dnes je 5.12.2022

Input:

Zvýhodnění věřitele

20.6.2013, Zdroj: Verlag Dashöfer

15.12.3.2
Zvýhodnění věřitele

Zvýhodnění věřitele

 

A) Zákonné znaky trestného činu

Trestný čin zvýhodnění věřitele podle § 223 odst. 1 TrZ spáchá a trestem odnětí svobody až na 1 rok nebo trestem zákazu činnosti bude potrestán, kdo jako dlužník, který je v úpadku, zmaří, byť i jen částečně, uspokojení svého věřitele zvýhodněním jiného věřitele, a způsobí tím na cizím majetku škodu nikoli malou.

 

Přísnější trest v podobě odnětí svobody na 6 měsíců až 3 roky hrozí podle § 223 odst. 2 TrZ pachateli, který způsobí činem uvedeným v § 223 odst. 1 TrZ značnou škodu.

 

Ještě přísnějším trestem v podobě odnětí svobody na 2 roky až 8 let může být podle § 223 odst. 3 TrZ pachatel potrestán, pokud

a) způsobí činem uvedeným v § 223 odst. 1 TrZ škodu velkého rozsahu, nebo

b) způsobí takovým činem jinému úpadek.

 

Ustanovení § 223 TrZ v podstatě odpovídá dřívější právní úpravě trestného činu zvýhodňování věřitele podle § 256a tr. zák. z r. 1961, ovšem s určitými významnými změnami. Nejpodstatnější z nich spočívají v tom, že nyní je trestní odpovědnost vázána na kterýkoli z obou úpadkových stavů, tj. na platební neschopnost i předlužení ve smyslu § 3 odst. 1 a 3 IZ (nikoli jen na neschopnost plnit své splatné závazky) a že již v základní skutkové podstatě se vyžaduje způsobení škody nikoli malé. Nově byla doplněna okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby, která spočívá ve způsobení úpadku jinému ( § 223 odst. 3 písm. b) TrZ).

 

B) Výklad zákonných znaků

Podstata trestného činu zvýhodnění věřitele spočívá v tom, že pachatel zmaří, byť jen částečně, uspokojení svého věřitele tím, že zvýhodní jiného svého věřitele na úkor ostatních. K tomu, kdo je věřitelem a dlužníkem a kdy jde o zmaření uspokojení věřitele, lze odkázat na to, co bylo uvedeno u trestného činu poškození věřitele /3.1 [ad B/a)]. K trestní odpovědnosti za zvýhodnění věřitele podle § 223 TrZ nestačí jen samotný úpadek dlužníka, ale stav úpadku dlužníka může být trestně postižitelný pouze ve spojení s dalším jednáním dlužníka, tj. se zvýhodněním některého věřitele na úkor věřitele jiného - poškozeného. Zvýhodnění věřitele nevyžaduje, aby byl takový věřitel zcela uspokojen na úkor ostatních věřitelů; postačí, jestliže od pachatele obdrží více, než by odpovídalo poměrnému a rovnoměrnému uspokojení všech věřitelů.

 

Ustanovení § 223 TrZ předpokládá mnohost věřitelů, tedy situaci, kdy má pachatel jako dlužník, který je v úpadku ( § 3 IZ, § 1 odst. 2, 3 ZKV), současně nesplněné závazky vůči nejméně dvěma osobám v postavení věřitelů; z více věřitelů pak musí být alespoň jeden zvýhodněn a alespoň u jednoho tím musí být zmařeno uspokojení jeho pohledávky.

 

Zvýhodnění věřitele

Zvýhodnění věřitele pak spočívá v tom, že se mu dostane od dlužníka, který je v úpadku, vyššího plnění, které neodpovídá zásadě poměrného a rovnoměrného uspokojení ( § 1 , § 5 písm. a), d), § 244 a § 306 odst. 3 IZ, § 2 odst. 3, § 32 odst. 3 ZKV), a to na úkor ostatních věřitelů téhož dlužníka. Podobně je definován zvýhodňující právní úkon, jímž se rozumí právní úkon, v jehož důsledku se některému věřiteli dostane na úkor ostatních věřitelů vyššího uspokojení, než jaké by mu jinak náleželo v konkursu ( § 241 IZ). Ke zvýhodnění může dojít i započtením vzájemných pohledávek mezi dlužníkem a zvýhodněným věřitelem.

 

K trestní odpovědnosti podle § 223 TrZ ovšem nepostačuje jednání dlužníka, který sice plně uspokojil pohledávku jenom jednoho z více svých věřitelů, byť na úkor ostatních věřitelů, jestliže tak učinil s odůvodněným předpokladem získání dalších prostředků (peněz, jiného majetku) na uspokojení pohledávek ostatních věřitelů. Tak pokud by podnikatel uhradil dlužnou částku za dodávku elektrické energie v plné výši, ale jen proto, aby nebyla přerušena dodávka elektrické energie a aby tak udržel v provozu výrobní halu, a tím i možnost produkce výrobků, z jejichž následného prodeje důvodně očekává zisk k úhradě ostatních dluhů, nemohl by být v takovém jednání spatřován trestný čin zvýhodnění věřitele (viz též § 122 odst. 1, 2 IZ o možnosti přednostně hradit některé závazky v době moratoria). Pachatel totiž musí zvýhodnit některého svého věřitele s úmyslem zmařit tímto způsobem možnost uspokojení pohledávek ostatních věřitelů.

 

Škodlivý následek

Důsledkem jednání pachatele trestného činu zvýhodnění věřitele je způsobení škody nikoli malé, tj. dosahující částky nejméně 25 000 Kč ( § 138 odst. 1 TrZ). Její výše se bude odvíjet od výše pohledávky poškozeného věřitele a výše plnění poskytnutého zvýhodněnému věřiteli nad rámec poměrného a rovnoměrného uspokojení. Dosáhne-li výše škody částky nejméně 500 000 Kč, resp. 5 000 000 Kč, jde o značnou škodu, resp. škodu velkého rozsahu (§ 138 odst. 1 TrZ), což je důvodem přísnějšího trestního postihu podle § 223 odst. 2, odst. 3 písm. a) TrZ.

 

Vztah k insolvenčnímu řízení

Skutková podstata trestného činu zvýhodnění věřitele podle § 223 TrZ nevyžaduje, aby již bylo zahájeno insolvenční řízení (resp. řízení o konkursu nebo vyrovnání) týkající se majetku dlužníka, v němž by byl konstatován úpadek dlužníka, ani to, aby již některý z věřitelů nebo dlužník podal návrh na zahájení takového řízení. Naopak, trestní postih zde míří zejména na případy maření uspokojení splatných pohledávek věřitelů v době bezprostředně předcházející zahájení insolvenčního řízení, resp. rozhodnutí insolvenčního soudu o prohlášení úpadku dlužníka ( § 136 IZ). Právě v této době totiž hrozí s ohledem na vyvíjející se ekonomickou situaci dlužníka z jeho strany největší majetkové úniky, protože po rozhodnutí soudu o úpadku jsou již dispozice dlužníka s jeho vlastním majetkem značně omezeny, když právo činit takové dispozice přechází na insolvenčního správce (viz zejména § 140 odst. 1 IZ), přičemž již po zahájení insolvenčního řízení ještě před rozhodnutím o úpadku lze zajistit ochranu věřitelů ustavením předběžného správce podle § 112 IZ a předběžným opatřením podle § 113 IZ.

 

Ke spáchání trestného činu zvýhodnění věřitele podle § 223 TrZ ovšem nestačí, že pachatel, který je ve stavu úpadku, nepodá tzv. dlužnický insolvenční návrh, jak je povinen učinit podle § 98 IZ, ale k této jeho nečinnosti musí přistoupit další jednání spočívající ve zvýhodnění některého (nebo více) věřitelů na úkor ostatních věřitelů téhož dlužníka.

 

Pachatel

Pachatelem trestného činu podle § 223 TrZ může být jen dlužník, který je v úpadku, resp. fyzická osoba jednající za takového dlužníka, který je právnickou osobou. Jde o tzv. konkrétní subjekt se zvláštní vlastností ve smyslu § 114 odst. 1, 2 TrZ. Důvod úpadku dlužníka nerozhoduje, může jím být platební neschopnost i předlužení ( § 3 IZ, § 1 odst. 2, 3 ZKV). Musí však jít o reálný ekonomický stav dlužníka, nestačí stav účetní, který nemusí odpovídat skutečnosti. Pokud by však byl úpadek záměrně předstírán machinacemi v účetnictví nebo jinak, přichází v úvahu trestní postih za jiné trestné činy, např. za poškození věřitele podle § 222 odst. 1 písm. g) TrZ nebo za zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 254 odst. 1 TrZ. Pachatelem může být i ten, kdo zvýhodnil sám sebe jako věřitele, např. společník nebo člen statutárního orgánu obchodní společnosti, která je v úpadku, pokud z jejího majetku přednostně uspokojí svou pohledávku vůči této společnosti (např. z titulu půjčky) na úkor ostatních věřitelů. Jinak může být zvýhodněný věřitel např. návodcem (§ 24 odst. 1 písm. b) TrZ) k trestnému činu zvýhodnění věřitele, pokud v dlužníkovi, který je v úpadku, vzbudí rozhodnutí spáchat tento trestný čin právě ve prospěch návodce - zvýhodněného věřitele.

 

 

JUDIKÁTY

a) K podstatě trestného činu zvýhodnění věřitele podle § 223 TrZ jsou použitelné následující judikáty vydané k výkladu a aplikaci ustanovení § 256a tr. zák. z roku 1961 o trestném činu zvýhodňování věřitele (nyní ovšem byla podle § 223 TrZ rozšířena trestnost na dlužníka, který je v úpadku nejen z důvodu platební neschopnosti, ale i pro předlužení):

 

1) Podle rozhodnutí č. 47/2001 Sb. rozh. tr. může být pachatelem trestného činu zvýhodňování věřitele podle § 256a tr. zák. z roku 1961 (nyní zvýhodnění věřitele podle § 223 TrZ) jen dlužník. Je-li dlužníkem právnická osoba, může být pachatelem i její statutární orgán (např. jednatel společnosti s ručením omezeným) nebo osoba pověřená zastupovat právnickou osobu navenek. Je-li statutární orgán kolektivní, mohou být pachateli všichni členové tohoto orgánu.

 

2) Jak vyplývá z rozhodnutí č. 10/2003 Sb. rozh. tr., skutková podstata trestného činu zvýhodňování věřitele podle § 256a odst. 1 tr. zák. z roku 1961 (nyní zvýhodnění věřitele podle § 223 odst. 1 TrZ) nevyžaduje, aby již bylo zahájeno konkursní nebo vyrovnací řízení (nyní insolvenční řízení) týkající se majetku dlužníka, ani aby již byl podán některým z věřitelů nebo dlužníkem návrh na zahájení takového řízení.

 

Předpokladem trestní odpovědnosti dlužníka, který se nachází v platební neschopnosti (nyní v úpadku), za tento trestný čin je, že v důsledku zvýhodnění některého ze svých věřitelů alespoň částečně zmaří uspokojení ostatních věřitelů, přičemž i naplnění tohoto znaku musí být zahrnuto jeho úmyslným zaviněním. Pachatel jako dlužník tedy musí jednat se záměrem vyhnout se poměrnému uspokojení ostatních věřitelů a chce tím alespoň částečně zmařit uspokojení jejich pohledávek, případně si je vědom toho, že jeho jednání může mít uvedený následek, a pro případ, že jej způsobí, je s tím srozuměn.

 

3) V rozhodnutí č. 6/2005 Sb. rozh. tr. byl zaujat právní názor, že zvýhodnění věřitele ve smyslu § 256a tr. zák. z roku 1961 (nyní § 223 TrZ) spočívá v tom, že se mu od dlužníka, který není schopen plnit své splatné závazky, dostalo plnění neodpovídajícího zásadě poměrného uspokojení ( § 32 ZKV, nyní § 1 písm. a), § 5 písm. a), d), § 244 , § 306 odst. 3 IZ), a to na úkor ostatních věřitelů téhož dlužníka. Plnění, jež neodpovídá zásadě poměrného uspokojení, může být za takových okolností věřiteli poskytnuto i vzájemným započtením objektivně existujících pohledávek.

 

Škoda jako zákonný znak zvýhodňování věřitele podle § 256a odst. 2, resp. 3 tr. zák. z roku 1961 (nyní zvýhodnění věřitele podle § 223 odst. 2, odst. 3 písm. a) TrZ) představuje

Nahrávám...
Nahrávám...