dnes je 3.12.2022

Input:

Postavení dlužníka po povolení reorganizace

4.10.2012, Zdroj: Verlag Dashöfer

15.7.5.1
Postavení dlužníka po povolení reorganizace

Postavení dlužníka po povolení reorganizace

 

Účinek rozhodnutí o povolení reorganizace

Jedním z nejzásadnějších účinků, s nímž insolvenční zákon spojuje rozhodnutí insolvenčního soudu o povolení reorganizace, je vznik právního postavení dlužníka jako dlužníka s dispozičními oprávněními pro další průběh insolvenčního řízení a s tím spojené zrušení všech omezení dispozičních oprávnění dlužníka, která po zahájení insolvenčního řízení vznikla ze zákona nebo rozhodnutím insolvenčního soudu. Dalším zásadním účinkem, který nelze vyloučit ani rozhodnutím insolvenčního soudu je pozastavení výkonu funkce valné hromady nebo členské schůze dlužníka podle § 333 odst. 1 IZ. V důsledku změny postavení dlužníka, k níž dochází povolením reorganizace, dochází i ke změně jeho vztahu k insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru (podrobněji viz části 8/5.3 a 8/5.4).

Ke dni předcházejícímu dni, kterým nastanou účinky povolení reorganizace, je dlužník povinen podle § 330 odst. 6 IZ sestavit mezitímní účetní závěrku.

 

Práva a povinnosti dlužníka s dispozičními oprávněními

Dlužník s dispozičními oprávněními je povinen při výkonu svých oprávnění postupovat svědomitě a s odbornou péčí; při porušení povinností uložených zákonem nebo insolvenčním soudem odpovídá za škodu nebo jinou újmu způsobenou věřitelům nebo třetím osobám.

Právní úkony, jež mají z hlediska nakládání s majetkovou podstatou a její správou zásadní význam, je dle § 330 odst. 3 IZ oprávněn činit jen se souhlasem věřitelského výboru; jinak odpovídá za škodu nebo jinou újmu, kterou tím věřitelům nebo třetím osobám způsobil, přičemž členové statutárního orgánu dlužníka ručí za takto způsobenou škodu věřitelům nebo třetím osobám společně a nerozdílně (podrobněji viz část 6/2.5).

Za právní úkony zásadního významu se podle § 330 odst. 4 IZ přitom považují úkony, v jejichž důsledku se významně změní hodnota majetkové podstaty nebo postavení věřitelů anebo míra uspokojení věřitelů.

O výši uspokojení pohledávek vedoucích zaměstnanců dlužníka s dispozičními oprávněními, jejichž pracovní poměr se zakládá volbou nebo jmenováním, však může rozhodovat pouze insolvenční správce, a to se souhlasem věřitelského výboru.

 

Zákaz či omezení dispozičních oprávnění dlužníka

Na návrh insolvenčního správce, věřitelského výboru nebo i bez návrhu může insolvenční soud podle § 332 odst. 1 IZ rozhodnutím vydaným po povolení reorganizace dlužníka dispozičních oprávnění zcela zbavit nebo je jakýmkoli způsobem omezit, tj. může dlužníkovi zakázat nakládat s majetkovou podstatou nebo jeho dispoziční oprávnění omezit v rozsahu, který zároveň stanoví ve svém rozhodnutí. Insolvenční soud tak rozhodne zejména v případě, vzniknou-li pochybnosti o poctivém jednání nebo odborné způsobilosti dlužníka nebo osob jednajících jeho jménem. Uvedená kompetence insolvenčního soudu je tak jedním z dalších výrazů zásady kredibility dlužníka, která ovládá řízení o reorganizaci. Případné zbavení či omezení dispozičních oprávnění dlužníka rozhodnutím insolvenčního soudu je však účinné pouze do okamžiku nabytí účinnosti reorganizačního plánu.

Je-li návrhů legitimovaných osob na omezení či zbavení dispozičních oprávnění dlužníka více, insolvenční soud o nich rozhodne podle § 332 odst. 2 IZ jedním rozhodnutím; odvolání proti němu není

Nahrávám...
Nahrávám...