NahoruMístní příslušnost správců daní
Podle § 4 odst. 1 ZSDP platí, že místní příslušnost správce daně, není-li dále
v zákoně o správě daní a poplatků nebo ve zvláštním zákoně stanoveno
jinak, se řídí:
- u právnické
osoby místem jejího sídla v ČR,
- u fyzické
osoby bydlištěm v ČR,
- jinak místem,
kde se daňový subjekt převážně zdržuje, tj. v němž pobývá nejvíce dnů
v roce.
Pro účely
tohoto zákona se rozumí bydlištěm fyzické osoby místo trvalého pobytu. U
právnické osoby je pro určení jejího sídla nutno vycházet vždy z údajů
zapsaných v obchodním rejstříku nebo ve zřizovací listině apod.
Podle těchto
kritérií pak insolvenční soud vyrozumívá podle § 102 odst. 1 písm. a) IZ finanční úřad o zahájení insolvenčního řízení a o
rozhodnutí o úpadku podle v § 139 odst. 1 písm. b) IZ.
Další aspekty
místní příslušnosti správců daní
Místní příslušnost
správců daní však není dána jen aspekty uvedenými v § 4 odst. 1 ZSDP. Sídla finančních úřadů a jejich územní obvody, jinak řečeno
obec, které spadají pod územní působnost těchto finančních úřadů, jsou uvedeny
v příloze k zákonu č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech,
ve znění pozdějších předpisů. Názvy, sídla a územní působnost finančních ředitelství
jsou uvedeny rovněž v příloze k zákonu č. 531/1990 Sb.
Správu neoprávněně
použitých nebo zadržených rozpočtových prostředků delegoval zákonodárce v § 4 odst.
2 ZSDP na finanční úřady v sídlech bývalých okresů, přičemž
v hlavním městě Praze je tato správa delegována na všechny finanční úřady
umístněné na území hlavního města Prahy. Sídla a územní působnost finančních úřadů,
které provádějí správu neoprávněně použitých nebo zadržených rozpočtových prostředků,
jsou rovněž uvedena v příloze k zákonu č. 531/1990 Sb.
Nelze-li určit
místní příslušnost podle shora uvedených kritérií, řídí se místem, kde má dlužník
stálou provozovnu, nebo místem, v němž tento subjekt vykonává na území ČR…
