Procesní instituty DŘ
Dožádání
Není-li možno některý z úkonů
v daňovém řízení provést nebo je jeho provedení prostředky místně příslušného
správce daně obtížné či nákladné, je správce daně v kontextu se zásadou
rychlosti a hospodárnosti řízení oprávněn provést potřebný úkon formou tzv. dožádání
( § 17 DŘ).
Znamená to, že místně příslušný správce daně je oprávněn dožádat jiného věcně
příslušného správce daně (téhož nebo nižšího stupně) o provedení úkonů nebo dílčích
řízení nebo jiných postupů. Pokud by správce daně dožádání odmítl, musí být
nemožnost provedení úkonu či jeho obtížnost z jeho strany prokazatelná a
je možno ji přezkoumat.
Bude-li však dožádání realizováno, je dožádaný
správce daně povinen provést dožádané úkony, jakož i úkony, které zajišťují
účel dožádání, bezodkladně. Institutu dožádání je správcem daně hojně
využíváno zejména za situace, kdy je nutné provést výslech svědka daňového
subjektu, u něhož probíhá daňová kontrola, nicméně to samo o sobě nevylučuje
ani možnost, že správce daně bývá dožádán též i k provedení místního šetření.
Poměrně časté je i dožádání zahraničního
správce daně, a to prostřednictvím žádosti o mezinárodní pomoc podle § 4
odst. 1 zákona č. 253/2000 Sb., o mezinárodní pomoci při správě daní. Správce
daně tak postupuje proto, aby získal informace, odstranil nejasnosti či
pořídil důkazy, které nemůže získat vlastní činností v rámci výkonu svých
pravomocí, tudíž dožádá v této věci cizího správce daně. Nutno
poznamenat, že oprávnění správce daně podat žádost o mezinárodní pomoc není
vázáno toliko k uskutečnění daňové kontroly, ale lze je využít
i v rámci vytýkacího řízení apod. Pro daňový subjekt je zase
v daném kontextu poměrně důležité to, že podáním žádosti o mezinárodní
pomoc se staví lhůta pro stanovení daně.
Delegace
…