Úmyslné porušení povinnosti při správě cizího majetku
A) Zákonné znaky trestného činu
Trestný čin porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 odst. 1 TrZ spáchá a trestem odnětí svobody až na 2 roky nebo trestem zákazu činnosti
bude potrestán, kdo poruší podle zákona mu uloženou nebo smluvně převzatou
povinnost opatrovat nebo spravovat cizí majetek, a tím jinému způsobí škodu
nikoli malou.
Přísnější trest v podobě odnětí svobody na 6 měsíců až 5 let nebo peněžitý trest
hrozí podle § 220 odst. 2 TrZ pachateli, který
a) spáchá
čin uvedený v § 220 odst. 1 TrZ jako osoba, která má zvlášť uloženou povinnost hájit zájmy poškozeného,
nebo
b) způsobí
takovým činem značnou škodu.
Ještě přísnějším trestem v podobě odnětí svobody na 2 roky až 8 let může být podle § 220 odst. 3 TrZ pachatel potrestán, pokud způsobí činem uvedeným v § 220 odst. 1 TrZ škodu velkého rozsahu.
B) Výklad zákonných znaků
Podstatou trestného činu podle § 220 TrZ je jednání (konání nebo opomenutí), kterým vzniká škoda na cizím
majetku, a nevyžaduje se, aby se tím pachatel nebo někdo jiný obohatil
nebo získal jinou výhodu. Obohacení nebo získání jiné výhody může být vyjádřeno
buď odlišnou právní kvalifikací (např. jako trestný čin zpronevěry podle § 206 TrZ, jestliže si pachatel přisvojí věc nebo jinou majetkovou hodnotu z cizího
opatrovaného nebo spravovaného majetku), anebo souběhem trestného činu
porušování povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 TrZ s dalšími trestnými činy (např. s porušením předpisů o pravidlech
hospodářské soutěže podle § 248 TrZ, se zneužitím informace a postavení v obchodním styku podle § 255 TrZ apod.). Majetkem se zde rozumí souhrn všech majetkových
hodnot, tj. věcí, pohledávek a jiných práv a penězi ocenitelných jiných hodnot (viz § 118 a násl. ObčZ, § 6 odst. 1 ObchZ). Do majetku v tomto smyslu tedy patří nejen movité a nemovité
věci, včetně jejich součástí a příslušenství, ale i cenné papíry atd.
Zpravidla je majetek tvořen souhrnem všech aktiv určitého právního
subjektu, přičemž nezáleží na tom, zda jsou tyto majetkové hodnoty vedeny
v účetnictví nebo v jiné evidenci, či nikoli. Může jít i o majetek,
který je ve spoluvlastnictví pachatele a jiných osob (např. věci v podílovém
spoluvlastnictví podle § 136 a
násl. ObčZ), nebo o majetek obchodní společnosti, jejímž společníkem je
na základě majetkového vkladu též pachatel (§ 6 ObchZ).
Cizí majetek jako předmět útoku
Předmětem útoku u trestného činu podle § 220 TrZ je cizí majetek, tj. takový, který nepatří vůbec nebo zčásti
pachateli. Jde-li o věc, považuje se za cizí ve vztahu k pachateli,
jestliže ten není jejím vlastníkem, popřípadě výlučným vlastníkem ( § 123 ObčZ). V případě jiných majetkových hodnot půjde o cizí majetek ve vztahu
k pachateli, pokud mu výlučně nepatří, resp. je-li oprávněnou
osobou z takových majetkových práv jiná osoba než pachatel. Cizím majetkem je
proto např. i majetek akciové společnosti ve vztahu k akcionářům téže
akciové společnosti, protože tato je samostatnou právnickou osobou s vlastním
majetkem odlišným od majetku akcionářů ( § 6 odst. 1, § 60 odst. 1, § 178 a § 179 odst. 2 ObchZ); akcionáře vzhledem k právní konstrukci vztahu mezi nimi a
akciovou společností nelze považovat za podílové „spoluvlastníky“ či „spolumajitele“
majetku patřícího akciové společnosti. Podobně to platí též o majetku společnosti
s ručením omezeným či družstva ve vztahu k jejich společníkům či členům.
Škodlivý následek
K trestní odpovědnosti se vyžaduje způsobení škody nikoli malé;
tou se rozumí škoda dosahující částky nejméně 25 000 Kč ( § 138 odst. 1 TrZ). Vznik škody musí být v příčinné souvislosti s porušením
povinnosti opatrovat nebo spravovat cizí majetek, tj. porušení povinnosti
opatrovat nebo spravovat cizí majetek musí být alespoň jednou z příčin,
bez nichž by škoda nevznikla buď vůbec, nebo nikoli v takové výši,
v jaké k tomu došlo.
Povinnost opatrovat nebo spravovat cizí majetek
Povinnost opatrovat nebo spravovat cizí majetek mají osoby,
které jsou povinny spravovat (zařizovat) záležitosti jiných osob, pokud v tom
je zahrnuta i povinnost péče o jejich majetek nebo nakládání s ním.
Taková povinnost může být uložena některým ustanovením zákona nebo určitou
smlouvou. Přitom nemusí být výslovně nazvána jako povinnost opatrovat nebo
spravovat cizí majetek. Podstatné je, že jejím obsahem je to, co se rozumí
opatrováním nebo správou cizího majetku. Povinnost může být formulována též
jako péče o majetek, péče řádného hospodáře, odborná péče, náležitá péče, obhospodařování
majetku, nakládání nebo hospodaření s majetkem, právo činit úkony s majetkem, převádět
ho, obchodovat s ním, investovat ho atd. Vznik uvedené povinnosti,
zejména nastává-li přímo ze zákona, není podmíněn svěřením majetku zvláštním
aktem do péče (dispozice) pachatele.
Povinnost opatrovat nebo spravovat cizí majetek stanovená
zákonem
Podle zákona má uloženu povinnost opatrovat nebo spravovat cizí
majetek řada osob na podkladě různých právních předpisů.
Takovou zákonem uloženou povinnost lze dovodit v souvislosti s úpadkovými
delikty a s insolvenčním řízením např. u těchto osob:
a) u člena
statutárního orgánu obchodní společnosti nebo družstva ve vztahu k
majetku této obchodní společnosti nebo družstva ( § 66 odst. 2, § 567 a 570 ObchZ); dále viz též § 79a , § 93 odst. 4, § 135 odst. 2, § 194 odst. 5 a § 243 odst. 8 ObchZ, z nichž vyplývá povinnost členů statutárních orgánů vykonávat
svou působnost s péčí řádného hospodáře,
b) u zaměstnance nebo vedoucího zaměstnance ve vztahu k majetku jeho zaměstnavatele v
rámci pracovněprávních vztahů ( § 301 písm. d) a § 302 písm. g) ZP); to platí i ve vztahu k zaměstnanci, který je v
pracovním (služebním) poměru ke státu, resp. ke státnímu orgánu, nebo je zaměstnancem
krajské či obecní samosprávy, a jemuž je svěřeno hospodaření s majetkem státu, kraje či obce,
c) u likvidátora
obchodní společnosti nebo družstva ve vztahu k majetku likvidované obchodní
společnosti nebo družstva ( § 70 a násl. ObchZ),
d) u insolvenčního
správce (ZIS, § 21 a
násl. IZ), na něhož přecházejí oprávnění nakládat s majetkovou podstatou (např.
podle § 140 odst. 1, § 246 odst. 1 atd. IZ); podle § 128 TrZ se insolvenčním správcem rozumí i další správci vystupující v insolvenčním
řízení a také správce konkursní podstaty nebo vyrovnací správce.
Je-li insolvenčním správcem…
