Účinky prohlášení konkursu v souvislosti s daňovým řádem
Jde-li o jednostranné právní úkony dlužníka, které se týkají
majetkové podstaty (např. plné moci včetně prokury, nejde-li o plnou moc udělenou
dlužníkem pro insolvenční řízení), dle § 252 IZ prohlášením konkursu zanikají - viz část 7/3.3. V kontextu
s tím je třeba bedlivě dbát na to, aby za situace, kdy dlužník před
prohlášením konkursu udělil v rámci probíhajícího daňového řízení plnou
moc např. daňovému poradci, správce daně vždy v souvislosti s prohlášením
konkursu zjistil, zda nedošlo k zániku takto udělené plné moci. Je již
poté věcí insolvenčního správce, zda tuto zaniklou plnou moc udělenou daňovému
poradci následně obnoví při dodržení postupu dle § 25 a
násl. DŘ anebo zvolí jiného zástupce pro daňové řízení. Insolvenční správce se
však může též rozhodnout, že si žádného zástupce pro daňové řízení nezvolí a
bude v tomto daňovém řízení jednat sám, tj. bez zástupce.
Prohlášením konkursu dochází též k tomu, že se podle § 248 odst. 2 IZ (viz část 7/3.2) stávají neúčinnými, tj. v insolvenčním řízení
je nelze úspěšně uplatnit, práva na uspokojení ze zajištění, která dlužníkovi
věřitelé získali poté, co nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení.
V případě správce daně se jedná o jeho správcovské zástavní právo dle § 170 DŘ, které bylo vymezeno ve vztahu k majetkové podstatě dlužníka, a
správce daně toto zástavní právo zřídil poté, co nastaly účinky spojené se
zahájením insolvenčního řízení. Při vzniku takovéto situace pak správce daně
nebude celkem logicky rozhodnutí o zřízení zástavního práva dle § 170 DŘ
zneplatňovat, na druhé straně však musí počítat s tím, že realizační
funkce takovéhoto zástavního práva nemůže být v rámci insolvenčního řízení
zcela naplněna.
Velmi významným účinkem, ke kterému dochází v souvislosti s prohlášením
konkursu a jenž má velmi zásadní dopad do oblasti správy daní, je účinek
vymezený v § 250 IZ (viz část 7/3.4), podle něhož se nesplatné pohledávky věřitelů (tedy
i správce daně) vůči dlužníkovi v rámci konkursu považují zásadně za
splatné. To má svůj význam zejména v případě přihlašování daňových
pohledávek, které se odvíjejí od daní, které jsou placeny v rámci splátek,
např. daně z nemovitostí, u nichž pak správce daně musí vždy sledovat,
zda v návaznosti na prohlášený konkurs nedošlo k jejich zesplatnění,
a nevzniká mu proto i povinnost je přihlásit do insolvenčního řízení, poněvadž s ohledem na jejich charakter budou moci být uspokojeny toliko
v rámci rozvrhového usnesení. S přihlédnutím k § 208 IZ lze dále dovodit, že v případě prohlášení konkursu na majetek příjemce
návratné finanční výpomoci nemusí být vždy toto ustanovení samotnému příjemci
finanční výpomoci příliš platné, protože v souvislosti s prohlášením
konkursu dochází bez ohledu na podmínky obsažené ve smlouvě o poskytnutí těchto
prostředků či rozhodnutí o jejich čerpání k předčasné splatnosti takovýchto
pohledávek za dlužníkem, jehož majetek je předmětem insolvenčního řízení,
což vynikne zejména tehdy, dojde-li navíc k naplnění odkládací podmínky
obsažené v ujednání o…
