Aplikace zásady spravedlnosti řízení
Při zařazení
pohledávky k přezkumu na zvláštní přezkumné jednání
Jak
je vysvětleno /3.1, přezkoumání přihlášených pohledávek se děje na přezkumném
jednání, jehož termín stanoví insolvenční soud v rozhodnutí o úpadku tak, aby
se konalo ve lhůtách stanovených IZ. Obecně platí, že věřitel má právo, aby
jeho řádně a včas přihlášená pohledávka byla přezkoumána na „řádném“ nebo-li
„prvním“ přezkumném jednání. Ustanovení § 192 odst. 2 IZ umožňuje, aby insolvenční soud zařadil pohledávku k přezkumu na „další“
nebo-li „zvláštní“ přezkumné jednání v případě, že věřitel změní důvod jejího
vzniku, její výši nebo pořadí, pročež jí není možné přezkoumat při nařízeném (řádném)
přezkumném jednání. V dosavadní soudní praxi je však obvyklé, že přihlášené
pohledávky se přezkoumávají na zvláštním přezkumném jednání i z jiných důvodů.
Jako příklad lze zmínit situaci předvídanou v § 188 odst. 2 IZ, kdy některé z přihlášek, ač lhůta stanovená k jejich opravě či
doplnění dosud neskončila, nebudou opraveny či doplněny tak, aby mohly být přezkoumány
při nařízeném přezkumném jednání.
Postup
insolvenčního soudu spočívající v odložení přezkoumání pohledávky
až v rámci zvláštního přezkumného jednání však podle závěrů vyjádřených v usnesení
Vrchního soudu v Praze sp.zn. MSPH 77 INS 3733/2008, 2 VSPH 14/2009- B ze
dne 20.1.2009 nesmí být v rozporu se zásadou vtělenou do § 5 písm. a) IZ, podle níž musí být insolvenční řízení vedeno tak, aby žádný z
účastníků nebyl nespravedlivě poškozen nebo nedovoleně zvýhodněn a aby se
dosáhlo rychlého, hospodárného a co nejvyššího uspokojení věřitelů. Znevýhodnění
věřitele, jehož pohledávka byla v rozporu s uvedenou zásadou přezkoumána
až na zvláštním přezkumném jednání může spočívat např. v tom, že
v mezidobí (od řádného do zvláštního přezkumného jednání) nemá (jako věřitel
s nezjištěnou pohledávkou) bez dalšího hlasovací právo, ledaže by mu je
insolvenční soud postupem dle § 51 odst. 3 IZ přiznal (viz část 3/6.1.1).
Při zjišťování úpadku
Ustanovení § 136 odst. 1 IZ ukládá insolvenčnímu soudu, aby v případě, kdy je osvědčením
nebo dokazováním zjištěn dlužníkův úpadek či hrozící úpadek, vydal rozhodnutí o
úpadku (viz část 4/5.3). V odůvodněných případech je přitom i při
posuzování úpadkové situace dlužníka nutno aplikovat zásadu spravedlivosti
insolvenčního řízení. Například Vrchní soud v Praze
v usnesení sp.zn. KSPL 29 INS 2123/2008, 1 VSPH 466/2009-A ze dne
19.11.2009 dospěl k závěru, že pokud insolvenční navrhovatelé nedoložili
proti dlužníkovi splatnou pohledávku, bylo by v rozporu se zásadou
spravedlnosti insolvenčního řízení, kdyby měl insolvenční soud za osvědčený
dlužníkův úpadek ve smyslu § 141 odst. 2 IZ, jehož příčinou nebyla jeho nezpůsobilost dostát…
