Rozhodnutí schůze věřitelů o změně v osobě insolvenčního správce

16.2.3.3

Rozhodnutí schůze věřitelů o změně v osobě insolvenčního správce

Mgr. Tomáš Braun

Podle § 29 odst. 1 IZ se věřitelé mohou na své první schůzi konané po přezkumném jednání usnést nejprve na tom, že

a) odvolávají insolvenčním soudem ustanoveného insolvenčního správce, a poté případně na tom, že

b) ustanovují nového insolvenčního správce.

Tato rozhodnutí jsou dle § 29 odst. 1 IZ přijata, jestliže pro ně hlasovala nejméně polovina všech (nikoli pouze přítomných) věřitelů přihlášených do řízení ke dni předcházejícímu konání schůze, podle výše jejich pohledávek, kteří mají právo hlasovat (hlasovací kvorum se tedy počítá podle výše pohledávek věřitelů s hlasovacím právem – viz níže uvedený judikát č. 2). Jelikož podle § 49 odst. 1 IZ obecně platí, že se hlasy nepočítají podle počtu věřitelů, ale podle výše jejich pohledávek, je samozřejmě možné, že o odvolání nebo o změně v osobě správce rozhodne (co do počtu) menšina věřitelů.

Jestliže v důsledku rozhodnutí insolvenčního soudu o odmítnutí přihlášky pohledávky postupem podle § 185 IZ dojde k takové změně v osobách věřitelů nebo výši jejich pohledávek, která by měla vliv na výsledek usnesení schůze věřitelů, může usnesení o změně v osobě insolvenčního správce znovu přijmout i schůze věřitelů, která nejblíže následuje po této změně (§ 30 odst. 2 IZ).

Ustanovení § 29 odst. 4 IZ – v návaznosti na rozhodnutí o odvolání insolvenčního správce schůzí věřitelů – určuje, že insolvenční soud uloží odvolanému správci, aby mu ve stanovené lhůtě podal zprávu o své činnosti, zejména o stavu majetku, který spravoval, a aby vyúčtoval svoji odměnu a hotové výdaje a náklady, které mu vznikly v souvislosti se správou a udržováním majetku. Smyslem této úpravy je umožnit, aby účelnost a výše nákladů, které odvolaný správce vynaložil, mohla být podrobena efektivní kontrole a aby o těchto nákladech mohlo být případně rozhodnuto v reálném čase, a nikoli až v závěru insolvenčního řízení.

Postup insolvenčního soudu poté, co mu odvolaný správce předloží zprávu o činnosti a vyúčtování odměny a hotových výdajů upravuje § 38 odst. 5 IZ, podle něhož v případě, že to umožňuje stav insolvenčního řízení, rozhodne insolvenční soud o schválení této zprávy již v jeho průběhu; jde-li o hotové výdaje správce, náklady spojené s udržováním a správou majetkové podstaty a vyúčtování vyplacených záloh, učiní tak bez zbytečného odkladu po projednání zprávy, pro niž platí přiměřeně § 304 IZ upravující projednání konečné zprávy a vyúčtování odměny insolvenčního správce v konkursu (viz část 7.7.2).

Odvolání proti zprávě o činnosti a vyúčtování odměny a hotových výdajů mohou podat odvolaný insolvenční správce, který zprávu podal, nově ustanovený insolvenční správce a věřitelé a dlužník, jejichž námitkám proti této zprávě nebylo vyhověno.

Na rozdíl od rozhodnutí o odvolání insolvenčního správce, které je účinné, jakmile bylo přijato, je k účinnosti ustanovení nového insolvenčního správce schůzí věřitelů třeba jeho potvrzení ze strany insolvenčního soudu (§ 29 odst. 2 IZ). Možnost insolvenčního soudu nepotvrdit toto usnesení je omezena jen na případ, že nový insolvenční správce nesplňuje podmínky stanovené IZ pro ustavení do funkce (viz části 3.3.1 a 3.3.2). Rozhodnutí o potvrzení (nepotvrzení) usnesení, jímž byl schůzí věřitelů ustanovený nový insolvenční správce, je insolvenční soud povinen vydat do skončení schůze. Toto rozhodnutí se doručuje vyhláškou (jeho zveřejněním v insolvenčním rejstříku – § 71 IZ); dlužníkovi a novému insolvenčnímu správci se doručuje zvlášť.

Odvolání je objektivně přípustné jen proti rozhodnutí o nepotvrzení usnesení, přičemž podat odvolání je oprávněn pouze věřitel, který na schůzi hlasoval pro přijetí usnesení (pro ustanovení konkrétní osoby nového insolvenčního správce).

Ohledně přípustnosti odvolání poukazujeme na usnesení Vrchního soudu v Praze

- Usnesení sp. zn. MSPH 91 INS 12824/2011, 1 VSPH 646/2012-B ze dne 21. 5. 2012 (citace z odůvodnění):

"Usnesení, jímž insolvenční soud podle § 29 odst. 2 IZ potvrdí usnesení schůze věřitelů o tom, že insolvenčním soudem ustanoveného insolvenčního správce věřitelé odvolávají z funkce a že ustanovují nového insolvenčního správce, má povahu rozhodnutí vydaného v rámci výkonu dohlédací činnosti (§ 11 odst. 1 IZ) a nelze je napadnout odvoláním (§ 91 IZ), na rozdíl od usnesení, jímž insolvenční soud takové usnesení schůze věřitelů nepotvrdí, proti němuž odvolání naopak přípustné je (§ 29 odst. 3 IZ)."

- Usnesení sp. zn. KSHK 42 INS 4019/2012, 3 VSPH 857/2012-B ze dne 12. 7. 2012 (citace z odůvodnění):

"Usnesení schůze věřitelů o odvolání dosavadního insolvenčního správce insolvenční soud nepotvrzuje ani o něm jinak nerozhoduje, nýbrž podle § 6 odst. 2 jednacího řádu pro insolvenční řízení (pouze) zaznamená výsledek hlasování schůze věřitelů do protokolu o jednání schůze. Totéž platí i v případě, že se schůze věřitelů na odvolání dosavadního insolvenčního správce neusnesla.

V projednávané věci soud v protokolu o schůzi věřitelů následující po přezkumném jednání zaznamenal výsledek hlasování tak, že schůze věřitelů nepřijala potřebným počtem hlasů předvídaným v § 29 odst. 1 IZ usnesení o změně insolvenčního správce, neboť hlasující věřitel k tomu neměl potřebný počet hlasů, tj. že se na jeho odvolání neusnesla. Jakkoli se insolvenční soud k takovému výsledku hlasování žádným svým rozhodnutím nevyslovuje, je zřejmé, že pokud tak zcela nepřípadně učinil, nejde o nic jiného než o výrok deklarující výsledek hlasování schůze ve věci setrvání správce ve funkci, tj. o usnesení, jímž se vede řízení, proti němuž z povahy věci není odvolání přípustné."

- Usnesení sp. zn. KSUL 74 INS 32042/2012, 3 VSPH 481/2014-B ze dne 5. 8. 2014 navazující na předchozí závěr, že usnesení schůze věřitelů o odvolání dosavadního insolvenčního správce insolvenční soud nepotvrzuje ani o něm jinak nerozhoduje, nýbrž výsledek hlasování schůze věřitelů (stejně jako v případě, že schůze takové usnesení nepřijala) toliko zaznamená do protokolu o jednání schůze (citace z odůvodnění):

"Pokud soud přesto vydá rozhodnutí, jímž usnesení schůze věřitelů o odvolání insolvenčního správce nebo naopak o jeho setrvání ve funkci potvrdí (nebo jinak vyjádří, že takové usnesení bylo schůzí přijato), nejde o nic jiného než o rozhodnutí deklarující výsledek hlasování schůze věřitelů ve věci odvolání správce, tj. o usnesení, jímž se vede řízení [§ 202 odst. 1 písm. a) OSŘ] a proti němuž z povahy věci není odvolání přípustné.
Obdobnou povahu má i rozhodnutí, jímž soud potvrdil usnesení schůze věřitelů o ustanovení nového insolvenčního správce namísto odvolaného dosavadního správce a u nějž proto IZ odvolání výslovně nepřipouští (§ 29 odst. 3). To ovšem platí (odvolání není přípustné) jen za předpokladu, že se vskutku jedná o rozhodnutí soudu, jehož se ust. § 29 odst. 3 IZ týká, tj. jen pokud jde o rozhodnutí, kterým soud potvrdil usnesení schůze věřitelů o ustanovení nového insolvenčního správce, jež na schůzi věřitelů (spolu s jejím usnesením o odvolání dosavadního správce) vskutku bylo přijato, a které soud vydal do skončení schůze věřitelů, jež toto usnesení přijala. O takové rozhodnutí se ale v případě napadeného usnesení zjevně nejedná.
Tímto usnesením soud prvního stupně potvrdil usnesení schůze věřitelů o odvolání dosavadního insolvenčního správce a o ustanovení správce nového, které ale – jak plyne z obsahu – nevydal do skončení schůze věřitelů konané dne 27. 1. 2014, na níž hlasování o této záležitosti…