trestný čin právě ve prospěch návodce - zvýhodněného
věřitele.
JUDIKÁTY
a) K podstatě trestného činu
zvýhodnění věřitele podle § 223 TrZ jsou použitelné následující judikáty vydané k výkladu a aplikaci ustanovení § 256a tr. zák. z roku 1961 o trestném činu zvýhodňování
věřitele (nyní ovšem byla podle § 223 TrZ rozšířena trestnost na dlužníka, který je v úpadku nejen z důvodu platební
neschopnosti, ale i pro předlužení):
1) Podle rozhodnutí č.
47/2001 Sb. rozh. tr. může být pachatelem trestného činu zvýhodňování
věřitele podle § 256a tr. zák. z roku 1961 (nyní zvýhodnění věřitele
podle § 223 TrZ) jen dlužník. Je-li dlužníkem právnická osoba, může být
pachatelem i její statutární orgán (např. jednatel společnosti s ručením
omezeným) nebo osoba pověřená zastupovat právnickou osobu navenek. Je-li statutární
orgán kolektivní, mohou být pachateli všichni členové tohoto orgánu.
2) Jak vyplývá z rozhodnutí
č. 10/2003 Sb. rozh. tr., skutková podstata trestného činu zvýhodňování věřitele
podle § 256a odst. 1 tr. zák. z roku 1961 (nyní zvýhodnění
věřitele podle § 223 odst. 1 TrZ) nevyžaduje, aby již bylo zahájeno konkursní nebo vyrovnací řízení
(nyní insolvenční řízení) týkající se majetku dlužníka, ani aby již byl podán některým
z věřitelů nebo dlužníkem návrh na zahájení takového řízení.
Předpokladem
trestní odpovědnosti dlužníka, který se nachází v platební neschopnosti (nyní v
úpadku), za tento trestný čin je, že v důsledku zvýhodnění některého ze svých věřitelů alespoň částečně zmaří uspokojení ostatních věřitelů, přičemž i naplnění
tohoto znaku musí být zahrnuto jeho úmyslným zaviněním. Pachatel jako
dlužník tedy musí jednat se záměrem vyhnout se poměrnému uspokojení
ostatních věřitelů a chce tím alespoň částečně zmařit uspokojení jejich
pohledávek, případně si je vědom toho, že jeho jednání může mít uvedený
následek, a pro případ, že jej způsobí, je s tím srozuměn.
3) V rozhodnutí č. 6/2005
Sb. rozh. tr. byl zaujat právní názor, že zvýhodnění věřitele ve
smyslu § 256a tr. zák. z roku 1961 (nyní § 223 TrZ) spočívá v tom, že se mu od dlužníka, který není schopen plnit své
splatné závazky, dostalo plnění neodpovídajícího zásadě poměrného uspokojení ( § 32 ZKV, nyní § 1 písm. a), § 5 písm. a), d), § 244 , § 306 odst. 3 IZ), a to na úkor ostatních věřitelů téhož dlužníka. Plnění, jež
neodpovídá zásadě poměrného uspokojení, může být za takových okolností věřiteli poskytnuto i vzájemným započtením objektivně existujících pohledávek.
Škoda jako zákonný znak zvýhodňování věřitele podle § 256a odst. 2, resp. 3 tr. zák. z roku 1961 (nyní
zvýhodnění věřitele podle § 223 odst. 2, odst. 3 písm. a) TrZ) představuje…
