dnes je 5.7.2022

Input:

Uplatnění subsidiarity trestní represe při postihu úpadkových trestných činů

4.10.2012, Zdroj: Verlag Dashöfer

15.12.1.1
Uplatnění subsidiarity trestní represe při postihu úpadkových trestných činů

Uplatnění subsidiarity trestní represe při postihu úpadkových trestných činů

 

Zákonné vymezení zásady subsidiarity trestní represe

Nový trestní zákoník nyní výslovně formuluje zásadu subsidiarity trestní represe v ustanovení § 12 odst. 2 TrZ, podle něhož platí, že trestní odpovědnost pachatele a trestněprávní důsledky s ní spojené, lze uplatňovat jen v případech společensky škodlivých, v kterých nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu. I když se tato zásada i bez její výslovné úpravy respektovala již v minulosti, v trestním zákoníku se stala významným hmotněprávním korektivem pro uplatňování trestní odpovědnosti, který by měl do jisté míry nahradit dřívější tzv. materiální znak trestného činu ( § 3 odst. 2 a 4 tr. zák. z roku 1961). Tato zásada by se měla projevit jak v činnosti zákonodárce, který má kriminalizovat jen nejzávažnější případy a umožnit co nejširší mimotrestní reakci na porušení práva, tak v činnosti orgánů činných v trestním řízení, které jsou povinné reagovat uplatněním trestní represe jen na případy společensky škodlivé, v nichž mimotrestní prostředky nepostačují (resp. jsou neúčinné) k ochraně ohrožených či porušených práv, a je-li to možné, mají využívat mírnější prostředky k nápravě (pohrůžku trestem, alternativní druhy trestů apod.).

 

Příkladem uplatnění subsidiarity trestní represe v činnosti zákonodárce jsou např. ustanovení § 222 odst. 1, 2 TrZ a § 223 odst. 1 TrZ, podle nichž lze spáchat trestné činy poškození věřitele nebo zvýhodnění věřitele jen tehdy, když pachatel způsobí na cizím majetku škodu nikoli malou, tj. škodu ve výši nejméně 25 000 Kč ( § 138 odst. 1 TrZ). Jestliže byla způsobena nižší škoda, nemůže jít v žádném případě o některý z těchto trestných činů, přestože došlo k poškození věřitele nebo ke zvýhodnění věřitele. Příkladem uplatnění subsidiarity trestní represe v postupu orgánů činných v trestním řízení je třeba využití některých zmírňujících ustanovení nebo tzv. alternativních způsobů řešení trestní věci, např. zastavení trestního stíhání z důvodu malého veřejného zájmu na potrestání pachatele ( § 172 odst. 2 písm. c) TrŘ), podmíněné zastavení trestního stíhání ( § 307 a § 308 TrŘ), schválení narovnání (§ 309 a násl. TrŘ), upuštění od potrestání pachatele ( § 46 TrZ), podmíněné upuštění od potrestání s dohledem ( § 48 TrZ) apod.

 

Subsidiarita trestní represe při postihu úpadkových deliktů

Jde tedy o to, které případy úpadkových deliktů by měly považovat orgány činné v trestním řízení za společensky škodlivé a kdy nebude postačovat uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu. Z hlediska první podmínky by měly být společensky škodlivými ty případy úpadkových deliktů, v nichž byla ohrožena nebo porušena práva většího počtu věřitelů, pohledávky těchto věřitelů dosahovaly vyšší hodnoty, pachatel nakládal s rozsáhlejším majetkem dlužníka, pachatel opakovaně nebo ve více směrech porušil své povinnosti atd. Pochopitelně vždy bude záležet na konkrétních okolnostech každého případu a určité praktické závěry patrně přinese i nová judikatura. Složitější je formulace závěru, kdy v

Nahrávám...
Nahrávám...